„Piju jen o víkendu, když přijedu, chci si odpočinout. A dal jsem si výzvu, že když pojedu do Ruska, přepiju Rusáky,“ usmíval se do kamery. Jeho žena totiž přijela do Čech z Ruska. Teď žije se svou dvanáctiletou dcerou Karolínou a manželem Lukášem v rodinném domku v podkrkonošském Rudníku a pracuje jako recepční a obchodní zástupkyně bankovní společnosti.
„Je to chlastač, chlastá vodku a pivo,“ shrnula svůj názor na Lukáše Karolína. „A když se vožereš, meleš absolutní pí...iny,“ otočila se na Lukáše, který se těšil, že až mu manželka odjede, odpočine si a bude konečně pánem domu.
„Nebudeš žádným pánem domu, zůstane tady matriarchát, pořád,“ usadila ho nevlastní dcera, ještě před příjezdem náhradní manželky Dáši (31).
Zedníci pijou!
„Nelíbí se mi tu celkově. Je tu smrad, špinavá okna a spousta alkoholu. U nás paní nenajde ani flašku. A to je tu už třetí televize a kočičí záchod v ložnici, to je divné,“ popsala Dáša své první dojmy, a když viděla fotografii Marie, měla obavy, aby na ni nežárlila. „Je starší, bojím se, aby nežárlila, že jsem tu taková mladá.“
Hned na posilněnou před uvítáním náhradní manželky vypil Lukáš podle Karolíny půl litru vodky. „Jsi vožralej,“ vysvětlila Dáše, která měla jasno: „To je síla. Proto je domácnost zanedbaná, protože taťka s mamkou asi chlastají.“
„Myslel jsem, že to bude Romka, ale je to Slovenka, a já mám moc rád Slováci,“ blekotal Lukáš, a když Dáša přišla s tím, že je jí doma zima, měl hned radu: „Když ti je zima, musíš si dát panáka. Naučím tě pít, aby ti bylo teplo.“
Bojím se, aby nežárlila, když přijedu já, mladá, řekla Dáša.
Dáša brala Lukáše od začátku s rezervou, naštvaná byla i kvůli spaní, protože rodina jí vyhradila místo na rozkládacím gauči. „Nebudu spát na rozbitém, do rakve mě dají spát,“ glosovala, zatímco Lukáš čekal na návštěvu kamaráda, aby nemusel pít sám.
„Jak takhle můžou fungovat, když je pořád nalitý? Myslím, že on je kretén. Když ke mně přijde blízko, jsem z toho opilá,“ popsala své pocity, ale Lukáš jí usadil: „Jsem zedník a zedníci pijou.“ V takovém rozpoložení se navíc rozhodl, že zkontroluje Karolíně domácí úkoly.
„Za každej úkol, který nebude, dostaneš facku,“ prohlásil a poručil jí, aby úkoly přinesla. Další výměna názorů proběhla asi takto: „Poslouchat tebe, který je teď vožlarej, jak nevím kdo, jo?“ řekla Karolína. „Nekomentuj a podej to, ať to můžu zkontrolovat,“ stál na svém Lukáš, stejně jako Karolína: „Ty nezkontroluješ nic, protože seš opilej. Jak si myslíš, že se k tobě budu chovat, když ty se chováš jako puberťák? Jako k dospělému člověku? To jsi na omylu, chlapečku. Vysvětli mi, co dělá ta prázdná vodka na stole?“ peskovala ho. Lukáš ji napomenul, ať neřeší jeho, ale že on bude řešit její školu. „Když ty řešíš mě, tak já budu řešit tebe. A tečka!“ skončila Karolína.
Lukáš si pustil nahlas hudbu a Dáša vařila rizoto. „Ani pes to nechtěl jíst, rýže tvrdá. Mám hlad,“ zhodnotil Lukáš výsledek a oběd nechutnal ani Karolíně.
„Moje děti jedí všechno, co jim navaříme. Karolína je zvyklá na polotovary,“ vysvětlila Dáša a poslala Karlínu sbírat na zahradu exkrementy po psech se slovy: „Co není v manuálu, to dělat nemusím! Vždyť já nemusím ani vařit.“
Oba dva dospělí čím dál častěji bojovali s Karolínou, které se nechtělo připravovat do školy. Jak Dáša, tak Lukáš s ní nic nezmohli.
„Jestli bude takhle ťuťu ňuňu i na svoje děti, tak budou rády, když vystudují aspoň základku,“ prohlásil Lukáš a chvíli se pak oba zabývali slovem „odvozenina“, které vyšlo Karolíně ve školní tajence. „Co to je, není to nějaká blbost?“ ptal se Lukáš a nevěděla ani Dáša, a tak Lukášovi nezbylo, než význam slova vyhledat na internetu.
Dáša už zimou nevydržela a pustila si přímotop, jenže Lukáš jí ho zakázal. „Je debilní,“ prohlásila a Karolína jí přitakala s tím, že to ví i mamka.
„Jsi nemocný, nejsi normální. A spravíš kočičí záchod. Je mi tu zle v zimě, špíně a smradu,“ shrnula výtky k Lukášovi rozčílená Dáša a Lukášovi se poprvé začalo stýskat po Marii.
Další den Karolína odmítala jít do školy. „Žádná omluvenka nebude,“ rozhodl Lukáš a brečící a zuřící Karolínu vynesl z domu do auta. „Nech mě na pokoji do prd...,“ křičela a stejně mu z auta zas utekla. „Zítra musí jít a seber jí telefon,“ přikázal Lukáš Dáše, která se hájila, že je tu náhradní a že ji nedonutí. „Mě moje děti poslouchají.“
Z Karolínina telefonu Lukáš zjistil, že ukradla mámě kartu, opsala si čísla a přes internet si nakoupila hry za šest a půl tisíce. „Manželka tam bude bez peněz,“ konstatoval, a když chtěl Karolíně vynadat, setkal se jen s křikem: „Všechno, celej barák je mi u prd...!“
„Lukáš ji nepřevychová, ona ho vůbec nerespektuje, má svou hlavu. To se musí řešit jinak. Nebýt toho, že jí včera zabavil telefon a dneska se do něj podíval, tak na to vůbec nepřijdeme. Myslím, že selhala výchova matky,“ řekla na kameru Dáša svůj názor s tím, že by jim doporučila psychologa. „Nedivím se, že Lukáš pije, protože se tu pořád něco děje, ani já tu nemám chvilku klidu.“
Chce zabít Lukáše
Při změně velení v domácnosti si Dáša přála, aby si Karolína uklidila svůj pokoj. Lukášovi navrhla, že by nemusel pít až do konce Výměny. „A pozametáš tu a nebudete se hádat,“ přála si.
„Celou výchovu hodila na mě, asi bude jen ležet a koukat na televizi. Nepřipadá mi to v pořádku, ale abych měl klid, tak to udělám,“ komentoval Lukáš a druhý den překvapil rozumným rozhodnutím a vydal se do Trutnova k psychologovi.
„Musíme vyřešit Karolínu, docházku do školy, jak se chová, krádež, všechno,“ uvědomil si a po pohovoru s psychologem byl klidnější. „Máme jí zabavit telefon, počítač, nic takového nemá mít, dokud ji nevyšetří,“ shrnul.
Dva dny vydržel Lukáš bez alkoholu, ale náladu měl pod psa, a o to horší, když na něj Dáša od samého rána chrlila úkoly. „Potřebuju rychle do krámu,“ odůvodnil odjezd do města. „Po ránu chci mít klid. Hned přišla, ať jí nachystám pračku, sušičku, pak se diví, že se jí vyhýbám. Ať je tady, ať se kouká na televizi, ale nemám důvod jí poslouchat. Hlavně ať mi do ničeho nekecá. Jdu si dát pivo. Úleva, už je mi zase líp,“ vysvětlil divákům.
K obědu si vymyslel koprovou omáčku, ale podle Dáši už kopr nebyl dobrý. „Má kopr, všechno, ale furt si vymýšlí, aby nemusela vařit,“ komentoval to Lukáš a radil, ať dá kopr do hrnce a uvaří psovi, že on si zajede na jídlo do restaurace.
„Až lidi uslyší, že dáváš kopr psům. Nes.. si do úst,“ vysmívala se mu Dáša a Lukáš se už těšil do práce. Večer však ještě doma rozjel velký mejdan a Dáša souhlasila, že jednoho panáka si s ním tedy dá. Nakonec jich bylo víc.
„Mám z toho radost, že pije, dneska bude hodně velká párty,“ radoval se Lukáš a Dáša se dobře bavila a dokonce i tancovala. „Vypila jsem si s ním, aby byl šťastný.“
Problémy s Karolínou připisovala Dáša Marii. „S Lukášem by se ještě dalo, velkou vinu na tom, že Karolína Lukáše nerespektuje, nese Máša,“ uvažovala nahlas, ale Lukáš jí vysvětlil, že dcera neposlouchá ani vlastní mámu.
Že je Karolína svá, se potvrdilo i na procházce v lese, kam ji Dáša vzala. Utekla jí a skoro hodinu ji nemohli najít. Když se vrátila, ruply už Lukášovi nervy a dal jí pohlavek. „Domluva už nefunguje. Máma by jí to taky udělala, třeba se vzpamatuje,“ vysvětlil a Karolína se bránila, že neutíkala.
„Je zalezlá, lituje se a chce zabít Lukáše,“ popsala následně divákům situaci Dáša. „Když se Lukáš pokusil s Karolínou promluvit, poslala ho rusky do prd... a přidala, že je pro ni nikdo.“
Dášu by Lukáš doma mít nechtěl. „Říká, že maká, ale není to vůbec vidět. Uvědomil jsem si, že s Karolínou je to strašně špatný, vztah s ní bych chtěl zlepšit, ale musí se snažit i ona. Myslím, že když se tohle vyřeší, tak budu mít i s manželkou klid. Když bude pohodovej život, tak nepotřebuju alkohol. Já piju kvůli tomu, že mě stresuje rodina. Jsem rád, že jsem do toho šel a šel bych klidně i znova,“ zhodnotil uplynulých deset dní Lukáš a spokojená byla nakonec i Dáša: „Mám doma úžasnou rodinu a doufám, že i můj muž si uvědomil, když má tam línou ženu, co má vlastně doma za poklad, a bude si mě vážit.“
My zuby nemáme
Marie zastoupila na deset dní Dášu v Horních Měcholupech v Praze ve dvoupokojovém bytě u Pepy (31), gumaře v pneuservisu, a jeho čtyřletých dvojčat Jožky a Juraje. „Jsem tu služka, jsem vychovatelka, kuchařka a večer milenka. Deset let nepije, protože si nic nepamatuje a přišla na něj i zásahovka a všechny pomlátil. Mě ještě ne,“ postěžovala si Dáša divákům těsně před svým odjezdem a Pepa připustil, že nic doma nedělá, protože se mu nechce. „Najím se, kouřím, koukám na televizi a pak se jde spát,“ přiznal, ale ještě netušil, že po deseti dnech bude všechno jinak.
Jako hospodyně se Marie v nové rodině moc nepředvedla. Nedokázala ani ohřát párky, připálila palačinky a karbanátek Pepovi nechutnal.
Když chtěla po náhradním manželovi opravit kliku od dveří, dozvěděla se, že není opravář. „To dělá žena, ona všechno umí, a ještě malý říká, že nemá vyčištěné zuby,“ připomněl Marii její povinnosti.
„Nevěděla jsem, kolik tu máte dětí, protože tu máte spoustu kartáčků,“ popsala mu ona své první dojmy, načež Pepa vážně odtušil: „To jsou všechno kluků, my nemáme zuby.“
Do Výměny manželek se vložila Pepova tchyně, kterou moc nemusí. „Nemáme se rádi, chtěla by rozkazovat, na to nejsme zvědaví, se... na ni,“ nabádal náhradní manželku.
„Umyla jsi vanu savem?“ kontrolovala Marii tchyně a pokračovala: „Dášenka je jiný typ ženy. Nejsi žárlivá? Ale ona je zamilovaná do Joža a Jožo do ní. Na lince nenechávej žádné nádobí, to je třeba uklidit, protože děti to shazují dolů. Dobře? Když kouříme, chodíme ven...,“ vychovávala a Marie doufala, že u nich nebude denně.
„Zalez do jizby a budete poslouchat!“ Snažila se Marie uklidnit rozdováděná dvojčata, která se vztekala a kopala sebe i ji. „Ještě jednou a jdeš pod studenou sprchu,“ velela Marie a vysvětlila, že když byla její dcera malá a vztekala se, skončila pod ledovou sprchou. „Já bych je do studený sprchy nedal, raději ať mi skáčou po hlavě, hlavně že jsou zdraví a v pohodě,“ řekl Jozka.
Když se pak dozvěděl, že Lukáš v Rudníku dost pije, měl o manželku strach. „Vím, že nemá ráda chlast, alkoholiky a feťáky...“
„Začal až po svatbě, předtím pil jen pivo. Nelíbí se mi to,“ snažila se Marie zadržet pláč. „A nechlastá kvůli tobě?“ popichoval ji náhradní manžel a Marie líčila, jak Karolína svého otčíma válcuje vědomostmi. „Hádají se spolu, chce jí kontrolovat úkoly a ona si z něj začne dělat legraci – ptá se třeba, co je matriarchát.“
„A co je matriarchát?“ zeptal se Pepa. „Že vládnou ženy,“ vysvětlila Marie. „U nás velí žena a je dobře, že velí, protože kdybych velel já, tak by to bylo na hov..,“ uzavřel Pepa.
Domácnost v Horních Měcholupech nefungovala tak, jak by si Jozka představoval. Dokonce musel i utřít synovi zadek. „Co se narodili, jsem něco takového dělal poprvé,“ přiznal s odporem a postěžoval si, že Marie vypije každý večer jednu až dvě dvoulitrové flašky piva.
Marii opět přišla zkontrolovat tchyně. „Co děti jedí?“ ptala se. „Jogurty, sušenky, pizzy,“ odpověděla náhradní manželka po pravdě. „Jsi blázen? Nemůžou umřít hlady,“ vyčetla jí a podivila se, že se musí dívat, jak se vaří rýže. „Kolik je ti let?“ Když se jí Marie něco pokoušela vysvětlit, zastavila ji: „Miláčku, mě nemusíš učit vařit, já jsem už stará a vychovala jsem tři děti. Udělám to, odpočiň si, sedni si. Chceš kávu?“
Omáčku pak stačila ještě zkritizovat: „Dala jsi moc papriky, jak pro dospělé,“ a k divákům ještě dodala: „Jožo říkal, že neumí vařit a má pravdu.“
Zabil bych ji!
Po pěti dnech a změně velení si Marie přála, aby se Pepa každé ráno postaral o králíka, že ona u toho strašně kýchá. Bez úspěchu si přála, aby alespoň jeden den zkusili čtyřletá dvojčata uspat bez dudlíku.
„To v žádné případě. Dudlík jim nevezmu, cizí ženská mi do toho nebude mluvit,“ ohradil se Pepa a odmítl i návrh, že by mohl jeden den uvařit tak, jak vaří jeho žena.
„Sama vařit neumí, a ještě mě chce do toho donutit. Kde jsme? Ať se probere! Neumím vařit a nechci to ani zkusit. Na to jsou ženy, aby vařily,“ měl jasno, ale králíka si na starost vzal. „Až bude žena doma, dělat to nebudu. Ona ho chtěla, tak ať se stará,“ hudral u toho.
Pepa postupně přebíral na sebe víc a víc práce. „Marie ještě spí, večer zas zdolala dva litry piva, ožralka, a při dvou malých dětech! Je jí to úplně jedno, že jsou tu. My nepijeme ani kapku alkoholu,“ popsal pocity a dodal, že by se navzájem zabili, což vzápětí upřesnil: „Ne že bychom se zabili, zabil bych ji,“ vstal a šel poprvé v životě uvařit klukům kakao. „Ať už přijde žena domů, tohle je psychiatrie,“ zoufal si, ale byl rozhodnutý vydržet.
Když si hrál s kluky na schovávanou, objevili ve skříňce schované pivo. „Když už skrývám pivo, tak ho dám do skříňky nahoru, aby ho děti neuměly vzít,“ bědoval, zatímco Marie přiznala, že jak tvrdý alkohol nepije, že by si už dala panáka. „Mám už hlavu jak balón.“
„Utírám zadky, koupu děti, zuby čistím celou dobu... žena se bude divit. Začátek byl těžký, ale je super, že jsem to zvládl. Jsem na sebe pyšný. Nikdy předtím jsem to nedělal, byl jsem idiot. A žena mě miluje a nechce se hádat. Trošku se mi rozsvítilo,“ přiznal na závěr Pepa a připustil, že je unavený. „Potřeboval bych se trochu prospat.“
Marie přiznala, že nesnáší, když ji někdo kontroluje. „Až mi občas přijde, že je to buzerace,“ s tím odešla po obědě do nákupního centra a ještě v deset večer nebyla doma. Když se konečně vrátila, pochlubila se na kameru novými nehty.
„Takovou ženskou bych nechtěl, ani zadarmo. Ať si dělá, co chce. Já to ještě den vydržím,“ smířil se Pepa při uklízení se stavem věcí. „Přežil jsem to s ní horko těžko a už budu rád, když vypadne. Výměna byla dobrá, protože jsem si uvědomil, že jeden sám všechno dělat nemůže, takže budu ženě pomáhat. Bude překvapená, ale ráda.“
Marii zase naplno došlo, že do Prahy a do bytu se už nikdy nevrátí a že je ráda, že nemá manžela pořád doma. „To bych se zbláznila.“
Oběs se!
„První, co mě u vás zabilo, byl smrad, špína. Spala jsi v čistém a co ty jsi mi nechala? Bordel, špínu, smrad, musím se odblešit,“ zahájila Dáša hádkou směrem k Marii a pokračovala: „Lukáš je deset dní v práci a ty čekáš, až se vrátí, aby ti uklidil? Jsi normální, odpověz? U nás cigáni v osadě žijou lepší.“
Marie se nedostala ke slovu. „Můžeš chvilku mlčet? Když se na něco ptáš, tak taky poslouchej odpověď, ne?“
„A proč ho biješ?“ jela si Dáša dál svou bandurskou.
„Jasně, biju tě... schytal jsi ode mě facku, když jsi byl ožralej,“ obrátila se Marie s ironií na Lukáše. Dáša si však slovo vzít nenechala: „Biješ ho, ani se nedivím, když je takový polomakarón!“ A překvapeným divákům obrátila list: „Víš, že máš dítě ve škole šikanované?“
„S Karolínou byly problémy, dělala scény, že nechce do školy. Byl jsem u psychologa a musíme tam všichni,“ shrnul na vysvětlenou Lukáš a z druhé strany stolu skoro unisono znělo: „Ty mr...!“
Lukáš Marii přiznal, že vlepil Karolíně pohlavek. „Ale snažil jsem se s ní vycházet. Došlo mi totiž, že my dva se hádáme většinou kvůli ní, jinak by bylo všechno v klidu.“
Dáša Lukáše chápala: „Nedivím se, že pije,“ a Pepa mu poradil: „Pojď se mnou, půjčím ti lano a oběs se. Žena na nic, vařit neumí vůbec, neměla ani snahu se starat o děti. Jen žít a pít.“ Setkání uzavřela Dáša: „Konec, fuj.“
Po skončení Výměny manželek věděli v Rudníku, že je co napravovat. A v Horních Měcholupech byl podle Dáši účel splněn. „Budu ženě pomáhat,“ slíbil Pepa.
