Očkování je považováno za nejúčinnější cestu, jak porazit koronavirovou pandemii? Čím byste přesvědčil kritiky, že je to opravdu nejlepší způsob ochrany a vakcína je bezpečná?
Grubhoffer: Pandemii zastaví až dosažení kolektivní imunity, to v případě covidu-19 znamená 65 až 70 procent imunních lidí, kteří onemocnění buďto prodělali, nebo podstoupili očkování. Očkování dostatečně účinnou vakcínou je nejrychlejší, nejbezpečnější a též nejlevnější způsob, jak kýžené kolektivní imunity dosáhnout, za předpokladu, že se podaří logisticky zvládnout v krátkém časovém úseku několika měsíců.
Dostupné vakcíny od západních farmaceutických firem a výzkumných konsorcií, které již byly schváleny lékovými agenturami, nebo v blízké době získají povolení k uvedení na trh, prošly úspěšně preklinickými a zejména přísnými klinickými testy na dobrovolnících v oblastech s pandemickým výskytem onemocnění. Výrobci tak garantují nejenom biologickou nezávadnost vakcín, ale současně i jejich vysokou účinnost.
Představují vakcíny stoprocentní ochranu před virem? Nemůže se například stát, že i naočkovaný člověk bezpříznakově onemocní covidem-19 a bude ho dál šířit?
Grubhoffer: V současné fázi boje proti pandemii pro nás skutečně představují stoprocentní ochranu ovšem za předpokladu, že budeme ještě dále po určitou dobu dodržovat předepsaná epidemiologická opatření (pravidlo 3R), než se šíření koronaviru zpomalí a komunitní šíření přejde v ohniskové či jednotlivá sporadická onemocnění.
To bude záviset na tom, jak rychle se podaří proočkovat populaci v naší zemi. Lze předpokládat, že na podzim letošního roku se budeme moci cítit mnohem bezpečněji, a za rok touto dobou bychom měli mít pandemickou situaci díky očkování pod kontrolou zcela.
Na druhou stranu nic v přírodě ani v lidské společnosti neplatí na sto procent, nelze proto vyloučit, že naočkovaný jedinec onemocní bezpříznakově. Může se to stát, neboť imunitní odpověď každého očkovaného člověka je jedinečnou reakcí, která může skrývat slabinu.
Existují nějaké skupiny lidí, pro něž očkování není vhodné? Proč?
Dvořáček: Očkovací látka společností Pfizer a BioNTech je určena pro lidi starší 16 let. Na evropské půdě nově schválená vakcína proti covid-19 společnosti Moderna je v tuto chvíli dostupná pro pacienty starší 18 let. Vakcína naopak není schválená pro použití u dětí a těhotných žen. Aby bylo možné očkovat i tyto dvě skupiny obyvatel, je nejprve nezbytně nutné provést doplňková klinická hodnocení, která se zaměří na hodnocení účinnost právě u těchto skupin.
Při jakých zdravotních potížích bychom se měli před očkováním obrátit na lékaře?
Grubhoffer: Každý, kdo už v životě zaznamenal nějaké problémy s imunitou včetně špatné zkušenosti s nějakým očkováním v minulosti, například očkováním proti chřipce. Také lidé s imunosupresivní terapií po orgánových transplantacích, onkologičtí pacienti při chemoterapii a biologické léčbě. Dále při silných alergiích na přírodní i syntetické alergeny (léky) a autoimunitní onemocnění (demyelinizace nervové tkáně). Ve všech sporných či problémových indikacích je nanejvýše vhodné vyhledat odbornou radu klinického imunologa či alergologa.
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvMěl by se nechat očkovat i člověk, který koronavirus již prodělal? Pokud ano, po jaké době?
Dvořáček: Ano, očkování proti covid-19 se doporučuje i lidem, kteří onemocnění v minulosti prodělali. Očkování může pomoci zabránit opětovné reinfekci a případným zdravotním komplikacím, které s onemocněním souvisejí. Očkování však může proběhnout až po odeznění příznaků onemocnění, případně po ukončení izolace pacienta.
Jsou účinky všech vakcín, které budou postupně používané v Česku, stejné?
Dvořáček: Mezi aktuálně vyvíjenými vakcínami proti covid-19 jsou různé typy vakcín – od celovirových inaktivovaných vakcín až po mRNA vakcíny. Inaktivované vakcíny, tedy vakcíny první generace, obsahují namnožený a usmrcený virus onemocnění SARS-CoV-2.
Oproti tomu vakcíny druhé generace, například vakcína společnosti AstraZeneca a Oxford University (takzvaná vektorová vakcína), využívá jen konkrétní část viru (v tomto případě jde o takzvaný hrotový protein), která dokáže stimulovat imunitní reakci organismu. V případě vakcín třetí generace, například již schválené vakcíny společností Pfizer a BioNTech nebo společnosti Moderna, hovoříme o takzvaných mRNA vakcínách.
Ty pracují na bázi nukleových kyselin, které stimulují imunitní systém k tvorbě protilátek a buněčné odpovědi. Každý typ vakcíny tedy funguje trochu jinak a zároveň má trochu jinou účinnost. Vakcíny, které jsem zmínil, mají účinnost devadesát a více procent.
Jediná zatím dostupná vakcína v Česku od firmy Pfizer a BioNTech se očkuje ve dvou dávkách? Je už člověk proti covidu-19 chráněn po první injekci?
Dvořáček: Z dosavadních informací vyplývá, že imunita je navozena sedm dní po aplikaci druhé dávky této očkovací látky. Částečná imunitní reakce je navozena již přibližně čtrnáct dní po aplikaci první očkovací dávky. Mezi aplikací první a druhé dávky musí být třítýdenní rozestup. V průběhu očkování je třeba i nadále dodržovat protiepidemická opatření.
Jaké jsou nejčastější vedlejší účinky vakcín?
Grubhoffer: Vedlejšími účinky po očkování jsou nejčastěji bolest svalu v místě aplikaci, zvýšená teplota, nevolnost a únava, to jsou nejčastěji zaznamenávané nespecifické vedlejší účinky (v jednotkách procent). Mnohem méně četné (až v setinách promile) se objevují závažnější příznaky. Těmi mohou být autoimunitní reakce v podobě indukce autoprotilátek proti myelinu, v takovém případě bývá zasažena v různém rozsahu nervová tkáň (polyneuropatie).
Pokud se objeví horečka jako vedlejší příznak, mám si brát lék na snížení teploty jako při běžných virózách? Nebo tím snížím možnost mít dostatek protilátek.
Grubhoffer: Pokud je to jenom mírně zvýšená teplota do 38 stupňů Celsia, není třeba propadat panice, doporučit lze dostatek tekutin a být v klidu. Při vyšší teplotě je doporučován paralen, případně podle situace vyhledat svého lékaře a situaci konzultovat.
Co když očkovaný onemocní koronavirem nebo případně jinou chorobou v období mezi prvním a druhým očkováním? Co má dělat?
Dvořáček: Vzhledem k tomu, že není stanoven maximální rozestup mezi podáním první a druhé dávky očkování proti covid-19, doporučují odborníci vyčkat do odeznění příznaků onemocnění a teprve následně absolvovat druhou dávku očkování.
Je pravda, že se před a po očkování nesmí pít alkohol? Jak dlouho?
Grubhoffer: To je zajímavá otázka, která se k nám dostala z Ruska. Dělá to na mě dojem, že ruská administrativa chce využít plošného očkování vakcínou Sputnik V ke snížení obrovské konzumace alkoholu v Rusku. A tak odpověď na tuto otázku zní, ano očkování je vnější zásah do očkovaného organismu a ten by neměl být vystavován ještě další zátěži v podobě zvýšené konzumace alkoholu, ve 2dl dobrého vína nelze vidět žádný problém, spíše naopak. Zvýšená konzumace alkoholu zcela jistě negativně zasahuje imunitní aparát a jeho výkonnost, to již bylo nesčetněkrát prokázané. V čase určeném k očkování by se alkoholu holdující spoluobčané měli rozhodně v jeho konzumaci mírnit.
Zůstane u očkovaných lidí povinnost nosit roušku či respirátor?
Dvořáček: Zde bych si dovolil odkázat na doporučení České vakcinologické společnosti z 30. prosince 2020. Podle tohoto doporučení by měli i očkovaní lidé nadále dodržovat protiepidemická opatření včetně nošení roušek.
Je podle vás reálné, že si časem budeme moci vybrat druh vakcíny, kterou chceme být očkováni?
Dvořáček: Očkování proti covid-19 je celosvětově vnímáno jako jediná spolehlivá cesta ke zvládnutí koronavirové pandemie a návratu zpátky do normálního života. Proto je zájem o dodávky očkovacích látek obrovský. Vzhledem k velikosti poptávky, kapacitním možnostem výroby, logistiky i samotné realizace takto masového očkování si nemyslím, že by v nadcházejícím období bylo možné vybrat si konkrétní očkovací látku.
Můžeme si však být jisti, že očkování bude v České republice probíhat výhradně očkovacími látkami, které úspěšně projdou všemi fázemi klinického hodnocení v souladu s mezinárodními standardy správné klinické praxe a budou schváleny nezávislými regulatorními úřady (v Evropě jde o Evropskou lékovou agenturu).
Rozhodnutí o případné registraci a následné dostupnosti vakcín je a bude podloženo všemi potřebnými údaji (jako v případech kterýchkoliv jiných nových vakcín), aby byla zajištěna jejich bezpečnost, kvalita a účinnost.
Bude možné si vakcínu zaplatit a nechat se očkovat dříve než na mě přijde oficiálně řada na bezplatné očkování? Je možné, že to soukromá zařízení budou nabízet?
Dvořáček: Nemyslím si. Aplikace očkování proti covid-19 bude probíhat v souladu s harmonogramem očkovací strategie Ministerstva zdravotnictví ČR. Ta stanoví zejména skupiny obyvatel, pro něž bude očkování dostupné prioritně. Jde o zdravotníky (nejen) v první linii, seniory starší 65 let, sociální pracovníky, chronicky nemocné pacienty a další ohrožené skupiny. Ostatní skupiny obyvatel budou muset počkat, až na ně takříkajíc „přijde řada“.
Zároveň, díky tomu, že nákup těchto očkovacích látek probíhá centralizovaně na základě dohod s Evropskou komisí a výrobci, bude stát dodávat vakcíny pouze do jím schválených očkovacích míst (ať už půjde o stálá, nebo dočasná očkovací místa či ordinace praktických lékařů). V neposlední řadě je třeba zmínit, že očkování proti covid-19 se zařadilo mezi dobrovolná a plně státem hrazená očkování. Jinými slovy, lidem se zdravotním pojištěním budou vakcíny poskytovány bezplatně.
