„Dlouhá léta jsem se za svou silnou postavu styděla. Při výšce 162 centimetrů jsem měla kolem 90 kilo a sama sobě jsem se nelíbila. Z toho pramenily nepříjemné pocity. Kdykoliv jsem vyšla ven, měla jsem za to, že mě lidi sledují a říkají si, jak jsem obézní,“ vypráví Naďa.
„Vím, že to bylo hlavně v mé hlavě, lidé mají vlastních starostí dost, ale při pohledu na svoje fotky jsem musela uznat, že bych fakt potřebovala pěkných pár kilo shodit,“ říká žena, která si pár měsíců den co den opakovala, že se konečně do hubnutí pustí. Když se pak znovu podívala do zrcadla, měla pocit, že se jí to zdá. Připadala si ošklivá, a tak se rozhodla s tím něco udělat.
„Jednou jsem šla kolem fitka a zaujal mě nápis ‚Jen pro ženy‘. To bylo přesně pro stydlivku, jako jsem já. Šla jsem se dovnitř zeptat, jak to u nich chodí a co nabízejí. Paní trenérka mě rovnou provedla a ukázala mi, jakým stylem se tam cvičí, a já opravdu viděla jenom samé ženy. Žádného chlapa tam nikde neschovávaly,“ směje se příjemná tmavovláska, která si hned zařídila členství a druhý den už cvičila.
„Trenérky byly sympatické, dodávaly mi chuť a povzbuzovaly mě. A také další ženy, které tam chodily, byly moc fajn. Tak jsem se postupně zbavovala studu, přestala jsem myslet na to, jak u cvičení vypadám, a šla jsem do toho naplno. Kruhový trénink byl rozmanitý, to mě vážně bavilo. I když mě trochu bolelo tělo, cítila jsem se moc dobře. Jenže hmotnost se ani tak nehnula. Pořád se držela kolem 90 kilo, proto jsem využila služeb výživové poradkyně, která do fitka docházela,“ vzpomíná Naďa, která dala na radu specialistky a změnila jídelníček.
„Není divu, že jsem byla silná. Pracuji na směny, přes den jsem skoro nic nejedla a pak jsem to všechno doháněla večer. Nejvíc hladová a při chuti jsem byla kolem 22. hodiny, kdy jsem klidně vyluxovala celou ledničku od salámu až po sýr a paštiky, splácala jsem všechno možné a pak jsem šla spát. S tím jsem samozřejmě musela přestat. Rok jsem dodržovala doporučený jídelníček, jedla jsem (a dodnes jím) pětkrát denně. Hlavně hodně zeleniny, ovoce, tmavé pečivo, ovesné vločky, maso, sýry, jogurty nebo tvaroh.“
Pár triků
|
Naučila se jíst také ryby. „Je to snadné, koupím si mraženou aljašskou tresku, dám ji na pánev na olej, trochu ji osolím, přidám kmín a pepř a k tomu si uvařím pár brambor. Je to lehké jídlo, které zasytí,“ říká pekařka, a přestože ráno peče housky, už je po nocích nekonzumuje. Shodila 21 kilo a je spokojená.
„Cítím se úplně skvěle, s nikým se nehádám, nic mě nerozčiluje, nejsem protivná a všechno mě rozesměje. A hlavně už se nestydím vyjít ven mezi lidi,“ pochvaluje si.
„Moc ráda jezdím za dcerou do Hradce Králové, která je nadšená, že jsem tak shodila, hodně mi fandila. Na návštěvu jezdím také za svými sestrami, které jsou na mě pyšné. A i já sama se mám konečně ráda! A baví mě nakupování. Zhubla jsem dvě konfekční velikosti a je prima, že teď můžu nosit trička na tělo,“ ukazuje nám pár pěkných kousků Naďa, která pořád chodí do fitka a také se těší, až se vypraví v létě za rodinou na jižní Moravu a předvede tam své nové modely.
17. března 2020 |
