Nejčastější příčinou potíží je sedavý způsob života, žádný nebo nevhodný pohyb, ale i jednostranný sport bez kompenzačních aktivit, říká fyzioterapeut Martin Trávník z Centra zdravých zad v pražských Vršovicích. Když k tomu ještě prochladnete nebo přeceníte své síly zbytečnou zátěží, je na malér zaděláno.
Jak se problémy s pohybovým aparátem hlásí? Především bolestí, která signalizuje, že něco není v pořádku. „Bohužel, lidé často ignorují signály svého těla a ve chvíli, kdy je začnou řešit, již nemusí být úplná náprava možná,“ konstatuje fyzioterapeutka Radana Poděbradská.
Problémy s pohybovým aparátem trápí děti, dospělé i seniory, a přestože má každá tato skupina vzhledem k věku své specifické obtíže, společným jmenovatelem bývá špatný životní styl. Aby tělo dobře fungovalo, je potřeba o něj pečovat komplexně – zdravě jíst, správně se hýbat a mít to dobře poskládané v hlavě.
„Na jedné straně podrobně studujeme, jestli je mléko plnotučné, nebo polotučné a rohlík celozrnný, na straně druhé na pravidelnost a klid u jídla nemyslíme,“ poznamenává Poděbradská s tím, že podobně se stavíme k pohybu, kdy například místo prospěšné chůze skáčeme na trampolínách.
Význam komplexního přístupu k tělu včetně zdravého jídelníčku, který je při potížích s pohybovým aparátem obzvlášť důležitý u lidí s metabolickými problémy, potvrzuje i fyzioterapeut Trávník. „Většina lidí k nám přichází kvůli bolesti a s jedinou prosbou – něco se mnou udělejte. A my se snažíme naučit je, jak se o tělo po celý život starat správně a udržet ho zdravé do vysokého věku,“ přibližuje. A dodává: To, co určuje zdraví pohybového aparátu, není to, co uděláme jednou, nýbrž to, co děláme každý den.
9. července 2009 |
Špatné držení těla
Páteř je osou našeho těla, je potřeba se o ni starat od dětství. Varující je, že v posledních letech přibývá školáků s vadným držením těla. Obtíže pohybového aparátu jsou u nich v četnosti dokonce hned za alergiemi a smyslovými vadami. Na vině bývá dlouhodobé sezení ve škole a pak ještě doma u počítače a tím pádem i nedostatek pohybu. Někdy je naopak chybou zaměření na jeden druh sportu.
Pravda o bolesti• Klid na lůžku může pomoci na chvíli. Pokud ale neupravíte špatné pohybové stereotypy, kvůli kterým vznikla, bolest se vrátí. • Léky na bolest neodstraní problém, na který upozorňuje. Jestliže pokračujete v aktivitách, které k ní vedly, stav zhoršujete, i když ji třeba necítíte. • Ani masáž problémy nevyřeší, jen krátkodobě uvolní svaly. Pro dlouhodobé snížení bolesti zad zvolte správné cvičení a masáže využívejte doplňkově. • Plavání je sice dobré k posílení zádového svalstva, potíž je v tom, že většinou plaveme stylem prsa, kdy je hlava nad vodou v záklonu a bederní páteř ve větším zakřivení, což může bolesti ještě zvýšit. Z plaveckých stylů je nejvhodnější znak. |
„Dlouhodobé špatné držení těla se postupem času odráží na celkovém stavu pohybového aparátu. Problémy s ním patří v současnosti k nejčastějším chronickým neinfekčním onemocněním nejen u dospělých, ale také u dětí,“ zdůrazňuje fyzioterapeut Centra zdravých zad.
Vedle nedostatku všestranného pohybu je velký problém i v tom, že děti nemívají ve škole ideální lavice ani židle a podobné podmínky na ně často čekají i doma. Když ale pořídíte dítěti balanční židli a stůl, který s ním poroste, podpoříte zdravý vývoj zádových partií a svalů i vzpřímený sed. Dítě můžete také přihlásit na speciální fyzioterapeutická cvičení zaměřená na posilování, stabilizaci, protahování, relaxaci, koordinaci i nácvik rovnováhy.
Uvědomte si, že špatné držení těla u dětí je pouhým začátkem řady obtíží s pohybovým aparátem v dospělosti. Pokud jde o téma bolavé i pro vás, začněte hledat a řešit příčinu. Prosedíte půl dne na špatné židli? Vyzkoušejte dynamické sezení na overballu nebo balanční židli, přimějí vás neustále používat svalstvo a zároveň se i při sezení vyrovnávat. Bolí vás záda po probuzení? Nešetřete na matraci a pořiďte si zdravotní. Věnujete se jednomu jedinému sportu? Přidejte vhodné kompenzační cvičení, které sníží míru jednostranného přetěžování. Žijete naopak s minimem aktivního pohybu? Vyhledejte fyzioterapeuta, který vám pomůže vybrat pohybovou aktivitu přímo na míru. Máte nadváhu? Zhubněte! Nadváha nepříznivě ovlivňuje držení těla, zatěžuje páteř i klouby.
Dokud nás záda netrápí, často ani netušíme, že páteřní obratle propojují chrupavčité pružné destičky, díky čemuž se můžeme ohýbat, otáčet, naklánět i natahovat. Pokud ale děláme tyto pohyby špatně nebo pořád opakujeme jednu a tutéž pozici, tělo se přetíží, tuhne nám krk i trapézy a záda bolí. Příčin bolestí zad může být ale mnohem víc. Pokud trvá přes tři měsíce, neváhejte s návštěvou odborníka.
Vyhřezlá ploténka
Dlouhodobá a silná bolest zad v bederní oblasti může souviset s utlačováním nebo poškozením nervového kořene kvůli výhřezu meziobratlové ploténky. Bolest obvykle vystřeluje až do nohou, typická je i snížená citlivost, až nehybnost dolní končetiny, neschopnost stoupnout si na špičky nebo zvednout nohu do schodů, předklonit a zaklonit se. Postižení bývá jednostranné a provází ho také jednostranná bolest, mravenčení a brnění. Bolest můžete cítit i při kašli, kýchání nebo vyprazdňování.
Takzvaný kořenový, radikulární, syndrom stojí v Česku za hospitalizací zhruba čtyřiceti tisíc pacientů ročně. Překvapit může i po klasické operaci páteře v důsledku takzvaného syndromu selhání operační léčby, a to až u třetiny pacientů. Příčinou je zmnožené vazivo v míšním kanálu, které utlačuje kořen nervu. „Základem léčby je precizní diagnostika zad, kterou určíme místo, respektive zdroj bolesti, a doporučíme vhodný terapeutický výkon,“ uvádí vedoucí lékař Róbert Tirpák z pražské Kliniky miniinvazivní a endoskopické léčby zad EuroPainClinics.
„V případě bolesti bederní, krční a hrudní páteře se zaměřujeme na nejčastější možné zdroje bolesti, kterými jsou nervové kořeny, meziobratlové ploténky, sakroiliakální kloub a meziobratlové klouby,“ vysvětluje.
Pět cviků, které záda posílí a pomohou jim od bolesti |
Meziobratlový disk si můžeme poškodit sami nadměrnou námahou, úrazem i nesprávnými pohybovými stereotypy. Důvodem může být také zánětlivé onemocnění páteře, vliv genetické dispozice či degenerace plotének, jejichž opotřebovávání začíná už po třicítce. „Ale už ani to není pravidlem. S bolestí plotének se dnes potýkají i teenageři ve věku kolem sedmnácti osmnácti let,“ upozorňuje vedoucí lékař kliniky EuroPainClinics.
Předností miniinvazivních a endoskopických zákroků je jejich šetrnost a přesnost. Lékaři je provádějí pod kontrolou rentgenu, endoskopické navíc pod kontrolou endoskopické kamery zavedené do páteře. Délka zákroků se pohybuje od 30 do 90 minut, chirurgický řez o velikosti 8 až 10 milimetrů se zašívá jedním až dvěma stehy. „Výkony probíhají v režimu takzvané jednodenní chirurgie, po nich u nás pacienti zůstávají zpravidla jen k dvouhodinovému odpočinku na lůžku a vracejí se domů,“ popisuje Tirpák.
Pokud už jednou vyhřezlou ploténku máte, držte se rad specialistů a dbejte na základní prevenci. Vyhněte se skákání, z postele vstávejte z boku, při pohybu nechoďte do rotace, nezvedejte nic těžkého, seďte vzpřímeně a nikdy nesedávejte s nohou přes nohu.
