Z nějakého záhadného důvodu podléhají lidé v létě kolektivnímu pocitu viny. Měli by se více bavit. Měli by si léto „užít“. Měli by „nachytat sluníčko“, než přijde podzim.
Právě chytání bronzu - tedy vystavování naší pokožky slunečnímu záření - je z pohledu vědy celkem bizarní zvyk. Zvlášť když dnes víme, že sluneční paprsky obsahují nejen záření viditelného spektra, ale také neviditelné UV paprsky, které dokážou nenávratně poškodit buňky a vyvolat změny vedoucí ke vzniku rakoviny.
Jak správně používat opalovací krém?Shrnutí důležitých a málo známých doporučení
 Opalovací krémy mohou dát člověku falešný pocit bezpečí. |
Mezi našimi epidermálními buňkami a nejbližší hvězdou se může hrdinně postavit opalovací krém. Řada lidí na něj spoléhá jako na dokonalou ochranu zdraví svého i svých dětí. Málokdo však ví, co přípravky proti slunci umí, což vede k řadě mýtů a špatných návyků. Rozhodli jsme se proto podívat na to, na jakém principu tato ochrana (ne)funguje.
1. Čím jsou sluneční paprsky nebezpečné?
Vezmeme to pěkně od začátku. Světelné paprsky ze slunce jsou součástí solární radiace, která zahrnuje prakticky celé spektrum elektromagnetického záření, od rentgenového záření až po rádiové vlny. Hvězda jménem Slunce promění nukleární fúzí každou sekundu asi 600 milionů tun vodíku na hélium a energii. Přestože jen nepatrná část této energie dopadne na zemský povrch, je to pro Zemi hlavní zdroj tepla a světla. Podle Václava Smila, českého vědce specializujícího se na energii a životní prostředí, dopadá na zemský povrch 174 petawattů sluneční energie.
Spektrum elektromagnetického záření: UV záření je na spektru nalevo od viditelného světla, teplo (infračervené záření) napravo. Vlevo je záření s kratší vlnovou délkou, tedy vyšší frekvencí.
Necelou třetinu této energie Země odrazí zpět do vesmíru, 71 % absorbují mraky, oceány a kontinenty. No a mezi řadou míst, kam může sluneční paprsek dopadnout, je i lidská kůže.
„Opalování“Nevratné poškození DNA v buňkách pokožky, na které tělo reaguje produkcí pigmentu |
Procesu kontaktu lidské kůže a slunečních paprsků se lidově říká „opalování“. Protože tento termín obvykle spojujeme s letním relaxováním, pohodou nebo drahou dovolenou v zahraničí, zapomínáme, co vlastně toto trefně zvolené slovo znamená. Když „opálíme papír“, ohněm sežehneme jeho okraje tak, že dojde k nenávratnému poškození materiálu.
Něco podobného se děje při opalování lidí na slunci. Doslova dochází k nenávratnému poškozování svrchní vrstvy naší kůže, kterému se kůže brání produkcí pigmentu melaninu. Naše tělo produkuje melanin ve chvíli, kdy zaznamená riziko poškození DNA v důsledku dopadajícího UV záření. Jinými slovy - ve chvíli, kdy začnete „chytat barvu“, sluneční paprsky už poškodily (zabily) celé vrstvy vašich kožních buněk.
Co se děje pod spálenou kůží
Než se dostaneme k negativním účinkům slunečního záření na pokožku, zmiňme ten pozitivní: produkce vitamínu D, který se tvoří vlivem UVB záření přímo v epidermis. Nedostatek vitamínu D může vést k oslabení imunitního systému nebo oslabení kostí. Některé studie ukázaly, že oblasti s nižším množstvím slunečního záření mají vyšší výskyt některých typů rakoviny, především rakoviny močového měchýře, jícnu, ledvin a dalších. V posledních letech vědci zvyšují doporučené denní dávky vitamínu D.
Negativní dopady UV záření na lidské zdraví jsou krátkodobé i dlouhodobé:
- spálená kůže - spálená kůže se sloupává, což je značně nepohodlné a znamená obvykle až dva dny bolestí. „Loupací fáze“ může trvat i týden. Spálení hrozí především „bledým“ lidem s nízkým obsahem pigmentů v kůži, není však pravda, že by někdo byl spálení sluncem zcela imunní.
- předčasné stárnutí kůže - podle jedné studie je stárnutí kůže „až z 80 % důsledkem vystavení slunečnímu záření“. Podle Světové zdravotnické organizace (PDF) může slunce způsobovat až 90 % viditelných změn kůže spojovaných se stárnutím. Výsledkem jsou vrásky, povislost kůže na obličeji a dalších dvacet sledovaných charakteristik.
- riziko rakoviny - už samotné spálení kůže pouze jednou za dva roky může podle varování britských vědců až ztrojnásobit riziko rakoviny kůže
Vědci studující dopady slunečního záření na lidské zdraví se obvykle shodují v tom, že lidé (ať už patří do rizikové skupiny nebo ne) by měli používat ochranné prostředky, především oblečení, pokrývky hlavy a krémy proti slunci.
2. Jak funguje opalovací krém?
Každý opalovací krém určený k ochraně pokožky před slunečními paprsky má dvě základní složky. Aktivní část a nosič (emulzi). Aktivní část se stará o samotnou ochranu pokožky, zatímco emulze slouží k snadnému a pokud možno rovnoměrnému a odolnému rozetření a rozprostření aktivních složek po pokožce.
Aktivní složky můžeme dále rozdělit podle toho, jaký princip využívají k ochraně před UV zářením.
- absorbenty - vstřebávají (absorbují) UV záření, které se tak nedostane k buňkám pokožky, a místo toho se mění na teplo. Obvykle jde o organické sloučeniny, tedy takové molekuly, které obsahují atomy uhlíku.
- reflektory - odrážejí záření, aby se nedostalo k buňkám pokožky. Obvykle se používají oxidy zinku nebo oxidy titanu.
Krémy většinou kombinují více různých látek, aby docílily vyšší ochrany proti slunečnímu záření. Emulze, která se stará o rozprostření a udržení aktivních ingrediencí na těle, má obvykle formu krému, pleťového mléka, gelu, spreje nebo pěny. Obsahuje olej sloužící k uchování aktivních látek i k odpuzování vody. I tak je krém potřeba opakovaně aplikovat i během jediného dne, na což lidé často zapomínají. Často se totiž řídí jen jedním číslem...
3. Co znamená číslo SPF?
V angličtině se vede lingvistický spor, zda jsou opalovací krémy „sunblock“, nebo „sunscreen“. Slovo „block“ totiž naznačuje, že krém dokáže sluneční záření zablokovat, což je samozřejmě nesmysl. Pokud kůži stále vidíte, je jasné, že nedošlo k jejímu „zablokování“. Přesnější je proto slovo „screen“, protože lépe popisuje realitu: krém zajišťuje jakési „odstínění“ pokožky od slunečního záření. Propustí k pokožce jenom část paprsků.
To, jak velkou část během laboratorního měření krém propustí, se dozvíme z čísla vyjadřující ochranný faktor (tzv. SPF). Udává se jako jmenovatel zlomku vyjadřující podíl průniku. Jednoduše: čím vyšší číslo, tím vyšší ochrana.
- SPF 10 znamená, že desetina (1/10) paprsků pronikne, takový krém tedy teoreticky desetkrát prodlouží dobu, po kterou můžete zůstat na slunci, protože zablokuje 90 % paprsků.
- SPF 30 nechá proniknout jen třicetinu (1/30) paprsků, tedy třicetkrát prodlužuje dobu, kterou můžete strávit na slunci (zablokuje 96,7 % paprsků)
- SPF 50 slibuje, že nechá proniknout jen padesátinu (1/50) paprsků, tedy teoreticky padesátkrát prodlužuje dobu, kterou můžete strávit na slunci (zablokuje 98 % paprsků)
Vidíme tedy, že toto číslo může mást. Rozdíl mezi SPF 30 a SPF 50 se zdá být velký, ale rozdíl v jejich schopnosti odstínit (96,7 % a 98 %) je minimální.
Někdy se doporučuje vynásobit dobu, po kterou vám obvykle trvá na slunci se spálit, oním ochranným faktorem, a tak získáte čas, po který můžete být na slunci namazaní tímto krémem. V praxi však nemá takový propočet valný význam, protože naráží na limity každého krému.
4. Kdy opalovací krém nefunguje a nemůže fungovat?
Jenom proto, že jste na sebe ráno na pláži napatlali opalovací krém s vysokým ochranným faktorem, nejste automaticky celý den chránění proti slunečním paprskům. Pro řadu lidí, kteří se poctivě snaží chránit proti UV záření, mohou být některá následující doporučení nepříjemným překvapením. Zjistí totiž, že do jisté míry podlehli falešnému pocitu bezpečí.
Opalovací krémy mohou dát člověku falešný pocit bezpečí
Pokud jste si někdy přečetli návod na použití opalovacího krému, zjistili byste, že výrobce obvykle doporučuje „reaplikaci“ krému v intervalu dvou hodin. Jinými slovy: dokud jste vystaveni slunečním paprskům, každé dvě hodiny byste měli obnovit vrstvu opalovacího krému.
Někteří odborníci doporučují ještě častější obnovení. „Zvláště po prvotním nanesení opalovacího krému by lidé měli po dvaceti až třiceti minutách nanést krém znovu, aby zvýšili jeho účinnost,“ připomíná Terry Slevin, předseda komise pro výzkum rizikových faktorů rakoviny v Cancer Council Australia.
„Můžete se na to podívat jako na natírání domu. První nátěr obvykle nestačí, druhý nátěr po ‚zaschnutí‘ toho prvního vám dá mnohem spolehlivější ochranu. Také tím pokryjete místa, která jste během prvního nátěru opomenuli,“ dodává.
Nedůslednost je častý problém. Britský výzkum ukázal, že dospělí při mazání krémem vynechají asi deset procent plochy obličeje. Výzkum probíhal tak, že se 57 dobrovolníků namazalo krémem (nedostali žádné další instrukce) a vědci je poté vyfotili speciální kamerou schopnou zachytit UV záření. Výsledek ukázal, že řada lidí si krémem nenamaže oblast kolem očí nebo nosu.
Dívka při mazání opalovacím krémem vynechala část nosu a okolí očí
Další chybu dělají lidé v množství krému, který na svou kůži aplikují. Podle jiné britské studie totiž lidé obvykle nepoužívají dostatečné množství krému. Odborníci doporučují cca 36 gramů přípravku na celé tělo na jedno namazání, tedy asi šest čajových lžiček. „Při použití polovičního množství krému se ochranný účinek snižuje o dvě třetiny,“ varuje časopis dTest. Kvůli neznalosti nebo v zájmu finanční úspory však lidé často krémem šetří, dávkují jej střídměji a v důsledku snižují jeho účinnost.
5. Může být krém voděodolný?
Když už jsme u těch nepochopení, připomeňme dvě časté nálepky, které výrobci některým svým krémům dávají.
- voděodolný - znamená to, že krém ochrání člověka proti slunci i ve vodě
- hypoalergenní - krém má snížený výskyt některých alergenů
„Přípravky, které po pobytu ve vodě není nutné znovu aplikovat, neexistují.“ |
Zvláště přívlastek o voděodolnosti je často chápán jako pozvání k tomu, že stačí jednou namazat a pak už může člověk celý den plavat ve vodě, chodit po souši a krém stále drží. Přitom voděodolnost znamená něco jiného. „Nápis voděodolný, wasserfest nebo water resistant říká, že přípravek chrání před slunečním zářením při pobytu ve vodě,“ vysvětluje dTest. „Po koupání je zapotřebí emulzi znovu nanést, protože pobytem ve vodě klesají ochranné vlastnosti. Přípravky, které po pobytu ve vodě není nutné znovu aplikovat, neexistují.“
V USA dokonce organizace FDA kontrolující kvalitu jídla a léků zdůraznila: „Spotřebitelé by si měli uvědomit, že neexistuje vodotěsný (waterproof) krém, každý krém se postupem času smyje. Proto mohou být krémy označeny pouze jako voděodolné (water resistant), a to jen tehdy, když projdou příslušnými testy.“
Podobné nedorozumění panuje ohledně hypoalergenních krémů. Ty mají snížený obsah obvyklých alergenů. Protože u různých lidí mohou alergie fungovat různě, nezaručuje žádný krém, že po něm vyrážka nebo alergie nevznikne.
6. Jaký je rozdíl mezi UVA a UVB?
Na začátku článku jsme psali o ultrafialovém záření. To je ta složka slunečních paprsků, která způsobuje opálení, spálení a zvyšuje též riziko rakoviny kůže.
Vědci obvykle dále rozdělují toto záření na tři typy:
| Typ | Vlnová délka | Charakteristika | Projde atmosférou? |
|---|---|---|---|
| UVA | 315 - 400 nm | Tvoří asi 95 % veškerého UV záření na povrchu země. Pronikne hluboko do kůže. Způsobuje opálení, stárnutí kůže, tvorbu vrásek, nepřímo zvyšuje riziko rakoviny. | ano |
| UVB | 280 - 315 nm | Způsobuje opálení, spálení, stárnutí kůže a zvyšuje riziko rakoviny. Nepronikne hluboko pod kůži. | částečně |
| UVC | 100 - 280 nm | Nebezpečné záření, setkáte se s ním pouze v laboratoři, kde se pomocí tohoto záření například hubí bakterie. | vůbec |
Všechny opalovací krémy chrání proti záření UVB. Toto záření člověka ohrožuje (v našich zeměpisných šířkách) jen v hodinách kolem poledne. Jednoduchý test: pokud je váš stín na zemi delší, než je vaše výška, pak nejste vystaveni UVB paprskům.
Zato UVA záření působí na kůži neustále. Tedy i v době, kdy slunce „nepálí“. Proto lékaři doporučují používat opalovací krém, který chrání proti UVA paprskům, i v době „mimo sluneční špičku“.
Proti UVA záření chrání jen některé opalovací krémy (obvykle označené nápisem UVA) . Právě tyto krémy také mohou nabídnout kompletní ochranu „Pouze produkty s SPF 15 a vyšším, které nabízí ochranu proti UVA i UVB, mohou uvádět, že chrání proti rakovině kůže a předčasnému stárnutí,“ uvádí například American Cancer Society. I v takovém případě je ochrana účinná jen v případě, že ji uživatel kombinuje s dalšími metodami ochrany, především vhodným oblečením a pokrývkou hlavy.
7. Je rakovina kůže způsobená slunečními paprsky?
Nelze v žádném případě říci, že každý, kdo se na slunci spálí, dostane rakovinu kůže. Stejně tak nelze říci, že každý případ rakoviny kůže je způsoben slunečním zářením. Nicméně jenom proto, že souvislost není stoprocentní, neznamená to, že bychom měli ignorovat velmi významné ukazatele toho, že rakovina kůže a nadměrné opalování spolu přímo i nepřímo souvisí.
Spojení mezi UV zářením a rakovinou kůže je známé už dlouho. Podle kanadské studie UV záření může za 93 procent všech výskytů rakoviny kůže a za polovinu rakovin rtů. Vědci z Cornellovy univerzity popsali jeden z mechanismů, jak UVB záření rakovinu způsobuje. Ultrafialové záření ve spojení s genetickými mutacemi v našem těle může vést k rakovině kůže: „Pokud takové mutace máte, všechno je v pořádku, dokud se na slunci nespálíte,“ uvedl profesor biomedicíny Andrew White, jeden za autorů studie. „Stimulus (UV záření), které by normálně vyvolalo jen opalovací reflex, může zahájit vznik melanomu.“
V USA patří rakovina kůže k nejčastěji diagnostikovaným formám rakoviny. Ročně se najde asi pět milionů nádorů u 3,5 milionů Američanů. Přesná čísla je obtížné získat, protože nejčastější typy rakoviny kůže se v Americe nemusí hlásit do centrálního registru nádorových onemocnění. Každý pátý Severoameričan podle odhadů WHO bude někdy v životě trpět rakovinu kůže.
Melanom - nádor na kůži
„Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) a Národního onkologického registru je zhoubný melanom sedmým nejčastěji se vyskytujícím nádorem v naší zemi a počet pacientů s tímto onemocněním trvale narůstá,“ uvádí například zpráva Ministerstva zdravotnictví ČR z roku 2016. „Přitom k tomu, aby se nám melanom na kůži vůbec nevytvořil anebo abychom již vzniklé onemocnění zachytili v dobře léčitelném časném stádiu, postačí dodržet dvě zlaté zásady – opalovat se s rozumem a dostatečnou ochranou a případné neobvyklé změny na kůži bez odkladu konzultovat s kožním lékařem.“
Lékařské vyšetření melanomu kůže (ilustrační foto)
8. Proč někdo říká, že krémy způsobují rakovinu?
Už několik let, minimálně od roku 2014, se po webu v různých formách šíří tvrzení (či podezření), že to není slunce, které zvyšuje riziko rakoviny kůže, ale ve skutečnosti krémy, které nás před ní mají chránit (ukázka).
Toto tvrzení se odvolává na reálnou vědeckou studii (PDF), která sledovala kohortu třiceti tisíc švédských žen po dobu dvaceti let. Ženy, které se podle svého vlastního popisu „vyhýbaly slunečnímu záření“, se dožívaly nižšího věku, než ženy, které toto chování neměly. Vědci se domnívají, že to může být spojeno s nedostatkem vitamínu D (o kterém jsme psali výše).
Sami autoři studie poukazují na to, že jejich závěry platí v severské zemi, kde je obecný nedostatek slunce důsledkem geografické polohy, a nelze zobecňovat na všechny země. Stejné chování v různých částech světa může mít různé důsledky.
Když vědci z Cochrane Library chtěli lépe nastudovat, jaké dopady má užívání krému na lidské zdraví, zjistili, že je jen velmi málo dostupných studií. Konkrétně našli jen jednu jedinou studii (provedenou na 1 600 lidech v Austrálii), která by splňovala jejich kritéria: randomizovaný kontrolovaný experiment. Z tohoto experimentu nevyplynul rozdíl mezi lidmi, kteří opalovací krém používají každý den, a lidmi, kteří jej aplikují „jen někdy“. Šlo nicméně o relativně malý vzorek, a jistota takového závěru je tak podle vědců nízká.
Podle nich by bylo potřeba dalších studií, které nemohou spoléhat na to, co lidé říkají o svém chování, ale měřit reálné chování. Ale nařídit někomu, aby šel na slunce bez opalovacího krému, je v podstatě neetické. Důkazů o tom, že sluneční záření přispívá u některých lidí k rozvoji rakoviny kůže, je dostatek. Celkový dopad se ale měří obtížně.
