Společnost LBM loni hospodařila se ztrátou 37,5 milionu. Je to nejlepší výsledek od okamžiku, kdy LBM právně splynula s akvírovanou Prospekta Modou, jejíž předchozí pozitivní výsledky opticky vylepšují finanční historii LBM. Tržby dosáhly 594 milionů korun, což znamená meziročně mírný pokles spojený s poklesem butiků z 25 na 14 koncem loňského roku.
„Tržby v obchodech, které jsme si ponechali, rostly meziročně o dvacet procent. To už asi letos nezopakujeme, počítáme s růstem pět až osm procent,“ říká Zuzana Řezníčková, ředitelka LBM, která nastoupila do firmy koncem roku 2015, kdy ztráta dosáhla 153 milionů.
Ani letos Řezníčková zisk neočekává. „Jsme v unikátní situaci, kdy si je vlastník vědom situace a akceptuje ji. Naším cílem je dostat se na nulu, abychom byli samofinancovatelní a nemuseli si říkat o peníze,“ dodává.
Několik značek se vrátilo zpět do rukou původních provozovatelů, jejichž firmy před několika lety převzala. Butik se šperky Boucheron a s luxusním prádlem La Perla odkoupil Vladan Hájek. Právě vstupem do jeho firmy začalo v roce 2010 nákupní tažení LBM na Pařížské.
V plné síle se také vrátila Lenka Vejvalková, jejíž Literix Group tam má aktuálně čtyři butiky s módou. Letos otevřela poslední z nich, Salvatore Ferragamo. Na značku přitom ještě loni měla franšízu LBM. Vejvalková svůj luxusní byznys (Prospekta Moda) prodávala Bakalovým v roce 2012 a na Pařížské jí tehdy zůstal jen butik Dolce & Gabbana. Loňský rok, kdy se jí jeden obchod rozrostl na čtyři, si pochvaluje.
Hodinky jako jistota
Dlouhodobě nejúspěšnější podnikatelkou na Pařížské je Tamara Kotvalová a její rodinná firma Carollinum specializující se na značkové hodinky. „Se čtyřmi butiky jsme loni zaznamenali nárůst tržeb asi o 11 procent na 532 milionů korun,“ říká. Zisk se podle ní blíží sto milionům korun a peníze reinvestuje mimo jiné do úprav butiků.
Carollinum nabízí šestnáct hodinářských značek a pro několik z nich má také velkoobchodní zastoupení. Tahounem prodejů jsou značky Rolex a Patek Philippe. Carollinum se pokoušelo podnikat i s módou, ale v roce 2014 multibrandový módní butik Simple Concept Store zavřelo. „Móda je obratově citlivá na sezonnost a má nižší loajalitu zákazníků ke značkám,“ vysvětluje majitelka, proč nedá dopustit na mechanické hodinky, jež podle ní budou mít svou hodnotu i za dvacet let.
Luxusní byznys se mění
Další z hráčů v luxusním byznysu, Premium Fashion Brands (PFB), za nímž coby hlavní investor stojí přední pražský právník Jaroslav Havel, na svou příležitost v Pařížské zatím čeká. Loni se firmě podařilo získat franšízu značky Hugo Boss, ale plán na otevření butiku s pánskou a dámskou módou v rozsáhlém dvoupatrovém prostoru na adrese Pařížská 22 (patří PPF) nevyšel.
„Jednáme o jiné lokalitě na Pařížské,“ říká spolumajitel PFB Marián Vrtoch. PFB má v hledáčku několik míst a bude záviset na společnosti Hugo Boss, zda prostor franšízantovi schválí. Do PFB spadá zhruba třicítka prodejen se značkami Beltissimo, Geox či Armani Jeans. PFB rovněž provozuje e-shop s desítkami značek, včetně luxusnějších. Jde o značky označované jako „dostupný luxus“, tedy nikoli ty nejdražší.
Na útratách v Pařížské a přilehlé Široké ulici se podle statistik Global Blue podíleli větší měrou Číňané než Rusové. Firma zprostředkovává turistům z mimoevropských zemí vracení DPH. Příkladem značky, kterou vyhledává především asijská klientela, jsou podle Řezníčkové italské kabelky a doplňky Bottega Veneta. Kolik nakoupí Číňanů a Rusů, podle ní závisí na kurzu rublu a na čínské domácí politice.
Podnikatelé na Pařížské nemohou ignorovat dva hlavní trendy v luxusním byznysu: mladé movité zákazníky a prodej luxusního zboží přes internet. „V roce 2016 proběhly u několika značek změny managementu a je znát, že se v odvětví něco děje. Nově do cílové skupiny zákazníků přibyli mladí bohatí muži, kteří očekávají od značek flexibilnější přístup,“ vysvětluje ředitelka LBM.
V Pařížské nejsou dražší než v zahraničí
Všechny luxusní značky zastupované LBM mají své vlastní e-shopy a dodávají do Česka. „Bavíme se s nimi, jestli budeme jejich výdejním či reklamačním místem. Nemůžeme to ignorovat, mladý zákazník to chce,“ dodává Řezníčková s tím, že se za poslední roky změnil i přístup obchodníků na Pařížské k Čechům.
„Dříve jel český zákazník raději do Mnichova či Londýna, protože na Pařížské na něj v obchodě mluvili rusky a nabízeli mu staré kolekce. Navíc se tradovalo, že ceny značkového zboží jsou tu vyšší než v zahraničí. Není to pravda, ceny nastavuje značka a jediný rozdíl může být v kurzu, kterým se cena přepočítává,“ vysvětluje.
