Jaký je život po bypassu? IKEM chystá unikátní studii u svých pacientů

Bypass zachrání život stovkám lidí po infarktu. Chirurgové jich každý rok provedou v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) kolem 700. Za posledních 40 let tak zachránili či zpět do aktivního života vrátili tisíce lidí a nyní chtějí využít informací o tom, jak se jim po operaci žilo.

Ilustrační snímek | foto: Jan Karásek, MAFRA

První aortokoronární bypass provedli lékaři v IKEM již v roce 1971 a od té doby operovali tisíce pacientů.

„Ročně je tady kolem 700 bypassových operací,“ řekl přednosta Kardiocentra IKEM Jan Pirk. V porovnání s jinými kardiocentry v Česku jich zde probíhá nejvíce.

Ředitel IKEM Aleš Herman podotkl, že v 70. letech byla čekací listina na tento zákrok rok nebo i rok a půl a jednalo se o náročnou operaci, která trvala několik hodin. „Teď se čeká tři týdny. A když se jedná o urgentní případ, není žádná čekací doba,“ uvedl Herman.

Aortokoronární bypass

Jedná se o chirurgický výkon, při kterém se na srdce našijí nové cévy, které tento orgán zásobují, a tím se zcela obejdou zúžené tepny.

„Bypass je sice náročnější výkon než třeba použití stentů, ale je to u chronických onemocnění nejlepší léčba. Navíc se jím snižuje riziko, že se problém objeví znovu,“ vysvětlil Pirk.

Nyní se IKEM rozhodl, že provede unikátní studii, která zmapuje život těchto pacientů po operaci.

„Chceme si všechny pacienty pozvat a díky rozsáhlému souboru operovaných lidí udělat statistiku a zjistit, jaký vedou život, jak ho prožili, jestli byli na reoperaci, kolik z nich bylo na koronarografii, angioplastice, na stentech,“ vysvětlil záměry studie ředitel institutu.

Podle Pirka v současné době probíhá nábor pacientů a vyhodnocování výsledků. V souvislosti se studií se IKEM rozhodl koncem září uskutečnil také vzájemné setkání pacientů, kteří podstoupili bypassovou operaci už před více jak dvaceti lety. Přišlo kolem 140 lidí, kteří měli možnost diskutovat s přítomnými lékaři o svém zdravotním stavu, léčbě, zlepšení stavu a třeba i navrhnout zlepšení péče o pacienty po tak náročném výkonu.

Někteří z nich se svěřili i se svými zkušenostmi. „Bypassy jsem tady absolvoval dvakrát, poprvé v roce 1982. Tehdy ze tří provedených fungoval jen jeden. Obtíže mi zůstaly a tak jsem po roce dostal invalidní důchod,“ popsal problémy jeden z bývalých pacientů. „Následovalo několik infarktů a v roce 1993 jsem šel na bypassy znovu, to mě operoval profesor Pirk,“ podotkl.  

Bypass prodlouží život

Přednostka Pracoviště preventivní kardiologie Věra Adámková během diskuze upozornila, že bypass automaticky neznamená, že by člověk nemohl mít další komplikace se srdcem nebo další infarkt. Přesto však pro operované pacienty znamená znatelné prodloužení života, podle lékařů i o více jak deset let.

„Operovali mě před téměř 30 lety, teď je mi 73,“ uvedl jeden z mužů. „Šlo o náhradu aortální chlopně a bypass najednou, učili mě potom i chodit,“ upozornil. „Byla to jedna z prvních dvojoperací, která se tehdy provedla. Nyní už takové operace provádíme rutinně,“ podotkl k tomu lékař Petr Kačer.  

Téměř 85letý Jaroslav už je více jak 30 let po operaci. První infarkt měl v 51 letech a pomohl mu tehdy dvojitý bypass. Po několika letech prodělal druhý infarkt a když odjel do lázní, aby se rehabilitoval, dostal třetí infarkt. Při následné operaci mu dali čtyři bypassy. „Teď už mě to omezuje hodně. Ujdu 50 metrů a musím si odpočinout, protože se necítím dobře. Ale šetřím se,“ dodal.

Jsou i tací, kteří prodělali pouze jednu operaci a od té doby nemají žádný problém. „V roce 1994 jsem při operaci dostal čtyři cévní bypassy. Lékař předpokládal nutnost reoperace za osm až deset let, ale zatím k tomu nedošlo,“ pochvaloval si jeden z účastníků setkání.