Loňského výzkumu, jehož výsledky nyní vědci zveřejnili v časopise Environmental Health, se zúčastnilo 1 848 pilotů. Vědci dotazník vytvořili tak, aby respondentům „nepodsouvali“ odpovědi a neodhalili, že se zaměřuje na jejich psychické zdraví. Součástí dotazníku byly i typické otázky, které k diagnostikování depresí používají lékaři.
Výzkum zároveň proběhl zcela anonymně a po internetu. „Výhody anonymního dotazníku pro nás byly důležitější, protože jsme chtěli, aby piloti měli pocit, že jsou jejich odpovědi důvěrné a nemohou k nim být zpětně vystopovány, takže mohli odpovídat upřímně,“ vysvětlil jeden z vědců Alexander Wu.
Z dotazování vyplynulo, že z 1 848 pilotů jich 233, tedy 12,6 procenta, splňuje kritéria pro diagnózu deprese. Ze 1 430 pilotů, kteří uvedli, že v posledních sedmi dnech pracovali, jich kritéria splňovalo 13,5 procenta. 75 pilotů (4,1 procenta) navíc přiznalo, že v posledních dvou týdnech mělo sebevražedné myšlenky. Deprese byla častější u pilotů, kteří zažívají sexuální obtěžování či verbální útoky, případně užívají léky na nespavost.
Piloti se bojí, že přijdou o práci
Výzkumníci uvádějí, že jejich cílem bylo poskytnout „přesnější popis duševního zdraví pilotů,“ protože letecké společnosti tyto informace nezveřejňují.
Letecký lékař: Testy nic neřeší. Pokud pilot nechce, deprese nepoznáme |
Americká Federální letecká správa (FAA) sice vyžaduje, aby lékaři hodnotili fyzickou kondici pilotů, mentálními poruchami se však zabývají pouze v případě, že je zmiňují pilotovy záznamy či je pilot přizná sám. Většina pilotů však podle vědců o svých problémech nemluví, protože se obávají, že o práci přijdou.
Organizace Air Line Pilots Association, která sdružuje vice než 52 000 pilotů z USA a Kanady, však trvá na tom, že na piloty během jejich kariéry neustále dohlížejí nejen lékaři, ale během letů je náhodně kontroluje i FAA. „Členové palubní posádky se navíc během služby hlídají navzájem a existují způsoby, jak se zachovat v případě pochybností,“ uvedla organizace.
Problémy s psychikou pilotů už vedly k několika leteckým nehodám, připomíná CNN. V březnu 2015 přišlo o život 150 lidí poté, co pilot společnosti Germanwings úmyslně havaroval ve francouzských Alpách (vše o tragédii zde).
Výzkum irských vědců ukázal, že psychické problémy prvního důstojníka mohly způsobit i havárii letounu EgyptAir v roce 1999, při které zahynulo 217 lidí. Sebevražednými myšlenkami pravděpodobně trpěl i kapitán letu Silk Air Flight 185, který se zřítil v roce 1997 na cestě do Singapuru. O život přišlo 104 lidí.
