Kožní projevy atopického ekzému podzimní počasí zpravidla zhoršuje. Kůže atopika se v tomto ročním období stává sušší, podrážděnější, má porušenou kožní bariéru a produkuje méně mazu. Na druhou stranu by však bylo chybou domnívat se, že atopický ekzém způsobuje pouze počasí.
Kožní problém na celý život
„Vždy se jedná o kombinaci klimatických, imunologických, vrozených, biochemických, vaskulárních a psychologických mechanismů,“ uvádí Katarína Třísková, korektivní dermatoložka z MEDICOM Clinic a dodává, že především genetika sehrává u atopického ekzému klíčovou roli: „Přibližně u dvou třetin postižených zjišťujeme, že někdo z rodiny už s tímto kožním onemocněním zkušenost měl.“
Když se ochladíChladnější podzimní počasí může přispět také k růžovce nebo chladové alergii. Co na ně platí? Čtěte tady.  |
Atopický ekzém se dělí na tři základní formy: kojeneckou, dětskou a dospělou. Podle Petry Trojanové, korektivní dermatoložky značky Skinso, někdo během života plynule projde všemi stádii, u někoho se však ekzém objeví až v dospělosti.
„Projevy atopického ekzému se s věkem obvykle zmírňují, někdy dokonce zmizí úplně. Nicméně je nutné počítat s tím, že dispozice k němu už člověku zůstane na celý život,“ dodává lékařka.
Pozor na alergeny, kouř i hedvábí
Bohužel existuje řada faktorů, které dovedou atopický ekzém vyprovokovat nebo ho ještě zhoršit. „K provokativním činitelům patří inhalační, tedy vdechované, alergeny – především prach z koberců, matrací a záclon nebo prach ze zvířecí srsti. Vadí také peří, roztoči, pyly a zakouřené prostředí,“ vypočítává Petra Trojanová.
Spouštěcím faktorem atopického ekzému se podle ní mohou stát i potravinové alergeny: kravské mléko, mořské ryby, ořechy, mák, vaječný bílek, citrusové plody, aromatické ovoce, skořice, hořčice, droždí nebo třeba pšeničná mouka. „Snažte se proto vypozorovat, které z potravin ve vašem případě ekzém zhoršují a zkuste je z jídelníčku vyloučit,“ doporučuje.
Podle dermatoložky Kataríny Třískové pak kromě výše uvedeného vadí i obyčejné tření pokožky o hrubé prádlo, kontakt s vlněnou látkou, silonem či hedvábím. A nakonec prý pleti se sklony k atopii neprospěje ani časté a dlouhé mytí nebo používání klasických mýdel, pobyt ve vlhkém prostředí a jakékoliv mechanické dráždění kůže.
Rozpoznat, že se jedná o atopický ekzém, ovšem není podle slov odbornice vždy snadné. Poměrně lehce si ho totiž můžete splést třeba s obyčejnou „kopřivkou“ nebo se špatnou reakcí na některé jídlo či kosmetiku.
Jak projevy zmírnit
Nabízí se otázka, jak citlivou pleť se sklony k atopickému ekzému zklidnit, čím ji pravidelně ošetřovat. Podle kožních lékařů je základem úspěchu vyloučit všechno, co ekzém může vyprovokovat, a kůži velmi často promazávat. Pokožka se tím zklidní, svědění se utlumí a klesne potřeba škrábání, které stav ekzému ještě zhoršuje.
Nejčastěji používanými přípravky u lidí s pletí náchylnou k ekzému jsou ty neutrální – indiferentní, v každém případě ale můžete k domácímu promazání kůže využít třeba i nesolené vepřové sádlo. „Když se ekzém zhorší, ke zklidnění se používají lokálně takzvaná imunomodulancia nebo kortikoidy. Abychom utlumili svědění, které ekzém zpravidla doprovází, používáme někdy antihistaminika,“ vyjmenovává Katarína Třísková.
„Vzhledem k bezpočtu faktorů, které se dají označit za příčinu tvorby atopického ekzému, se však v léčbě uplatňují dokonce i takové léčebné metody, k jakým patří fototerapie, balneoterapie (léčebná lázeň) či psychoterapie,“ doplňuje na závěr dermatoložka Trojanová.
