Zdeňkovi je sedmačtyřicet let. Před dvanácti lety mu lékaři diagnostikovali paranoidní schizofrenii. Deset let strávil v psychiatrické léčebně v Dobřanech.
Jeho život se ale změnil před dvěma lety, kdy se s pomocí plzeňské neziskové organizace Ledovec dostal do chráněného bydlení, kde se o sebe musí starat sám. Nový život si moc chválí, sám si vaří, nakupuje, má už slíbenou práci kuchaře.
„Nejdůležitější je, že se cítím mnohem lépe i zdravotně, nemám tak často hlasy, beru pravidelně ty nejmodernější léky a do léčebny se nechci vrátit,“ popsal muž.
Právě on je příkladem směru, kterým se chce vydat česká psychiatrie v nejbližších letech. Tento týden k reformě udělal první krok i Plzeňský kraj. Na hejtmanství se sešli odborníci hlavně z řad psychiatrů.
Výsledkem reformy by podle nich mohlo být založení pěti center duševního zdraví, rovnoměrně rozmístěných po kraji. Pomáhala by hlavně lidem se schizofrenií. Reformu by měl provázet i úbytek pacientů s psychózami v Psychiatrické nemocnici Dobřany a na Psychiatrické klinice Fakultní nemocnice v Plzni.
Čekání na lékaře pacientův stav zhoršuje
Reforma by se týkala léčby nemocných, kteří stáli například za smrtí knihovnice v Horní Bříze (psali jsme zde) nebo usmrcením studenta ve Žďáru nad Sázavou (psali jsme zde). V obou případech figuroval pacient s psychózou.
„Teď je systém péče nedostatečný a způsobuje nemocným problémy,“ uvedl šéf Ledovce Martin Fojtíček. Ten se jednání na hejtmanství účastnil, protože Ledovec už v Plzni poskytuje péči, k níž reforma směřuje. Zvládne ale jen omezený počet pacientů.
„Když se objedná duševně nemocný k lékaři, ten má čas až za měsíc nebo za dva. A to je velkou překážkou. My k pacientovi dorazíme maximálně do dvou dnů. Za dva dny se toho nestane tolik, jako když čeká dva měsíce - to se pak dostane k lékaři v daleko horším stavu,“ popsal Fojtíček.
V centru duševního zdraví by byl k dispozici psychiatr, zdravotní sestry i sociální pracovníci, kteří by pacientům pomáhali s dluhy nebo se zařízením důchodu.
Podobně v Ledovci pomohli zmíněnému panu Zdeňkovi. „Když jsem se dostal ven, byl to pro mě značný skok. Šlo o to, jestli to zvládnu nebo ne. Pomohla mi paní z Ledovce, která mi poradila s oddlužením, dostal jsem i invalidní důchod,“ popsal Zdeněk.
Schizofrenní psychózou trpí v kraji skoro šest tisíc lidí
O svém životě v léčebně říká, že tam žil v ubíjejícím stereotypu. „Měl jsem tam potíže častěji, na oddělení byl strašný šum, neměl jsem chvilku klidu,“ popisuje. Otevřeně mluví i o svém zdravotním stavu. Halucinace v podobě hlasů prý má tak dvakrát za měsíc. „V léčebně jsem je měl častěji,“ dodává.
Reformu podporuje i šéf Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni Jiří Beran. Ten je rovněž členem komise při Ministerstvu zdravotnictví pro vědu a výzkum v rámci reformy.
Podotkl, že se reforma týká pacientů se schizofrenní psychózou, což je jedno procento populace. V Plzeňském kraji tedy zhruba 5 700 lidí. Z nich jsou ale jen stovky v léčebnách.
„Nemoc probíhá různými způsoby, někoho to zasáhne výrazně a jeho život ve společnosti je problematický, a u někoho se to nepozná,“ popsal Beran, podle kterého se ale nesmí reforma idealizovat a říkat, že případy, jakým byla vražda knihovnice v Horní Bříze, úplně vymizí.
„Nelze si také představovat, že neklidný pacient v akutním stavu s množstvím halucinací a bludů, nalezený někde na ulici, by mohl být přivezen do centra duševního zdraví, které bude ambulantní a bez lůžek. Takový člověk naopak patří na určitou dobu na uzavřené oddělení buď Psychiatrické nemocnice typu Dobřan, nebo Psychiatrické kliniky FN,“ podotkl Beran.
