Přístroj, který vyvinula kalifornská firma Miramar Lab, vypadá trochu jako skener čárových kódů, jmenuje se miraSmooth a je zatím první svého druhu, který schválil tamní Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Stejně jako jeho předchůdce miraDry umí – prý zcela bezpečně – omezit pocení v podpaží, ale navíc ho zanechá hladce oholené.
Trochu jiná epilace
Využívá při tom energie elektromagnetických vln o vlnové délce od jednoho milimetru do jednoho metru, které známe jako mikrovlny. Ty se namíří na místa, kde končí tuk a začíná kůže. Právě tam jsou uložené jak potní žlázy, tak folikuly čili cibulky, z nichž vyrůstají chlupy. Samotné ošetření trvá asi hodinu a provádí se v lokální anestezii. Teplo, které mikrovlny dokážou vytvořit, je totiž velice intenzivní. Tak, že vlasové folikuly i potní žlázy úplně zničí.
Po několika takových neinvazivních ošetřeních se klientka bude jen minimálně potit, chloupků by se pak mohla zbavit nadobro. Podobně jako v případě laserové epilace, při té se chlupy a jejich cibulky také zcela ničí. Výhodou nové metody je ovšem to, že je „barvoslepá“: zatímco laser dokáže vychytat jen tmavé chlupy na světlé kůže, mikrovlny zvládají všechny typy pigmentace.
Bezpečnost zaručena?
Jenže každá metoda, která je na první pohled téměř zázračná, má taky své nevýhody. V první řadě jsou to přímé následky: „V některých případech se po něm dostaví výrazná bolest a otékání. Může to trvat jeden i více týdnů a může se jednat o otok drobný, ale i velikosti grapefruitu,“ popsala magazínu Today newyorská dermatoložka Jessica Weiserová.
Problém podle ní může nastat i ve chvíli, kdy se tělo snaží vyrovnat teplotu a neschopnost pocení v podpaží začne kompenzovat na jiných místech. Vážnějšího nervového poškození se podle jejích slov klientky bát nemusí; tedy aspoň v případě, že se zákrok provádí odborně. Při rozhodování, který z pěti stupňů síly se při něm využije, záleží totiž na množství podkožního tuku i na tom, jak tlustá je kůže ošetřované.
Zdůrazňuje taky, že se v medicíně nejedná o převratnou novinku. „Mikrovlnná technologie se v lékařství využívá už několik desetiletí. Například při zacelování ran a zastavování krvácení, při léčbě rakoviny nebo poruch srdečního rytmu. Ve chvíli, kdy je dokážeme bezpečně používat pro ošetření vnitřních orgánů, je podle mě logické, že je bezpečná i aplikace do kůže,“ uzavírá dermatoložka.
