Pacientům s chronickým duševním onemocněním z Domova na hradě Rychmburk by chtěl Pardubický kraj dát šanci žít mezi zdravými lidmi. Nyní zvažuje, zda k tomu využije dům ve Fügnerově ulici v Hlinsku, který mu nabídla jeho majitelka.
Nápad však vyvolal mezi lidmi paniku. Městem se šíří petice a mylné zvěsti o umístění těžkých schizofreniků.
„V případě, že bychom nabídku akceptovali, což by nejprve musela schválit Rada Pardubického kraje, byla by v tomto domě poskytována sociální služba chráněné bydlení pro deset lidí,“ uvedl radní kraje Pavel Šotola zodpovědný za sociální věci a neziskový sektor.
Do Hlinska by se podle něj rozhodně nemohli dostat pacienti s těžkým onemocněním, kteří by mohli být nebezpeční.
Městem se však šíří petice, která vzbuzuje v lidech pocit strachu. „Všichni víme, co zaléčená pacientka trpící schizofrenií způsobila ve škole ve Žďáře nad Sázavou. Nebuďme lhostejní k této situaci a nedovolme, aby tito pacienti byli umístěni do našeho města,“ stojí v jednom z doprovodných dopisů.
Každý z nich může zaútočit
S peticí plně souhlasí například Jaromír Kadeřábek. „Myslím si, že do města vůbec nepatří a je to nebezpečná věc. Jako každý schizofrenik může zaútočit. Pro mě osobně to jsou nemocní lidé. Mělo by se jim pomáhat, ale ne tímto způsobem, že je nastěhují vedle bytovky. Tam si hrají malé děti,“ řekl.
Jaromír Adámek se z okna svého bytu dívá na dům, ve kterém by mohlo chráněné bydlení pro nemocné lidi vzniknout. „Celá ulice je proti, lidé mají strach,“ uvedl. Sám ale nemá na věc jasný názor.
Pardubický kraj se podle Šotoly snaží transformovat sociální služby, aby lidé neuvázli v systému ústavní péče a mohli žít v přirozeném prostředí.
Ve Skutči už čtyři klienti žijí ve dvou pronajatých bytech. „Nejtěžší případy schizofreniků, jak to líčí petice, se do chráněného bydlení nemohou dostat. Klienti, kteří by se přestěhovali do Hlinska, budou individuálně posuzováni. O tyto osoby by denně pečoval odborný personál, který zná projevy duševního onemocnění a umí s nimi zacházet,“ uvedl Šotola.
Hlinecká lékařka v oboru psychiatrie Jana Malá si myslí, že pohnutky k odmítání nemocných pramení z nedostatku informací a strachu.
Nemocní lidé ubytovaní na hradě Rychmburk jsou podle odborníků po zdravotní stránce stabilizovaní. Mohou se také po okolí volně pohybovat či chodit nakupovat.
Vedení města se sice sešlo s lidmi, kteří přesun nemocných do Hlinska odmítají, ve skutečnosti ale nemá na rozhodování o přesunu klientů vliv.
„Je to věc mezi majitelkou domu a Pardubickým krajem, potažmo Domovem na hradě Rychmburk,“ řekl starosta Miloslav Krčil. To, že je situace v Hlinsku natolik vyhrocená, přisuzuje špatné komunikaci.
„Osobně se domnívám, že chyba byla úplně na začátku ze strany Domova na hradě Rychmburk, potažmo jeho zřizovatele, nikoliv majitelky domu. Měli tu věc vysvětlit hned a nenechat to dojít do této fáze. Dnes je skoro nemožné tu chybu napravit. Veřejné mínění v Hlinsku je nakloněno proti tomu záměru,“ uvedl.
Kraj nechce rozhodnutí uspěchat. Teď musí reagovat na petici s 2028 podpisy, která dorazila minulý týden. „Mrzí mne, že petiční výbor ani vedení města neprojevily zájem o prohlídku Domova na hradě Rychmburk, kterou jsme jim nabízeli. Viděli by, jací jsou to lidé a jak žijí,“ uvedl radní Pavel Šotola, který se s majitelkou domu sejde na dalším jednání v průběhu července.
