Stále populárnější aktivní uhlí možná znáte spíš pod názvem „živočišné uhlí“, které se tradičně využívá ve farmacii jako první pomoc při otravách a střevních infekcích. V minulosti šlo o produkt ze spálených zvířecích kosti, dnes se vyrábí ze dřeva; samotná „aktivace“ probíhá za vysokých teplot, přidává se při ní vodní pára, která zajistí oxidaci.
Výsledkem je pórovitá struktura a mimořádně velký vnitřní povrch, proto umí vstřebat velké množství látek – nečistoty, chemikálie a další mikročástice. Dokonce má absorbovat látky v tisíckrát větším objemu, než je jeho vlastní. Právě proto se má za to, že je prospěšné i v kosmetice: výrobci ho často prezentují jako „magnet“ na mastnotu a toxiny.
Nejčastěji uhlí najdeme v kosmetice určené na čištění obličeje, jako jsou exfoliační masky, peelingy nebo čisticí mýdla; jeho vlastnosti jsou ideální pro mastnou, spíše mladší pleť, kterou trápí ucpané póry nebo černé tečky. Objevuje se ale i v šamponech určených na mastnější vlasy a pokožku hlavy nebo třeba v koupelových solích. Na internetu najdete dokonce návody, jak s jeho pomocí bělit zuby.
Vědecké důkazy o jeho léčivých vlastnostech existují, kromě výše zmíněné léčby otrav, některých metabolických poruch a žaludečních obtíží se aktivní uhlí používá i na hojení ran. S výzkumy, které by ověřily jeho detoxikační vliv na pleť, je to horší.
„Neexistuje žádná seriózní klinická studie o tom, zda funguje, nebo nikoliv,“ řekl serveru NY Daily News americký dermatolog Craig Kraffert. „Myslím, že zákazníky láká ten paradox, že používají černočerný přípravek k tomu, aby pleť vyčistili. Barva i unikátní vlastnosti suroviny jsou nejspíš hlavní důvod, proč je kosmetika s aktivním uhlím v poslední době tak vyhledávaná,“ dodal lékař.
Přípravky z drogerie nebo ze salonu bývají často efektivní, ale je třeba si uvědomit, že obvykle kombinují více účinných látek. Používat aktivní uhlí samostatně – ať už jako pleťovou masku nebo třeba na bělení zubů – odborníci nedoporučují.
