Cílem studie bylo zjištění souvislosti mezi používáním mobilních telefonů a vznikem gliomu, který je nejčastějším typem nádoru na mozku. Vědci proto zkontaktovali všechny dospělé ve věku od 20 do 80 let, kterým byl v centrálním Švédsku v letech 1997-2003 diagnostikován nádor na mozku, a lidi ve věku od 18 do 75 let z celého Švédska, u nichž byl nádor objeven v letech 2007 až 2009.
Z nich se do studie, o níž informoval portál NHS Choices, zapojilo celkem 1 498 lidí (879 mužů a 619 žen), u nichž byl ve většině případů (1 380) diagnostikován právě gliom. Vědci poté ze švédské populace náhodně vybrali adekvátní skupinu zdravých dobrovolníků. Do studie se tak zapojilo celkem 3 530 lidí. Těm byl následně zaslán dotazník, v němž se autoři studie snažili zmapovat 25letou mobilní historii ve Švédsku.
Lidé měli mimo odhadnout dobu, kterou strávili používáním mobilních a bezdrátových telefonů. Zodpovědět měli i otázku, které ucho při telefonování preferovali. Vědce zajímalo i to, zda jsou dotazovaní kuřáci či mají-li dědičný předpoklad vzniku rakoviny. Výzkum se zaměřoval na používání telefonů podle jednotlivých sítí. A sice na telefony s maximálním vysílacím výkonem 1 Watt, jež využívaly síť první generace o frekvenci 900 MHz, telefony s výkonem desítek mW fungujících ve 2G síti (900 nebo 1 800 MHz) a telefony pro 3G síť.
Po zpracování dotazníků vědci došli ke zjištění, že používání jakéhokoli mobilního telefonu zvyšuje riziko gliomů o třetinu. Při patnácti až dvacetiletém používání telefonů fungujících v síti druhé generace je toto riziko dvojnásobné. Největší vliv na lidský mozek však mají moderní smartphony. Již při jejich pěti až desetiletém používání se uživatel vystavuje čtyřnásobnému riziku vzniku gliomu.
Ani přes toto zjištění nelze jednoznačně prokázat, že nádory na mozku způsobují přímo mobilní telefony. Výsledky studie, které byly zveřejněny v úředním věstníku Mezinárodní společnosti pro patologické fyziologie, jsou totiž založeny na velmi malém vzorku uživatelů. Autoři navíc spoléhali na informace za až pětadvacetileté obdodí získané od dobrovolníků. Kdo z vás si pamatuje, jak často používal mobilní telefon třeba před deseti lety? Jak dlouhé hovory jste tehdy vedli anebo jak často jste měli telefon u ucha?
Někoho může zaskočit, proč vědci do průzkumu nezahrnuli i telefony s podporou LTE. Důvod je jednoduchý: studie byla provedena ještě před zahájením prodeje přístrojů využívajících síť čtvrté generace. I kdyby se rozhodli studii o tyto telefony rozšířit, šlo by o velmi krátké období, takže by stejně nezískali žádné nosné údaje.
Podle autorů však nová studie podporuje závěr, k němuž dospěli při předchozím výzkumu. V něm zjistili, že gliomy jsou způsobeny radiofrekvenčním zářením z mobilních telefonů. Telefony tak řadí do první skupiny kategorie karcinogenů podle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny, tedy do skupiny prokázaných karcinogenů pro člověka.
Vliv mobilů se zkoumá již přes deset let
Již v roce 1999 bylo ve dvou vědeckých studiích dokázáno, že by používání mobilních telefonů mohlo přispívat ke vzniku rakovinných nádorů na mozku. Podle švédského odborníka na rakovinu Lennharta Hardella je riziko rakoviny mozku až dvaapůlkrát vyšší.
V roce 2007 se pak Hardell podílel na rozsáhlém výzkumu, podle jehož závěru se bude výskyt zhoubných mozkových nádorů u lidí používajících mobilní telefon více než deset let zvyšovat (více čtěte zde).
Zatímco některé studie nežádoucí vliv mobilů na lidské zdraví potvrzují, v jiných jej pak vědci naopak vyvracejí. Například i studie švédského Ústavu pro ekologické zdravotnictví z roku 2004. Tento výzkum byl jedním z těch, které některé vědce utvrzují v přesvědčení, že slabé elektromagnetické pole mobilního telefonu nádor na mozku nezpůsobí (více se dočtete zde).
I přes tyto studie opačných závěrů panuje všeobecné přesvědčení o škodlivosti mobilů při jejich dlouhodobém používání. Při častém používání mohou způsobit například i krátkozrakost (více čtěte zde). Jako účinná prevence může posloužit častější vycházení ven, samozřejmě bez telefonu, a zaostřování na horizont či vzdálenější předměty a objekty.
