Hedvábí
Látka, která se v minulosti vyvažovala zlatem a drahým kamením, se získává z kokonů nočního motýla bource morušového. Přírodní hedvábí vyráběli Číňané už ve třetím tisíciletí před naším letopočtem, do Evropy se tajemství výrobního postupu dostalo až v šestém století.
Z lehkého, vzdušného a přirozeně lesklého materiálu se i dnes vyrábí především luxusní oděvy. Zároveň slouží k výrobě dalších látek, jako je atlas, buret či mušelín.
Hedvábí nás chrání před chladem i horkem, ale jeho nevýhodou je náročná údržba. "Pere se výhradně ručně ve vlažné vodě s jemným pracím prostředkem nebo šamponem," popisuje Eliška Kadlecová, konzultantka serveru Fashion Days. "Nesmí se také ždímat, jen jemně sušit ve froté ručníku. V úvahu rozhodně nepřipadá sušení v sušičce, v blízkosti topení nebo na přímém slunci."
Dodává, že látce škodí i pot – jeho vlivem vlákna žloutnou a ztrácejí pevnost. Hedvábí je navíc poměrně mačkavé: je důležité jej žehlit, dokud je ještě vlhké. "Pozor ale na kapky vody, po kterých na něm zůstávají skvrny," upozorňuje expertka. Lidé si podle ní často kupují syntetické hedvábí místo pravého nejen kvůli ceně, ale i proto, že se snáze udržuje. Rozdíl v kvalitě je ale znát.
Len
Přírodní lýkové vlákno pochází z Egypta a vyrábí se ze stonků lnovitých rostlin, nejčastěji ze lnu přadného. Cenově je dostupnější než bavlna, přitom je odolnější a pevnější. Chladivý len je ideální volbou pro horké letní dny, je ale dobře známý tím, že se dost mačká. Může za to malá pružnost vláken; proto se často mísí s bavlnou, viskózou nebo polyesterem.
Jak se o len dobře postarat? "Lněné výrobky obecně dobře snášejí praní, mohou se ale srážet. Čím vyšší je pak podíl lnu v textilii, tím náročnější je i žehlení. Žehličku nastavte na nejvyšší stupeň napařování nebo lněné plátno zvlhčete pomocí rozprašovače," radí Eliška Kadlecová.
Šifon
Francouzské "chiffon" může znamenat hadr, ve skutečnosti je ale považován za vcelku luxusní materiál. Zlatou érou šifonu byla 30. léta, ani dnes ale není pasé. Z průsvitné tkaniny, která má původ v přírodním hedvábí nebo syntetických vláknech, se vyrábějí košile, šaty, blůzy, sukně, šátky i závoje.
Je velmi lehký, ale zároveň se snadno zmačká nebo dokonce poškodí. Žehlete ho proto bez napařování a na nejnižší teplotu. Šifon z pravého hedvábí se doporučuje čistit chemicky, s velkou dávkou opatrnosti ho můžete prát i v ruce. Neměl by se ale ždímat a schnout by měl rozložený na ručníku. Syntetický šifon se dá prát i v pračce, ovšem v programu pro jemné prádlo.
Krajka
Krajka se v Evropě rozšířila zejména v 16. století a díky náročné ruční výrobě se stala symbolem luxusu, bohatství, ale také důležitou součástí krojů. Krajky se dnes častěji vyrábějí strojově, a to z bavlny, lnu nebo syntetických látek. Loňský trend, který ani v nadcházející sezoně z módy nevyjde, najdeme na spodním prádle, topech, šatech, sukních, ale i na botách a kabelkách.
"Obecně by se krajka měla prát v programu na jemné prádlo, nejlépe v ochranné síťce. U dalších kroků pak záleží na typu materiálu," říká Eliška Kadlecová. "Bavlněné krajce žehlení prospěje – změkne a vytvaruje se. Naopak syntetickou krajku může žehlička, byť nastavená na nízkou teplotu, nevratně poškodit."
Tyl
Průhledná textilie s jemným mřížkováním získala název podle francouzského města Tulle, kde se paličkovaly podklady pro výšivku a šitou krajku. Nejčastěji se vyrábí z bavlny nebo z chemického hedvábí. Existují dva druhy tylu: měkký a natužený. Měkký tyl se používá na dámské šaty, halenky, svatební závoje. Z natuženého tylu se šijí baletní sukně i výztuha společenských šatů.
S měkkým tylem při praní potíž nebývá. Nejčastěji se pere za použití programu na jemné prádlo, raději ale zkontrolujte štítek oděvu. Údržba tylu natuženého je o něco složitější. Je potřeba ho po praní znovu naškrobit, nebo ještě lépe: nechat ho vyčistit chemicky.
Vytvořeno ve spolupráci se seriálem Fashion Days Fashion Academy, který připravuje server Fashion Days.
