"Chybí komplexní úprava domácího násilí a neexistuje soukromoprávní ustanovení proti němu," upozorňuje Gabrielová z neziskové organizace proFem.
|
V novém občanském zákoníku se píše, že pokud se stane společné bydlení nadále nesnesitelné kvůli fyzickému či duševnímu násilí, může soud vyloučit agresora ze společného bydlení či mu omezit pobyt. Domáhat se ochrany může i člověk, proti kterému násilí není pácháno.
Gabrielová si stěžuje, že zákon stále neupravuje vliv domácího násilí na majetkové vypořádání. Ženám, které se rozhodnou odejít od násilníka, hrozí, že budou žít v bídě a nedosáhnou na sociální dávky. Odborníci se též shodují, že v ČR neexistuje legislativa, která by pachatele donutila chodit na terapii či k psychologovi.
Počátkem srpna vstoupil v účinnosti nový zákon o obětech trestných činů, který by měl pozici obětí domácího násilí zlepšit. Dříve se stávalo, že oběť se často bála upozornit na čin, nynější zákon tomu má zabránit.
Obětmi jsou často děti (dle statistik sociálních pracovníků za rok 2012) |
Týrané ženy a děti nyní mají větší právo na soukromí, zákon by měl napomoci, aby se během vyšetřování ještě více netrápili. Během výslechů tak například mají právo na důvěrníka a mohou si vybrat, jestli výslech povede muž nebo žena. V určitých případech mají právo na bezplatnou odbornou pomoc. Zákon také rozšiřuje okruh lidí, které můžou v případě trestného činu žádat o peněžitou pomoc.
Česká republika se připravuje na podepsání Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí. V současné době Úmluvu podepsalo 32 států, sedm z nich ji už ratifikovalo. Dle Radana Šafaříka z Ministerstva práce a sociálních věcí, který se zabývá rovnými příležitostí žen a mužů, již nyní Česko plní dvě třetiny Úmluvy.
