Před 130 lety oznámil bakteriolog Robert Koch objev bacilu tuberkulózy. Tehdy osmatřicetiletý bakteriolog nejenže objevil bacil této nemoci, který byl později na jeho počest nazván bacilem Kochovým, ale odhalil také původce cholery a sněti slezinné (antraxu). Za své objevy týkající se tuberkulózy získal Koch v roce 1905 Nobelovu cenu.
Vědec prokázal, že nákaza se přenáší převážně vykašlávanými hleny, a že se tedy jedná o nemoc infekční. V té době totiž převládal názor, že tuberkulóza vzniká následkem špatné výživy nebo že je to jakási forma zápalu plic či rakoviny. Koch zkoumal také mor, malárii, spavou nemoc a další infekční choroby.
Robert Koch - otec mikrobiologie
Německý bakteriolog a nositel Nobelovy ceny za lékařství a fyziologii odhalil původce cholery a sněti slezinné (antraxu) a spolu s Louisem Pasteurem je označován za otce mikrobiologie. Jeho nejslavnějším objevem je ale bakterie způsobující tuberkulózu.
Robert Koch nedostal v životě nic zadarmo a ke svým historickým objevům se propracoval vlastní cílevědomostí, pílí, odvahou a trochu mu pomohla i náhoda. Narodil se 11. prosince 1843 Clausthalu v Německu v rodině důlního úředníka. Medicínu vystudoval v roce 1866 a poté si prošel mnoha štacemi, jako dobrovolník působil například během prusko-francouzské války.
Klíčovou v jeho kariéře se stala praxe obvodního lékaře ve Wollsteinu (dnes polská Wolsztyn). V té době často vyprávěl své manželce Emmě, kterou si vzal v roce 1866 a měl s ní dceru Gertrudu, o své touze vycestovat do exotických zemí a Kochova drahá polovička se tak ve snaze udržet svého manžela doma rozhodla zakoupit mu mikroskop. A Koch se do přístroje doslova "zbláznil" a ve své domácí laboratoři začal zkoumat nemoc, která tehdy zabíjela lidi i zvířata - sněť slezinnou neboli antrax.
Koch přišel na to, že každá choroba má svého přesně definovaného původce, a naopak, že konkrétní mikrob způsobuje jednu konkrétní nemoc. Při studiu antraxu začal také užívat barvení mikroorganismů a vynalezl způsob pěstování bakterií v živných kulturách.
Ke svým pokusům tehdy nepříliš majetný Koch používal obyčejné polní myši, na nichž prokázal, že kapka krve z uhynulého dobytka obsahující "divné tyčinky" zabíjí. Dále chtěl získat také důkaz, že tyto "tyčinky" jsou živé.
Výskyt TBC v ČRTuberkulózy v ČR ubývá, i když se neočkuje plošně a děti se nepřeočkovávají. Loni na 100.000 lidí bylo 5,6 nového případu, průměr EU je osm. Na stejný počet obyvatel má ročně Rusko 110 nových případů, Indie 168 a Afrika 948. S poklesem léčby i očkování se ale objevil nový problém, firmám se nevyplatí malá množství vyrábět a do ČR dodávat.  TBC 2010 - 680 2009 - 710 2008 - 879 2007 - 871 2006 - 905 2005 - 1 007 2004 - 1 057 2003 - 1 162 Zdroj: ÚZIS |
Pěstoval je proto v živném roztoku, původně prý používal sklivec volského oka. Při svých pokusech začal používat mikrofotografii a je tak řazen mezi průkopníky této metody.
Získané poznatky pak Koch vtělil do obecných pravidel, která dodnes slouží jako bakteriologické evangelium. Svůj revoluční objev přednesl roku 1876 na nejbližší univerzitě, ve Vratislavi, kde se mu dostalo uznání od kolegů, nikoli však od německých úřadů. A tak se vrátil k praxi obvodního lékaře a dál bádal.
V roce 1880 ale byl nakonec povolán do Berlína na císařský zdravotní ústav a začal se, konečně s profesionálním vybavením, věnovat hledání příčiny jedné z největších metel lidstva - tuberkulózy (TBC), na kterou tehdy umíral každý sedmý člověk.
Nemoc podle tehdejších názorů způsobovaly špatné životní podmínky a strava, ale Koch objevil, že skutečným původcem je bakterie mycobacterium tuberculosis, které se také občas říká Kochův bacil, a stanovil nová epidemiologická opatření, která měla udržet tuto nemoc pod kontrolou. Koch také popsal nejčastější způsob přenosu nemoci - kapénkovou nákazou.
Koch se pokusil najít i lék na tuberkulózu. V roce 1896 oznámil objev tuberkulinu, který se ale ukázal být neúčinný, a navíc jeho vedlejší účinky vedly k úmrtím pacientů. To poněkud podkopalo Kochovo sebevědomí i prestiž, tuberkulin se nicméně později osvědčil jako diagnostický prostředek.
K boji proti tuberkulóze pomáhá očkování a antibiotika, vzhledem k nárůstu rezistence bakterií na antibiotika zůstává i dnes tato nemoc závažným onemocněním. V roce 2010 se tuberkulózou celosvětově nakazilo 8,8 milionu lidí, 1,4 milionu jich zemřelo.
V roce 1883 byl Koch vyslán jako vedoucí vědecké expedice do Egypta a Indie, kde se mu podařilo odhalit původce další obávané nemoci - cholery. V roce 1885 se Koch stal profesorem a byl jmenován ředitelem Institutu hygieny v Berlíně. Šest let nato byl pro něj vytvořen Institut infekčních nemocí, v jehož čele stál Koch do roku 1904 a z jehož experimentálního oddělení později vznikl dnes známý Institut Roberta Kocha.
Od poloviny 90. let podnikl několik cest do Afriky a do Indie za účelem zkoumání dalších nemocí, které pomohl objasnit (například malárie, spavá nemoc, mor či tyfus). Na cestách ho často doprovázela jeho druhá a o mnoho let mladší manželka Hedwiga.
Robert Koch byl držitelem řady cen, řádů a čestných doktorátů a v roce 1905 mu byla udělena Nobelova cena za lékařství a fyziologii. Pět let nato 27. května zemřel v Baden-Badenu ve svých 66 letech na následky infarktu.
