Když soud v lednu poslal otce "vlčích dětí" Martina K. na osm let za mříže, část přítomných v soudní síni si zamnula ruce. Skvělé! Vždyť je to tyran, který totálně ovládal svou ženu a "přírodní" výchovou způsobil svým dvěma malým synům těžkou újmu na zdraví. Tak pravili znalci.
Jiným pro změnu zatrnulo nad příliš tvrdým trestem a hned srovnávali s rodiči, kteří úmyslně dávali synovi do boty napínáčky.
Dopustil se Martin K. opravdu tak zavrženíhodného činu? Není to náhodou tak, že to jen o fous "přepískl" s bohulibou snahou žít v souladu s přírodou? Věc je to zatraceně složitá, říkám coby osoba sledující případ od počátku.
Mluvila jsem se všemi dostupnými aktéry a čtvrteční verdikt vrchního soudu, který případ vrátil k došetření soudu první instance, mě nepřekvapil.
Bez zlého úmyslu
Tato kauza je totiž čímsi zvláštní. Pro měkčí posouzení viny Martina K. svědčí jeden moment, soudím, že klíčový: Nepřítomnost zlého úmyslu. Není proč nevěřit šestatřicetiletému brašnáři, že se snažil pro děti dělat to nejlepší. Potíž je jen v tom, že je to podivínský psychopat a manipulátor, jehož zmatená mysl spatřuje ono nejlepší v minimální péči. Bez očkování, bez lékařských kontrol, bez hraček. V izolaci vinohradského holobytu, aby se chlapci náhodou nenakazili nějakou nedobrotou od zlého světa...
Je to kříž zkoumat vinu podivínů. Znalci na duši, tedy psychologové a psychiatři, nikdy nemohou vyslovit úplně exaktní závěr. Někdy se dokonce ani neshodnou na přítomnosti poruchy osobnosti, jako tomu bylo u soudu zrovna tento týden u Bohumíra Ďurička. V případě "vlčí" rodiny odvedli znalci standardní práci.
Předseda senátu vrchního soudu Vladimír Král však po nich tentokrát žádá víc. A posílá je tím na ještě tenčí led, než na kterém se běžně pohybují. Tento případ se totiž vymyká. Manželé nenakládali s dětmi hrubě ani bezcitně s cílem jim ublížit, a proto případ nelze srovnávat s běžnými případy týrání. Pokud tedy nyní vrchní soud vybídl zainteresované k použití lékárnických vah, spravedlivému posouzení viny a trestu to jen prospěje.
Nevyšlapanou cestou
Volání po plastičtějších posudcích by znalci nemuseli brát od soudu vyšší instance jako záhlavec za odbytou práci. Je to výzva pustit se v zájmu věci na méně vyšlapaný chodníček. Je prokázáno, že otec a matka nechali děti chodit doma polonahé, jen v látkových plenách a plenkových kalhotkách. Také to, že chlapci neměli skoro žádné hračky a rodiče je vodili nejvýš na balkon bytu. I to, že je krmili jen biokašičkami, a tím zanedbali kostní vývoj.
Děti neměly kousací reflex a vydávaly jen skřeky. Starší Martin byl na tom hůře, protože problematická péče trvala déle. Kromě pláče neprojevoval žádné emoce, lékaři u něj zjistili nepřítomnost mimiky, měl takzvanou voskovou tvář...
Psychologové a psychiatři teď dostali nelehký úkol. Musí se pokusit dešifrovat, jak tohle vše děti vnímaly, a hlavně - zda a jaké jim to způsobilo utrpení.
Manželé hrají o hodně. Předseda senátu vrchního soudu Vladimír Král dokonce v podtextu naznačil, že by jejich výchova mohla být posouzena nikoliv jako týrání, ale pouze zanedbání povinné výživy.
Pokud jde o děti, jsou k mání naštěstí samé potěšující zprávy. Vyrůstají teď na malém městě kousek od Prahy v rodině bratra Martina K. A podle opatrovnice z úřadu městské části Praha 2 Lady Švecové skokem dohánějí, co zanedbaly.
Manželé byli zbaveni rodičovské odpovědnosti, ale mohou chlapce vídat. "Ve čtvrtek jsem je byla navštívit, ale už si mě moc nepamatují," prozradila mi ve čtvrtek u soudu jejich matka.
Nadějný posudek zdravotního stavu dětí dodal obhájce Martina K. také od současné ošetřující lékařky chlapců. Osud dětí zdá se nakonec obracet v dobré.
Nebezpečná manipulace
Celá věc má však ještě další rozměr. Čtvrtečnímu jednání se smutnou tváří přihlížel otec Hany K. A soudní síň opouštěl se smíšenými pocity. Rodiče mrzí, že se nikdo nezabýval osudem jeho dcery, která se podle jejich přesvědčení stala obětí domácího násilí. "Až do svatby to byla normální holka, každý rok jezdila lyžovat, kolikrát jsme vyrazili na společnou rekreaci. Teď je to někdo docela jiný. Když ji zveme k nám nebo se za ní chceme rozjet na návštěvu v jejím novém bydlišti za Prahou, vždycky se nějak vymluví," postěžoval si otec.
Rodiče se teď bojí, že psychoterapie, kterou jí uložil soud první instance, bude v nedohlednu. Fakt, že jí manžel dokonale "vymyl mozek" a ona se starala o děti "ve stavu snížené příčetnosti", nezpochybnil nikdo.
Jak mistrným je manipulátorem, předvedl Martin K. ostatně u obou soudů. Je nasnadě, že pokud vlčí otec dostane kratší trest, jejich jediná dcera má menší naději, že se vymaní z jeho vlivu. I tento úhel pohledu má žel svoji logiku.
