Čísla jsou to přinejmenším znepokojivá. Výjezdů kvůli psychiatrickým diagnózám měli středočeští záchranáři v loňském roce o čtvrtinu víc než v roce 2010. Přibylo i pokusů o sebevraždu. V roce 2010 napočítali dva tisíce výjezdů kvůli potížím, které patří mezi psychiatrické diagnózy. Loni jich bylo dva a půl tisíce.
"Ta čísla mě osobně překvapila, je to významný nárůst. A to i u výjezdů kvůli intoxikaci nebo oběšení," řekl ředitel středočeské záchranky Martin Houdek. Oběsit se loni chtělo o třicet lidí víc než předloni, pokusů o otrávení přibylo 241.
Právě kvůli pokusům o sebevraždu záchranka vyjíždí v rámci těchto diagnóz nejčastěji, což potvrzuje i psychiatr příbramské nemocnice Martin Konečný.
"Mohu potvrdit, že výjezdů přibývá a převažují pacienti, kteří se pokusí o sebevraždu. Jde i o různé akutní psychotické stavy, velmi časté jsou i toxické psychózy, protože v Česku narůstá spotřeba drog, hlavně u mladých lidí," vyjmenoval psychiatr.
Přibývá úzkostných pacientů kvůli krizi
Podle Houdka se na zvýšeném výskytu psychiatrických diagnóz významně podepisuje současná ekonomická situace, zvlášť u lidí produktivního věku.
Výjezdy záchrankyK psychiatrickým diagnozám rok 2010 2 000 K otravám rok 2010 1 852 K případům oběšení rok 2010 110 Zdroj: Středočeská záchranka |
"U nich bych si troufl říci, že je v tom přímá úměra. Mají strach, co bude, že přijdou o práci. Zkušenost z hospodářské krize třicátých let 20. století je stejná, tehdy také stoupl počet psychických onemocnění i sebevražd," řekl.
Potvrzují to i pracovnice Občanské poradny Nymburk, která má pobočky v několika městech v kraji. Ačkoli odbornou psychologickou pomoc tu neposkytují, často se setkávají s lidmi, kteří trpí psychologickými problémy v rámci své těžké situace. Třeba jsou-li zadlužení.
"Je to třeba případ jedné naší klientky, která si půjčila na koupi a renovaci dceřina domu, hlídala jí děti, starala se o domácnost, ale jednoho dne přišla domů a dcera s manželem už ji tam nepustili, jen jí dali osobní věci v igelitkách," popsala za poradnu Ivana Pokorná.
Psychiatrické diagnózy se ale týkají i seniorů nebo dětí. A i u nich mohou být způsobené ekonomickou situací. "Děti pociťují zhoršení rodinné situace," říká Koutný.
Podle jeho zkušeností přibývá i výjezdů k takzvaným úzkostným pacientům.
Zbytečných výjezdů je hodně
"Těch je asi pořád stejně, ale jak přibývá rodin s vážnými ekonomickými problémy, které se potýkají s dluhy a nezaměstnaností, tito pacienti se zhoršují. A v Česku je navíc neblahým zvykem u každého úzkostného stavu, který je trochu nepříjemný, volat záchranku. Ale to není přiměřený způsob řešení," řekl psychiatr.
Nadužívání pomoci záchranářů je totiž spojeno s ekonomickými ztrátami. Podle ředitele záchranky se počet zbytečných výjezdů, který je prý u psychiatrických diagnóz zhruba stejný jako u těch ostatních, prakticky nedá eliminovat. Muselo by jít o změnu systému tak, aby si pacienti takový zbytečný výjezd třeba hradili sami.
"Z mého pohledu psychiatra je zbytečných výjezdů hodně. Jde o různé depresivní rozlady, úzkostné stavy nebo intoxikace způsobené hlavně alkoholem. Třeba případy, kdy se opilec bez psychotických příznaků popere, nic se mu nestane, ale zůstane ležet a někdo zavolá záchranku. Ta ho přiveze na internu, kde ho musí vyšetřit, a pak ještě na záchytku. Za tu třeba zaplatí, ale ty převozy už ne," popsal Konečný.
