Myšlenku, že by se mělo za darovanou krev platit, protože se z ní vyrábí drahá plazma, vyslovil bývalý majitel Diag Human v rozhovoru s režisérem Janem Kačerem, s nímž se zná.
Krev a plazmaRočně se u nás podle ministerstva zdravotnictví odebere asi 100 tisíc litrů plné krve. Z ní se vyrobí asi 50 tisíc litrů plazmy jako suroviny pro zpracování na krevní deriváty. Po vzniku plazmaferetických center přibývá přímých odběrů plazmy. V roce 2010 bylo odebráno již téměř 500 tisíc litrů plazmy. |
"Jednou se mě zeptal: Jak můžete podporovat dobrovolné dárcovství krve, když stát okrádá ty lidi? A já mu říkám: To je přece samozřejmé, že dám zadarmo krev. Ale víte, kolik z litru krve udělám plazmy? ptal se Šťáva. Ta krev, kterou vy dáte zadarmo, z toho je výrobek tisíckrát dražší, vysvětlil mi," uvedl v rozhovoru pro MF DNES Kačer.
Lékaři ani ministerstvo však s touto myšlenkou nesouhlasí a naopak kvitují, že je dárcovství v Česku většinou bezplatné. Krev za peníze by podle povolaných dárcovství zkomplikovala a ohrozila jak pacienty, tak samotné dárce.
"Dobrovolné a bezpříspěvkové dárcovství je nejbezpečnější pro příjemce transfuzí. Bezpříspěvkový dárce není finančně motivován k odběru, tudíž nemá tendenci zamlčet důležitá fakta o svém zdravotním stavu, která zvyšují riziko poškození jak jeho samotného, tak i příjemce," míní předseda Společnosti pro transfuzní lékařství Vít Řeháček.
V případě katastrof by nám mohla krev chybětRozhovor s předsedou Společnosti pro transfuzní lékařství |
"V komerčních plazmaferetických centrech, která poskytují finanční úhradu při odběru (nazývá se například kompenzace ušlého času, kompenzace nepohodlí a podobně), je významně vyšší záchyt hepatitidy C než u dárců v nemocničních zařízeních transfuzní služby, kde se odebírají krev a krevní složky bezpříspěvkově," argumentuje Řeháček.
Transfuzní staniceZřizovatelem může být ministerstvo zdravotnictví, kraj, obec nebo jsou to soukromá zařízení. Odběry provádí 68 nemocničních zařízení a 11 plazma- feretických center. Ročně u nás proběhne přibližně 425 tisíc odběrů plné krve, a asi 660 tisíc plazmaferéz (140 tisíc v nemocničních zařízeních, 520 tisíc v komerčních plazmafer. centrech) a 18 tisíc trombocytaferéz (odběr krevních destiček). Krev u nás darují všechny skupiny obyvatel ve věku od 18 do 65 let s maximem do 40 let. Nad 40 let počet dárců klesá. Muži převažují nad ženami v poměru 3:2 až 2:1. |
Stejného názoru je i ministerstvo zdravotnictví. "Bezplatní, pravidelní a dlouhodobí dárci krve jsou skupinou, která dbá o svůj zdravotní stav a svým přístupem k dárcovství dává záruku sníženého rizika přenosu infekčních chorob a vede ke zvýšení bezpečnosti transfuzních přípravků a krevních derivátů. Finanční zvýhodnění dárců krve jakoukoliv zákonnou úpravou stávajících právních předpisů by bylo v rozporu s doporučením Rady Evropy," uvedl mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.
Řeháček dodal, že neexistuje jednotný model, zda platit, či neplatit za darovanou krev. Evropská legislativa se ale snaží systém sjednotit tak, aby bylo dárcovství bezplatné. Lidská krev nesmí být podle Sršně zdrojem finančního prospěchu pro dárce krve, ani pro zařízení, které ji odebírá.
Soukromá zdravotnická zařízení nicméně za odběr krevních složek platí, což motivuje i ty, kteří by si jinak "pustit žilou" nedali. Za jeden odběr získají lidé jako refundaci asi pět stovek. Za měsíc si tak mohou vydělat až tisíc korun, protože plazma se obnovuje rychleji než červené krvinky odebírané pro potřeby nemocnic. Krev v nemocnici je možné odevzdat čtyřikrát za rok, plazmu až dvakrát měsíčně.
Motivovalo by vás darovat krev, kdybyste za odběr dostali zaplaceno?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 neděle 7. srpna 2011. Anketa je uzavřena.
