Do vážných potíží s placením účtů, splátkami úvěru či hypotéky se může dostat téměř kdokoliv. Třeba kvůli ztrátě místa, těžkému úrazu nebo nenadálému úmrtí v rodině. Dluhy lze ale nasekat i vlastní nerozvážností, kdy nákupy na úvěr nebo na kreditku mohou přerůst přes hlavu. Strkat hlavu do písku je pak to nejhorší, co v takových situacích může člověk udělat.
Udělejte si nejprve inventuru v dluzích
V případě, že se dostanete do finančních potíží a nestíháte závazky splácet, je dobré vědět, že insolvenční zákon a možnost vyhlásit osobní bankrot není pro každého. Jestliže budete mít například dva problémové úvěry od jedné úvěrové společnosti, úpadek se na vás nevztahuje.
Požádat soud, aby vám oddlužení povolil, lze jen tehdy, když máte alespoň dva věřitele, se splátkami jste ve zpoždění déle než 30 dnů a závazky nejste schopni dál hradit. Když se do takové situace dostanete, udělejte si inventuru ve svých dluzích.
Spočítejte si, kolik přesně dlužíte a kolika věřitelům nestíháte splácet. S věřiteli začněte co nejdříve jednat a informujte je o své situaci. Záleží totiž na nich, zda přistoupí na splátkový kalendář, nebo budou chtít dluh vyrovnat prodejem vašeho majetku. Urychleně se poraďte i s odborníky z nejbližší bezplatné dluhové poradny a ověřte si, jakou máte šanci, aby vám soud povolil vyhlásit osobní bankrot (kde lze zdarma získat radu, najdete zde).
Splátkový kalendář nemusí vždy vyjít
Žádost o oddlužení je vždy nutné velmi pečlivě zvážit. Pokud máte nějaký majetek, který lze zpeněžit a dluh splatit, počítejte s tím, že ho věřitelé budou chtít prodat a soud nemusí splátkový kalendář vůbec povolit. I když nemáte byt či dům v osobním vlastnictví, ale žijete jen v družstevním bytě, i o ten nejspíš přijdete a budete si muset hledat podnájem.
Jestliže nemáte žádný majetek a z vašeho příjmu lze uhradit během pěti let alespoň 30 procent dluhů, soud vám oddlužení s největší pravděpodobností povolí. Na živobytí vám ale musí zbýt předepsané minimum peněz. Tato částka je u každého dlužníka jiná, záleží například na počtu vyživovaných osob (propočet minima zde).
Osobní bankrot znamená žít celých pět let v chudobě a všechny ostatní příjmy včetně neočekávaných, jako je třeba výhra, odevzdávat věřitelům (čtěte více zde). Když splátky ustojíte, po pěti letech si konečně vydechnete a začnete nový život s čistým štítem.
Dlužník, který má velmi nízký příjem, může ale na pětileté oddlužení rovnou zapomenout, protože mu nezbude dost peněz na vlastní obživu. Skončí tak v konkurzu a na dveře zaklepe exekutor.
Ilustrační příkladŽenatý dlužník pečuje o jedno nezletilé dítě Co je bankrot a co konkurz Zdroj: ministerstvo spravedlnosti |
Návrh na oddlužení se podává k soudu
Insolvenční řízení se zahajuje na návrh dlužníka a návrh se podává na příslušném krajském soudu podle místa bydliště. "Je možné zvolit i odlišnou místní příslušnost, pokud se dlužník v místě trvalého pobytu nezdržuje, trvale je na jiné adrese, má zde rodinu a případně i příjem. Tyto skutečnosti se ale musí soudu prokázat," upozorňuje Alena Doubková, právnička Poradny při finanční tísni.
V návrhu musíte popsat, jak k úpadku došlo, kolik máte věřitelů a jakou částku jim dlužíte. Uvádí se příjem za poslední tři roky, předpokládaný příjem v příštích pěti letech, popsat je třeba i všechen majetek a správně vyplnit i další požadované údaje (formuláře najdete zde).
Když návrh na oddlužení podává jeden z manželů, musí s ním druhý souhlasit a svůj podpis nechat notářsky ověřit. V případě, že jsou za dluhy odpovědní oba manželé, je podle Doubkové dobré podat návrh na oddlužení společně, jinak může být proti druhému vedeno soudní či exekuční řízení a dojít k prodeji movitých věcí.
O pomoc se sepsáním návrhu na oddlužení je užitečné požádat specialisty poraden. Pokud by totiž měla žádost nějakou formální chybu, celá věc se jen zbytečně prodlouží. Nejčastěji dlužníci podle právničky Doubkové chybují v tom, že zapomenou připojit některou předepsanou přílohu nebo z popisu situace není soudu zcela jasné, jak k úpadku došlo.
Celý průběh insolvenčního řízení je veřejně přístupný na internetu v takzvaném insolventním rejstříku, který je užitečné pečlivě sledovat (insolvenční rejstřík najdete zde).
Na oddlužení dohlíží insolvenční správce
Na celý proces oddlužení dohlíží vždy insolvenční správce, kterého určí soud. Za to mu dlužník musí podle zákona pravidelně měsíčně platit 750 korun měsíčně, což je další výdaj, se kterým je třeba po pět let počítat. Insolvenční správce se stará hlavně o to, zda dlužník splácí svým věřitelům řádně a včas.
Funguje ale i tak trochu jako psycholog a rádce a snaží se řešit konkrétní potíže, do kterých se během pěti let může dlužník dostat, například když ztratí práci nebo dlouhodobě onemocní a sníží se jeho příjem (o práci insolvenčního správce čtěte více zde).
"Správce někdy musí odrážet také exekutory a věřitele, kteří dál zvoní na dveře dlužníka a snaží se od něj získat více peněz, než pravidelně dostávají. Na takové jednání přitom již nemají věřitelé ani exekutor právo," uzavírá Petr Beneš, tajemník Asociace insolvenčních správců.
