Podle Bennerové by se vzdělaných žen s vysokým morálním kreditem, které by mohly kandidovat na úřad hlavy státu, v Česku našla řada.
"To ale neznamená, že některou ženu vytáhnete z Akademie věd nebo neziskovky a pár měsíců před volbou řeknete: Toto je naše prezidentská kandidátka. Tomu předchází dlouhodobá práce na public relation včetně získávání podpory různých skupin obyvatelstva. Takovou konkrétní iniciativu tady zatím nevidím," domnívá se Bennerová.
Podle ní jsou české ženy i političky pracovité, schopné i výkonné. Problémem je ale skromnost. "V obecné rovině je to dobrá vlastnost, v politice ale může být minusem, a to zejména v dnešním mediálním světě. Kdo nemá svůj web, blog, chat nebo není v televizi, jako by neexistoval," dodala.
Šanci žen by podle České prezidentky mohla zvýšit přímá volba.
NEDÁVEJTE VLÁDĚ DŮVĚRU, není v ní ženaNEDÁVEJTE VLÁDĚ DŮVĚRU, není v ní ženaČeská ženská lobby vyzvala dopisem poslance, aby kabinetu Petra Nečase vyslovili nedůvěru. Vadí jim, že ve vládě není jediná žena. |
Prezidentky Wagnerová, Šiklová nebo Mládková
Bennerová dříve šéfovala občanskému sdružení Fórum 50 %, které usiluje o vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice a ve veřejném životě, nyní radí senátorce Aleně Gajdůškové. Před čtyřmi lety spoluzakládala iniciativu Česká prezidentka, do níž se zapojilo na sto žen. Jejím cílem je hledat a podporovat ženy, které by se mohly stát prezidentkou nebo premiérkou.
Jednou ročně je zve na sympozium. "Jejich úkolem je odpovědět na otázku 'Co je podle mého osobního názoru dobré pro naši zemi a kam by měla směřovat'," uvedla Bennerová. Sympozium má upozornit nejen na významné osobnosti, ale zároveň umožnit ženám s politickými ambicemi přiučit se z jejich vystupování.
Své vize během tří let představily mimo jiné ústavní soudkyně Eliška Wagnerová, socioložka Jiřina Šiklová, mecenáška Meda Mládková nebo současná slovenská premiérka Iveta Radičová.
Ženské prezidentské ambicečeská prezidentkaČeská prezidentka vznikla v květnu 2006 z iniciativy 13 účastnic prvního zácviku pro aspirantky do politiky. Je to neformální skupina žen, které se zajímají o postavení ženy v politice a veřejný život. Hlavní náplní je poukázat na talentované, odborně zdatné ženy, které by se mohly ucházet o vysoké politické posty. Schází se každý měsíc, jednou za rok pořádá sympozium, kam si zve úspěšné ženy. |
Posledně jmenované se iniciativa líbí, k jejímu úsilí je ale poněkud skeptická. "Vy máte výbornou asociaci Česká prezidentka, která se snaží schopné ženy do politiky prosazovat. Ale nezbývá mi než zopakovat to, co jsem řekla na diskusi asociace, kam jsem byla pozvaná: dokud politické strany nezmění své nominace a své myšlení, tak je velmi obtížné se zvenčí dostat na vrcholový post v politice," uvedla Radičová v rozhovoru pro Onu DNES na otázku, co by Češky měly dělat, aby s nimi politici počítali.
Nakročeno k politice za jeden víkend
U vzniku České prezidentky stály před pěti lety také zácviky pro budoucí političky. Dodnes existují ve formě víkendových kurzů, jen jsou na rozdíl od počátků již hrazené.
"Školení mají tři hlavní bloky. V prvním si účastnice vyzkouší mluvit na kameru a lektorka Štěpánka Duchková poté jejich projev rozebere a upozorní je, na co si dávat pozor. V druhém získají informace, jak média fungují včetně toho, jak s nimi komunikovat a jak reagovat na otázky. Třetí blok je zaměřený na rétoriku, tedy například jak správně dýchat nebo argumentovat," popsala Jana Smiggels Kavková z Fóra 50 %.
Kurzem v minulosti prošla například Kateřina Jacques, senátorka Alena Gajdůšková nebo kandidátka na ombudsmana Anna Šabatová.
Podle politologa Jana Kubáčka není vyloučené, že z podobných aktivit někdy prezidentka skutečně vzejde. "Pokud by se občanským iniciativám podařilo určité dámy oslovit, začít je systematicky představovat veřejnosti a zároveň pro ně najít politickou podporu, mohla by být některá z nich velmi úspěšná," řekl iDNES.cz. Podmínkou je, že ona sama musí mít vůli se o post prezidentky ucházet.
Podle Kubáčka je prostor pro hledání prezidentky na pomezí společenských věd a diplomacie, v nichž se pohybují ženy vzdělané se schopností zahraniční reprezentace a kompromisu. "Přesně teď je to období oslovování a získávání takových kandidátek. Za dva roky se dá s nimi natolik pracovat, aby mohly být ve volbě úspěšné," domnívá se.
Politolog Bohumil Doležal tvrdí, že dělit kandidáty na muže a ženy je nesmyslné. "Rozumím snahám, aby ženy nebyly diskriminované, ale nerozumím tomu, proč by se kandidáti na prezidenta měli dělit na muže a ženy. Zdá se mi ta věc podružná, vedlejší, nesmyslná. Jako by někdo chtěl z jednoho udělat dvě rasy. Vyvolává to ve mně pocit další dívčí války," řekl Doležal. Podle něj by roli při výběru hlavy státu měla hrát inteligence, schopnosti nebo působení na veřejnosti.
ženské prezidentské ambicePřestože oba politologové ani Bennerová žádné konkrétní jméno budoucí prezidentky nesdělili, je několik žen, které si o tento post řekly nebo se o něj přímo utkaly. Mezi poslední vlaštovky patří 25letá Kristýna Kočí (VV). "Ano, chtěla bych být jednou prezidentkou České republiky. Přála jsem si to už jako malá," řekla Kočí v rozhovoru pro prvnizpravy.cz. "Pakliže uspěju ve své roli předsedkyně poslaneckého klubu, voliči mi dají důvěru i za čtyři roky a politika bude pořád tím, čemu bych se chtěla věnovat, tak bych určitě jednou ráda kandidovala na post prezidenta," dodala. O úřadu před třemi lety hovořila i její politická kolegyně, nyní 25letá Lenka Andrýsová v soutěži Českého rozhlasu 2, která hodnotila krásu hlasu, nápad a vtip projevu. "Občas mám politické ambice a chci změnit a zlepšit svět. Kdo ví, možná jednou budu prezidentkou," snažila se tehdy porotu přesvědčit Andrýsová. V roce 2003 kandidovala ve druhé volbě na post prezidenta tehdejší senátorka Jaroslava Moserová. Spolu s Václavem Klausem postoupila do druhého kola. Více hlasů ale nakonec dostal Klaus. V roce 2008 o post usilovala Jana Bobošíková (Suverenita). Pro druhou volbu ji nominovali komunisté. 15. února na Pražském hradě sice pronesla svůj projev, poté ale oznámila, že svou kandidaturu stahuje. |
