Antibiotika zabila ženu v opavské nemocnici. Další bojuje o život

Na infekčním oddělení Slezské nemocnice v Opavě přibývá pacientů, kterým antibiotika vymýtila ze střev i zdravé bakterie a organismus ovládly ničivé klostridie. Jedna žena už boj s nimi prohrála.

Ilustrační snímek | foto: Michal Sváček, MF DNES

Žena ve věku kolem sedmdesáti let dostala průjem a pak týdny bojovala o život na jednotce intenzivní péče. Marně, před týdnem zemřela.

Ve stejné situaci je další seniorka. Také leží na opavské infekční jednotce intenzivní péče se silným průjmem a ani její vyhlídky zatím nejsou příliš optimistické.

Oběma ženám přitom uškodilo to samé: antibiotika.

Co je klostridie

Klostridie (Clostridium dificile) je bakterie osídlující střeva a produkující toxiny, které vážně poškozují sliznici tlustého střeva. Při pomnožení bakterie klostridie ve střevě trápí člověka průjem, zpočátku i bolesti břicha a někdy zvracení. Toxiny mohou způsobit protržení střeva, což vyvolá zánět pobřišnice, nebo ochrnutí střeva. Až 50 procent z pacientů, kterým ochrne tlusté střevo, umírá.

"Pacientka, kterou se nám nepodařilo zachránit, dostala silný průjem poté, co užívala antibiotika na zánět ledvin. Léky jí totiž bohužel vymýtily z organismu i zdravé bakterie a v tlustém střevě se pak pomnožila nebezpečná bakterie klostridie, která způsobuje onemocnění zvané klostridiová kolitida neboli klostridiový zánět střev," vysvětlil primář opavského infekčního oddělení Petr Kümpel.

Na jeho oddělení leží ještě dva další senioři se stejnou diagnózou. Jejich zdravotní stav ale není tak vážný.

Opavský primář, který je místopředsedou odborné společnosti infekčních lékařů v zemi, upozorňuje, že pacienty, kterým vážně uškodila antibiotika, léčí na svém oddělení v posledních třech letech stále častěji. Jen od začátku letošního roku už jich měl v péči asi desítku.

Téměř stejný počet nemocných už letos léčili, úspěšně, také na infekčním oddělení v Havířově. Další pacienti leželi i na jiných odděleních nemocnic v kraji.

Podle lékařů může vyšší výskyt pacientů s klostridiovou kolitidou souviset s rozšířeným a často i zbytečným podáváním antibiotik, ale také s lepší diagnostikou.

"V posledních letech se původci průjmových onemocnění častěji vyšetřují. Když nezjistíme ve vzorku stolice žádnou bakterii, dělají se testy na toxiny produkované klostridiemi, jejich přítomnost v organismu se totiž jinak zjistit nedá," uvedl primář havířovského infekčního oddělení Ivo Mifek.

Bakterie klostridie má v organismu asi 5 až 10 procent lidí, aniž jim působí potíže. Problém nastává, když se pomnoží. K tomu dochází většinou po užívání antibiotik. Častá je i souvislost s delším upoutáním na lůžko a hospitalizací.

Problém antibiotik je, že vyhubí mikroflóru běžně se vyskytující ve střevech s výjimkou klostridie, která je vůči obvykle používaným druhům antibiotik odolná. Když se pak klostridie pomnoží, je zle.

"Klostridie produkuje jedovaté látky, které narušují sliznici tlustého střeva a výjimečně způsobí jeho protržení. Pak se obsah střev vylije do břicha, což vyvolá zánět pobřišnice," vysvětlil Kümpel.

Častěji se podle něj stává, že ve střevě vzniknou vředy, které naruší nervy ovládající střevo. Způsobí tak jeho ochrnutí.

"Když tlusté střevo přestane pracovat, toxiny postupně zaplaví celý organismus. Až polovina pacientů s paralyzovaným tlustým střevem umírá," řekl Kümpel. "Lidé, zejména senioři, by proto neměli podceňovat průjmová onemocnění," dodal.

Podle šéfky protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice v Ostravě Ireny Martinkové zatím nebyl v regionu zaznamenán zvýšený výskyt klostridiové kolitidy.

Problém ale je, že nejspíš neexistuje přesná statistika nemocných. "Sporadické případy se mohou vyskytnout po léčbě antibiotiky. Zdravotnická zařízení ale nemají povinnost hlásit nám jednotlivé případy, pouze hromadný výskyt nemocničních nákaz a nákazy, které vedly k těžkému poškození zdraví nebo k úmrtí," vysvětlila Irena Martinková.

Přemíra antibiotik škodí

Klostridiová kolitida není jediné negativum antibiotik. Na škodlivost přemíry jejich užívaní upozorňují odborníci už delší dobu. "Výzkumy ukazují, že stále víc bakterií už antibiotikům odolává a téměř polovina antibiotik je podávána zbytečně. Někdy proto, že se jich dožadují pacienti, jindy proto, že pro lékaře je to nejjednodušší postup," sdělil Petr Kümpel.

S tím souhlasí i Alexandra Fiedlerová, ostravská lékařka celostní medicíny, která se snaží antibiotikům vyhýbat a využívat přírodní zdroje. "Jsou jistě akutní případy, kdy je antibiotikum potřebné. Ale lékař by měl vždy udělat test, aby zjistil, zda jsou antibiotika opodstatněná, a také proto, aby nasadil cílenou léčbu. Bohužel, často se nasazují širokospektrální antibiotika jen proto, že je to nejrychlejší a nejjednodušší způsob léčby. Chybí nám trpělivost chvíli poležet a popřemýšlet, proč jsme onemocněli," konstatovala Fiedlerová.

Sama využívá k léčbě homeopatika, tinktury, čaje a další výtažky z bylin. Mnohé z nich účinně působí jak proti bakteriím, tak proti virům, což antibiotika nedokážou.