Výzkumníci se ptali 183 pacientek s nádorem prsu a 71 lékařů, kteří jim diagnózu sdělovali. "Řekl mi, že je to bohužel nádor, který se bude muset operovat, a že mám přijít za týden domluvit se na operaci. Tím to zhaslo. Vyšla jsem ven v šoku a složila jsem se ještě v nemocničním parku," popisuje devětačtyřicetiletá Olga Změkčilová, jak jí lékař oznámil její diagnózu.
Není divu, že více než třetina pacientek přiznala, že vůbec nezná typ svého nádoru ani stadium nemoci. Což je pro úspěšnou léčbu zásadní informace.
ŽENY
|
"To všechno je strašně málo," kroutí hlavou přednosta onkologie ostravské fakultní nemocnice David Feltl. "Mám vyzkoušeno, že na to, aby lékař pacientovi řekl vše potřebné u tak vážné diagnózy a aby to pacient vstřebal a pochopil a měl šanci se ptát na to, co je mu nejasné, je nutné mít na něj nejméně půl hodiny času," říká lékař.
Sám to v nemocnici onkologům nařídil. "A kontroluji to. Důležité je, aby lékaři nestálo v čekárně šest dalších lidí, což jde zařídit. Platí, že když si lékař udělá těch třicet minut při první schůzce, o to kratší jsou ostatní návštěvy. A nestane se, že by se žena po dvou měsících léčby divila, proč jí padají vlasy. Za to může špatný přístup lékaře," říká.
Každý druhý lékař se také domnívá, že pacientky nejsou schopny pochopit víc než polovinu informací, které od něj dostanou. Ženy to ovšem vidí jinak. Téměř 70 procent pacientek říká, že neměly problém pochopit informace lékaře o diagnóze a léčbě nemoci.
"Já to dělám tak, že pacientům informace opakuji na další schůzce," říká onkoložka Jitka Abrahámová. Zdaleka ne všichni lékaři jsou tak poctiví. I proto ženy s nádorem prsu (nejčastější druh rakoviny u nás, na který ročně zemřou dva tisíce pacientek) přiznávají, že informace shánějí jinde. Třeba u žen, které prošly stejnou nemocí.
