Podle platných zákonů patří dítě matce, která ho porodila. Biologická matka tak zůstává v nejistotě, jestli dítě nakonec získá.
Náhradní mateřstvíŽena, která nemá dělohu, ale má funkční vaječníky, podstoupí odběr vajíčka, které je uměle oplodněno spermatem jejího partnera. Oplodněné vajíčko se vloží do dělohy náhradní matky, která dítě za peníze odnosí a porodí. |
V Česku se dlouho o náhradním mateřství nemluvilo, lékaři ho prováděli v právním vakuu a bezmála v utajení. Prvnímu dítěti, které se díky této metodě narodilo, je nyní zhruba jedenáct let.
Na zlínské klinice asistované reprodukce provádějí tento zákrok od roku 2004. "Od té doby máme 11 případů žen, které si přivedly náhradní matku. Nejstaršímu takto narozenému dítěti je už pět let. Nikdy by se nemohlo své matce narodit, protože neměla dělohu," sdělil ředitel kliniky David Rumpík.
V Anglii se náhradní mateřství provádí už do roku 1984, nejstaršímu takto narozenému dítěti je tak už 25 let. Ani tam ale není nijak ošetřené zákonem, který by určoval, na co má která žena právo.
Podobně jako u adopcí se ale v Anglii před zákrokem provádějí různá vyšetření. Odborníci například navštěvují rodiny obou matek, zjišťují, zda o zákrok ženy opravdu stojí. Zda například náhradní matka není narkomanka, která si chce takto jen vydělat. Musí být také jisté, že biologická žena opravdu porodit nemůže.
Kvůli náhradnímu mateřství se na Konopišti se sešlo 25 zástupců center asistované reprodukce, přítomni byli i právníci. Jedním z hlavních témat bylo, zda by institut náhradního mateřství měl být ošetřen v Česku zákonem.
Právníci se shodli na tom, že je lepší, aby náhradní matka nebyla přímá příbuzná s biologickou matkou. Obě rodiny by se po narození dítěte neměly stýkat.