Pěstounské péči se nyní v Česku věnuje asi 5 tisíc rodin. Podle Šmýda by jich bylo potřeba asi dvojnásobek. Jedině díky pěstounské péči se mohou z ústavů dostat děti, které by se jinak do rodin nedostaly: děti starší, skupiny sourozenců, Romové nebo postižení.
Práce pěstounů je navíc extrémně náročná. Rodiče musejí ještě před jejím začátkem projít řadou pohovorů a prohlídek. Navíc ani když uspějí a dostanou děti do péče, nemají jistotu, že jim zůstanou. Děti se totiž kdykoliv mohou vrátit ke svým biologickým rodičům.
Poté, co zájemci projdou prvním výběrem, zařadí je úředníci do evidence žadatelů. Rodiče pak dojíždějí na různé semináře a školení, kde se učí o potřebách opuštěných dětí a zvláštnostech jejich výchovy.
"Zkušení rodiče, kteří vychovali své děti, se často domnívají, že příprava k přijetí dítěte je pro ně zbytečná. Takový názor je však mylný," uvádí Sdružení pěstounských rodin.
Pěstouni mohou přijmout tolik dětí, kolik jim povolí úřady a soud. Zda jsou děti zdravé nebo postižené, zákon nerozlišuje. Těch, kteří přijímají i tělesně a mentálně postižené, je menšina, přesto se mezi pěstounskými rodinami takové najdou. "Tyto rodiny jsou moc pěkné," řekl Šmýd.
Na péči o svěřené děti dohlížejí úřady. Do domácností docházejí pravidelně sociální pracovnice. Zpočátku jednou za tři měsíce, později přibližně po půl roce.
Rodiny se ale ze strachu o odebrání dítěte bojí svěřit se svými problémy. Podle průzkumu sedm z deseti pěstounských rodin postrádá pomoc, která by jim usnadnila řešení problémů v domácnosti a výchovu dětí.
Vyznamenaní pěstouni skončili ve vazbě
Na konci července skončili ve vazbě za údajné týrání dětí Blažena a Lubomír Rosnerovi. Před třemi lety udělil Václav Klaus manželům medaili právě za péči o fyzicky a mentálně postižené děti, kterých si během třiadvaceti let osvojili třináct. V té době čekali na osvojení čtrnáctého. - čtěte Pěstouni vyznamenaní Klausem jsou ve vazbě kvůli týrání dětí