Nemocný je schopen se o sebe sám starat. Paranoia postihuje osoby zralého věku.
Příklady paranoidních bludů
Osoba trpící paranoiou může zažívat perzekuční blud, kdy se obává, že je někým nebo něčím pronásledována.
Dalším typem bludu je kverulantský blud, který se projevuje opakovanými stížnostmi nemocného, častými soudními spory, snahou domoci se veřejné nápravy. Toto chování je způsobeno přesvědčením postiženého, že mu ostatní ubližují, škodí mu.
Blud může být také žárliveckého typu, kdy je nemocná osoba nepřiměřeně žárlivá na svého partnera.
Při erotomanickém bludu si nemocný myslí, že je neodolatelně přitažlivý, a je chybně přesvědčen o tom, že ho někdo miluje.
Prognóza onemocnění
Ovlivnit paranoiu je téměř nemožné, blud totiž nelze nemocnému vyvrátit. Maximum, kterého lze u postiženého dosáhnout, je tzv. sociální úzdrava, kdy si nemocný uvědomuje sociální nepřijatelnost svého bludu a nemluví o něm před lidmi. Sociální úzdravy může nemocný dosáhnout díky psychoterapii a antipsychotickým lékům.