Ačkoliv prodejci své výdělky přiznávají jen neradi, shodují se na tom, že za dva předvánoční týdny vydělají řádově desítky tisíc korun. Konkrétní suma se však může výrazně lišit. "Například jen za pronájem plochy pro prodej stromků si některé obchodní řetězce v Praze řeknou až 60 tisíc korun za čtrnáct dní. To je sprosťárna," stěžuje si Sokol.
Pěstitelé své stromky prodávají většinou kolem sto až sto padesáti korun za kus a podle prodejců je běžné, když se na ulici za stromek platí dvojnásobek.
"Vypěstovat borovici trvá tak osm let a náklady na jeden kus dosahují kolem 120 až 130 korun. K tomu si připočtěte pronájem plochy při prodeji a náklady na odvoz stromků avií. Dále si musíte pořídit za pět tisíc korun baličku se síťkami, z nichž každá přijde na pět až deset korun. Zapomeňte na to, že se jednou na stromcích napakujete," vypočítává David Děták z firmy Canadian Trees, která vlastní sedmnáctihektarovou plantáž vánočních stromků a část z nich si i sama prodává.
Po deseti letech, co stromky děláme, jsme celkově mírně ve ztrátě. Doufáme ale, že teď už něco vydělávat začneme," slibuje si. Nápad nakoupit pozemky a založit stromkovou plantáž vznikl podle něj hned na začátku devadesátých let, kdy byl jeho společník služebně ve Spojených státech. "Jeden známý z Kanady mu stromky poradil," říká Děták, kterého živí počítače a školení firem v tomto oboru. "Stromky jsou jenom bokovka," dodává.
Dvouhektarovou plantáž smrčků, borovic a jedlí si před lety založila jako doplněk k zahradnictví také firma Zdeňka Kodoně z Dolních Břežan. "Poplatíme dluhy, co v zahradnictví naděláme za celý rok," říkají tři promrzlí zaměstnanci a nyní i prodavači stromků na pražském náměstí Republiky.
"Z jednoho stromku máme zisk kolem třiceti čtyřiceti korun," počítá Josef Obermayer s tím, že denně jich prodají kolem padesáti kusů. Výdělek se pohybuje kolem dvaceti až třiceti tisíc korun - bez výplaty a nákladů na svařené víno, kterým si udržují životaschopnou teplotu v mrazivých dnech. Zisky dohánějí prodejem jmelí. "Kilo kupujeme na Moravě za 18 korun, snítku prodáváme za dvacet," konstatuje prodavač.
Stromky ze speciálních plantáží se nicméně těší čím dál větší oblibě. Jsou hezčí než ostatní vyřezané z lesa jako odpad a při pěstování ve velkém se nabízí vidina dobrého výdělku. Za posledních deset let se v zemi objevily plantáže vánočních stromků na rozloze zhruba tisíc hektarů.
"Trh by ale snesl tak tři až tři a půl tisíce hektarů plantáží. Vánoční stromky jsou ekonomicky zajímavé zboží, ale je to riskantní byznys," říká Karel Michalik, předseda Sdružení pěstitelů vánočních stromků, které vzniklo před dvěma lety a nyní má čtyři desítky členů. Jako u každé jiné zemědělské plodiny totiž mimo jiné hrozí, že ji zničí škůdci, kroupy nebo se stane obětí jelenů, zajíců či zlodějů.
"Stromky se samozřejmě kradou. Plantáže jsme si proto vysadili v těžko přístupné části lesa, kam je obtížné jen tak zajet nákladním autem," připouští Václav Šusta z Lesní společnosti Teplá.
Sdružení pěstitelů vánočních stromků odhaduje, že v zemi se každý rok prodá až 2,5 milionu stromků, což při průměrné ceně kolem dvou set korun znamená tržby půl miliardy korun. "Určitě se dá na stromcích vydělat, ale je s tím hrozně moc práce a chce to trpělivost," upozorňuje Michalik, který sám do pěstování stromků nakonec nešel.
"Chtěl jsem je vozit z Dánska, jenomže minimální odběr byl tisíc kusů a na to jsem nenašel poptávku," přiznává. Stromky z této země nicméně v tuzemsku své kupce našly - prodávají buď na větších tržištích, nebo v zahraničních obchodech, jako je například Interspar.
Dovozové stromky nicméně nejsou pro tuzemské pěstitele kvůli vyšší ceně konkurencí - tou jsou napodobeniny z umělé hmoty. "Lidé chtějí ušetřit nebo je to i móda. Umělý stromek si kupují i někteří kolegové z oboru," krčí rameny Oldřich Sedláček z Lesů Konopiště.
