Spousta kuchařek tvrdí, že jejich trouba je ta nejlepší, a nechtějí péci v jiné. Není to škoda?
Chápu, že když se v té „své“ učili péci pár let, že se jí nechtějí vzdát, že nemají zájem absolvovat další pokusný maraton, třeba s novou teplovzdušnou troubou. Jenže se nemusí bát. Tyto trouby, ať už jsou od kteréhokoli výrobce, pečou všechny naprosto stejně. Přitom nejde o žádný technický zázrak, výrobci si vzali za vzor obyčejnou starou pec, kde obíhá teplý vzduch. Kuchařky by měly vědět, že v plynové troubě se peče nejhůř. Protože žár jde jen odspodu, svrchu nic. Každá plynová trouba je přitom jiná. Teprve když ji důkladně poznáte a vychytáte takzvaně všechny mouchy, máte po problémech. Jenže to chce ji hodně používat, a něco takového dnešní zaměstnané ženy stíhají jen stěží. Proto lidem doporučuji teplovzdušné trouby.
U nich nelze udělat chybu?
Nikdo není neomylný. Kuchařky se například občas nedrží doporučené teploty. Na starých troubách přesné stupně ani nebyly, a tak to „nějak nastavily“. Jenže to je obrovská chyba. Každá věc vyžaduje svou teplotu. Nic se sice nepokazí 180 stupni Celsia, ale lepší je držet se té doporučené. A to třeba u piškotu znamená 150 až 160 stupňů Celsia, lístkové těsto snese až 250 stupňů, zato pusinky dělám jen při 80 až 90 stupních. Záleží ovšem také na tom, jak budou velké, zda jsou jen sněhové, nebo ořechové. Kuře se má péci na 180 stupňů, jakmile dáte maso nad 240 stupňů, budete je mít vysušené a ještě „zaprskanou“ troubu.
Čím pak lze takovou troubu čistit?
Příliš nedoporučuji spreje, protože častým používáním by mohlo dojít k poškození křemíkové vrstvy Perfect Cleanu, který pokládám za ideální povrch. Trouby s pyrolýzou dokážou spálit nečistotu doslova na prach. Když ale budete dělat jídlo na oněch doporučovaných 180 stupňů Celsia, budete vám to sice trvat o pět minut déle, ale maso bude křehké a trouba čistá.
U teplovzdušné trouby výrobci tvrdí, že v ní lze připravovat třeba tři různé pokrmy, od masa na česneku, brambor až po moučník - a přitom nic nepřevezme vůni druhého pokrmu. Spousta lidí tomu ale nevěří...
Klidně můžou. Platí to stoprocentně. Proto zveme zákazníky na předváděcí vaření, aby si všechno sami vyzkoušeli. Teprve pak pochopí, že třeba kotletu s jehlou mají dělat na 180, a ne na 230 stupňů. Pak do trouby dáte brambory a nakonec moučník. Všechno je hotové najednou a voní to přesně tak, jak má..
A máte recept i na klidné Vánoce?
Všechno chce svůj čas a klid. Klidně si řekněte - zítra je taky den. Napečte si třeba víc řízků nebo něco jiného, abyste nemuseli vařit každý den, a pak to ohřejte v troubě do 100 stupňů Celsia, aby byla kůrka křupavá. Při vyšší teplotě by se maso peklo dál. Ale bez zakrytí! Jakmile jídlo přikryjete, všechno změkne. A když vaše rodina nemá ráda vánoční cukroví, nenuťte je obdivovat vaše výtvory. Můj syn a manžel o ně nikdy nestáli, zato „ožrale] kompot“, to byl jejich favorit. O „suchém“ cukroví vždycky tvrdili, že se jim práší z pusy.
Rady pro kuchařky od Daniely Šrůtkové:
* Když se peče větší kus masa vcelku, nesmí se hned po vyjmutí z trouby začít krájet. Naopak je třeba ho zabalit do alobalu a nechat asi 10 minut takzvaně dojít. Teplota se ještě zvýší, maso „dojde“ a šťáva se krásně rozloží. Maso se „zatáhne“ a po nakrájení bude krásně šťavnaté.
* Skvělé je vařit nebo péci ve skle. Dobře se myje a vodí teplo, je do něj krásně vidět.
* Pro pohodlí kuchařky je třeba nechat pečící troubu instalovat tak, aby se člověk nemusel ohýbat. Když je hospodyně malá, musí si dát pozor, aby jí architekt „nezvedl“ troubu, ale i mikrovlnku - ta se dává nad pečící troubu - výš než je třeba.
