Medvěd se podle něj chová, jakoby žil v zajetí. "Zahnala ho na útěk žena, bránící majetek, která ho prý uhodila tupou stranou sekyry," podotkl. Až jako o krajní možnosti uvažují odborníci o uspání medvěda pomocí narkotizační pušky. "Nemůžeme si dovolit, aby uhynul nebo naopak někoho zranil. Máme na něho políčeno a sledujeme jeho pohyb," řekl Koubek.
Jako nebezpečné zavrhl biolog také použití gumových projektilů, které by měly zvíře varovat před člověkem. S medvědem se v minulých dnech potkal i valašskomeziříčský ochránce přírody Milan Orálek.
"Vzal jsem si do lesa skládací kolo a zvíře se přede mnou objevilo na vzdálenost deseti metrů. Šlo po asfaltové cestě, protože se mu asi nelíbilo po dešti vlhké křoví. Snažil jsem se ho objet, lekli jsme se oba a medvěd prchl do lesa, jinak bychom se snad srazili," řekl.
Podle starosty Halenkova byl návod chráněné krajinné oblasti, jak se chovat při setkání s medvědem, vyvěšen a vyhlášen místním rozhlasem. Fohler také nevyloučil možnost, že v regionu je medvědů více.
Referát životního prostředí okresního úřadu již eviduje 20 žádostí o celkovou náhradu 140.000 korun za škody na domácích zvířatech a majetku, které medvěd způsobil. Pracovník úřadu Jan Pavelka řekl, že se všichni poškození ještě nepřihlásili. "Musejí to ohlásit co nejdříve Správě Chráněné krajinné oblasti Beskydy v Rožnově pod Radhoštěm a do deseti dnů písemně nám," vysvětlil. Peníze na náhradu podle něj poskytne prostřednictvím okresního úřadu ministerstvo financí.
Podle Pavelky se škody na zvířatech pohybují kolem 170.000 korun, na nemovistostech, plotech a dalších zařízeních je to asi 10.000 korun. Medvěd si nejvíce pochutnal na králících, ovcích, slepicích, zabil menší tele a nepohrdl medem. Vyhýbá se ale kleci
s nastraženou návnadou na místě, které již několikrát navštívil.
"Medvěda rozkládající se maso láká, je to pro něho lahůdka. Má totiž rád larvy a zřejmě požírá i larvy much. Zatím jsme koupili asi 60 kilogramů masa, ale některé už bylo v takovém stadiu rozkladu, že jsme jej museli zakopat. Přikoupíme proto dalších zhruba 20 kilogramů. Od včelaře v Růžďce jsme koupili také pět kilo medu, který budeme mít jako lákadlo v záloze, pokud by medvěd nezabral na maso," uvedl Orálek.
Práce zhruba desetičlenné skupiny odborníků mimo jiné spočívá v přípravě pachové stopy. "Potáhneme maso po zemi krajinou až ke kleci a tím zvíře nalákáme," vysvětlil Orálek.
"Dokonce se prý ozvaly hlasy, že bychom měli nechat medvěda být. To by ale zcela určitě nepotěšilo zdejší občany. Medvěd se chová příliš sebejistě. Ztratil přirozenou plachost z lidí, kteří by si nebyli jistí, kdy jim strhne ovci, zabije králíky nebo
slepice," dodal Orálek.
S odchytem medvěda a jeho pozdějším umístěním do zoo v Chomutově nesouhlasí sdružení Bratr Medvěd usilující o zlepšení životních podmínek medvědů v ČR. "Jeho umístění do zoo je až krajní řešení. Nejdříve je nutné šelmu zastrašit například gumovými střelami nebo světlicemi," řekl člen sdružení Roman Rogner. Vysvětlil, že medvěd se obvykle po zastrašení nevrací na stará místa.
Vyplašení medvěda gumovými projektily, aby se raději lidem vyhýbal, doporučil i valašskomeziříčský ekolog Milan Orálek. Jiní vědci to však odmítli, neboť podle nich už medvěd ví, že u lidí najde potravu, a to se těžko odnaučí.
