Kdyz samo dite pozada rodice o zajisteni psychologa s tim, ze v sobe nema vyresen zazitek z detstvi a rodic mu na to rekne, ze je ok a zadnou pomoc nepotrebuje, svedci o mnohem.

https://www.youtube.com/watch?v=wWR992Cxh28

To, že dítě v dospělosti "vyletí z hnízda" a jde zkusit štěstí jinam, je naprosto běžné. To, že tatínek měl asi bližší vztah se synem a dcera s maminkou, není také nic neobvyklého. Nic to nemění na tom, že soudy tehdy v případě mezinárodního únosu postupovaly naprosto správně.

Měla udělat to, co jí radil soud v ČR. Kdyby zůstala do plnoletosti dětí v Argentině, mohla jim být stále nablízku a nemusela je vystavit takovému stresu.

Přijde mi dost hrozné, jak tady zdejší militantní feministky hned křičí, jak je to špatné, a přitom neznají všechny okolnosti případu. Neznáme názor otce, názor syna, neznáme okolnosti jejího odjezdu do ČR ani průběh soudního líčení před tou exekucí. Máme zde jenom názor jedné strany, které je logicky zaujaté, plus tvrzení dcery, o kterém nevíme, nakolik je ovlivněné matkou (byť dcera žila s otcem, zjevně byla v intenzivním kontaktu s matkou přes sociální sítě).

Tím nechci říct, že se něco nestalo špatně, to asi ano, ale rozhodně nelze jen tak ukázat prstem na viníka (otce). Na to máme prostě příliš málo informací.

V r.2006 případ uvedla média přímo ze soudní síně. Dodnes si to pamatuju. Ty děti tady 4 roky žily. Pak je otec odvezl do Argentiny. Ta holčička si ho nemohla ani pamatovat, když ho naposled viděla ve 2 letech. V tom je ten případ otřesný.

Co mně na tomhle případu připadá hrozné, je to, že na odtržení dětí od matky (spolu)pracovala česká exekuce.Je o už několikátý případ, kdy české úřady v podstatě pracují proti českému občanovi.

Známá dělá rodinné právo a tohle uvádí jako jeden z příkladů, které dnes už nežijící ustavní soudce Vojtěch Cepl nazýval tupým žvýkáním paragrafů bez hlubšího pochopení. Prostě sežvejkáme paragrafy, něco vyzvracíme a dítě, které by mělo být na prvním místě, stojí jaksi bokem.

Jinak co zač je matka ukazuje jak dceru okamžitě prodá do medií. Nechutné.

Všiml jste si, že dcera je dospělá...

A přesně proto mají soudy při svěření potomka velmi dát na to, co chce vlastně ten potomek, protože v 90% případů je za rozvodem jeden z rodičů a dítě má některého rodiče ke kterému chce jít a ke kterému nechce jít.

Což je důležité v desetiletech ve 4 je to hodně neprůkazné a vlastně to moc neříká.

Kéž by pisálek poskytl i rozhovor s otcem.

Vám nestačí rozhovor s dcerou? Nejvíc přece záleží na dětech.