Asi nejlepší bude nejíst vůbec. Člověk tak bezpečně bude žít až do své smrti (možná i s covidem).

Není důležité kolikrát denně jíme, ale co a kolik toho jíme.

A co lidé po LCHE? Těm taky stačí 2x denně?

Přes deset let jím nepravidelně a vše na co mám chuť.Ale minimálně 5 krát denně a neprežírat se. Váha se při mých 178 cm drží stále mezi 72-73 kg.

A proto cukrovkáři jí i 7x denně? Právě že u malých pravidelných porcí si dokážete lépe měřit a regulovat příjem/výdej.

Protože tak předcházejí velkým výkyvům glykemie, pokud nejedí nízkosachadovou stravu. Vhodná frekvence jídel a jejich velikost s druhem stravy přímo souvisí, čím více sacharidů a zejména rychlých cukrů, tím více jídel je vhodnějších, aby porce byly menší a glykemie byla stabilnější.

problém není ani tak nepřibrat, jako zhubnout kila přibrané dočasným výkyvem - v těhotenství, po úrazu... Moje tělo po 35. roce začalo zuřivě držet váhu, kterou jednou nabralo, a pustí kila jen při úplné hladovce trvající déle než tři dny (teprve pak startuje spalování tuků, do té doby čeká), nebo velmi razantním navýšení pohybu při dietě (jídlo do 5000 kJ a celý den chůze (vyzkoušeno na horách). Po opuštění tohoto režimu se ihned vrací na původní váhu. Při dlouhodobém mírném deficitu (6000 kJ, nějakých 10 km chůze nebo 1,5 hodiny jízdy na kole denně) je schopno začít projevovat silné známky deficitu (únava, padání vlasů), aniž se zbavilo jediného kila. Vyzkoušeno na obdobích trvajících měsíce opakovaně. Nakonec jsem tak unavená, že už nedokážu udržet ani tu potřebnou dávku pohybu, protože se cítím jak chodicí mrtvola. ale pro spoustu lidí stačí přece "nepřežírat se a trochu se hýbat".

No, ale to je tím, že si pak tělo přejde do šetřícího metabolismu a šetří tam, kde by nemělo, proto zmíněné příznaky: únava, padání vlasů apod. Navíc tam mohlo dojít k metabolickým změnám, takže předchozí stav už není rovnovážný. Já naštěstí nic podobného neměl, mám kolem 18000 kJ na den dlouhodobě a hmotnost stabilní, při 15 000 kJ už mi to je nepohodlné, ale jinak v takovém stavu hubnu i z těch svých 62 kg (běhám v průměru 19 km na den).

Lidi jsou prostě různě nastavení. Mně by naopak vyhovovalo, kdybych si dokázal občas vybudovat nějakou tukovou rezervu. Vím, že je to o hovně, ale za poslední tři roky, co nepoužívám klasický moderní splachovací záchod, mám víc příležitostí pozorovat taky ty výsledky svého trávení. Shrnul bych to asi tak, že čím jednodušší mix, tím větší efektivita v poměru absorbovaného k vyloučenému. Především v rozmezí tak šesti hodin (v mém případě) nemíchat potravu s vysokým obsahem proteinů s potravou s vysokým obsahem sacharidů. Určitě je na to nějaká teorie. Zatímco sacharidy a tuky jdou k sobě celkem fajn. Jím dvakrát až třikrát denně, nachodím tak 15km, fyzicky pracuju, a začala se vytvářet rezerva, jenže svalová. Což je celkem mizerná rezerva, když chce člověk vyrazit třeba na pár dnů do hor, kde bude jíst třeba jen jednou denně, pokud vůbec, navíc je tam čtyřicet stupňů a skoro žádná voda.

A kolik vám prosím je? 40? Tak to je vám hej.

Jasně. To já vím dlouhé roky, že jíst pětkrát denně je hloupost. Tam stačí čistá logika - že když budete jíst pětkrát denně (například. Byť menší porce), nikdy nenastane čas na spalování tuků. Když se nad tím zamyslíte, je to hloupost, jíst tolikrát.

Co to je za nesmysl? Tuky se samozřejmě spalují průběžně, při běžné aktivitě i sportu, bez ohledu na četnost jídla. Sám jím i vícekrát než 5x denně a rozhodně ani netrpím nadváhou, ani nemám dle spiroergometrie při nízké intenzitě či v klidu nějaký špatný poměr spalování tuků k cukrům.

V Indii se jí jenom dvakrát denně, tlouštíci jsou tam spíše vzácní. Tloušťka je tam ovšem považována za součast krásy, viz buclaté hvězdy indických filmů z Bollywoodu.

Já osobně, teprve 82, jsem už před lety došel k názoru, že pro mne bude nejvhodnější strava ta, kterou se živili mí předkové. Dědeček zemřel kvůli nedostupné lékařské péči 1962 ve věku 91. Babička ho následovala o rok později s 89.

Takže přírodně kysané zelí, vlastnoručně nakládané okurky bez cukru a chemie, čočka, hrách, bílé fazolky, kapusta, špenát a místo knedlíků brambory, v nejrůznějších formách: kaše, salát s okurkou, cibulí a octem, nebo vlašský/ruský bramborový salát s celerem, hráškem a majonézou. Do polévky jsou nejlepší místo nudlí ječné kroupy, musí se ale namočit den předem. Ale i noky z dětské krupičky s vekcem a kouskem másla jsou dibrota.

Snídám půl litru směsi kávy s plnotučným mlékem, pak jím v poledne něco z uvedeného sortimentu, večer kolem šesté lehkou večeři a dost.

Jenom když se ohlásí návštěva, upeču třeba vepřové nebo kachnu, uvařím knedlíky, ale už mi vnuk řekl, že mu nejlépe chutnalo moje zelí a bramborový knedlík.

Hladovět nemusíme, ale výběrem vhodných potravin a dodržováním časových rozvrhů jsem za asi 15 roků ubral přes 10 kg hmotnosti.

Neco podobneho praktikuji a funguje to. Jde o co nejjednodussi pokrmy, cizrna, cocka, hrasek, pohanka, vejce, cibule, vynechat cumr a jde to skoro samo. Pravda je, ze kdybych mel prodlevu mezi jidly 6 hodin, pak me chytne zrava. Jist tedy casteji mensi porce me vyhovuje maximalne.