Chybí mi tam varianta opustit muže a žít svůj život co nejdál od něj :)

No jakmile si člověk od někoho vezme peníze a ještě u nich bydlí, tak bývá zaděláno na malér velmi často. Navíc pro té historii co tu byla, co ji to proboha napadlo se tam stěhovat?

Je ve velmi nevýhodné pozici. Odstěhovat se za manželem co nejrychleji

Prostě bych jí dceru přestala dávat na hlídání.Jako vůbec.Nakoupit a uklidit si může i s dítětem.A co nejrychleji dokončit rekonstrukci domu a odstěhovat se.

I za cenu ev. vyššího zadlužení.Za klid by mi to stálo.

"Maminko, já netušila jak Vás obtěžuje hlídat malou, nebojte se, už se to nebude opakovat." ... neboli a máš utrum

presne tak.

Rici tchyni, ze slysela od manzela jak je babicce zatezko delat vsechnu tu praci s ditetem, pripomenout, ze ji to mela tchyne rici rovnou do oci, omluvit se, ze si to neuvedomila a ze uz to delat nebude.

Skutecne se podle toho zaridit a pokud prace na domku budou jeste nejakou dobu trvat, odstehovat se docasne ke svym rodicum. Klid v domacnosti za to stoji.

Tchyně jsou takové vděčné téma, ale já bych to viděl spíš tak: 'Bereš od nich? Tak slev ze svých nároků.' Znal jsem příběhy, kdy mladým přispěli rodiče na bydlení a ti se jim pak báli něco odmítnout. Nikdo ale mladým nebránil, jít cestou nezávislosti. Paní Zdeňka dostala byt od svých rodičů, oboje rodiče jim přispěli na byt a teď má problém chvíli vydržet s tchyní v samostatném bytě v jejich domku? Jestli to také nevzniklo tím, že ten nový domek musí být samé nej. Jiní by se třeba spokojili s montovaným domkem a už by dávno bydleli spolu.

To nastěhování k tchyni bylo nešťastné (i když chápu, že člověk v těžké situaci nemívá moc na vybranou). Ono je bydlení s "tchánstvem" složité, i když jsou výchozí vztahy poklidné.

Ale obecně a ze zkušenosti (a bohužel ne vždy jsem se tím sama dokázala řídit, protože člověk nechce kalit vody atd.): Člověku, který rozeštvává lidi (nejen v rodině, ale i v práci apod.), je potřeba postavit se zpříma, ve vší slušnosti, ale rázně a s rozhodností. On totiž počítá (jakkoli ne vždy na úrovni vědomí) právě s tím, že druhá strana bude mít skrupule; a z toho těží.

kdyz si vzpomenu na mamu, tetu nebo jejich sestrenici, tak rohozdne nemohu souhlasit ze by je jejich mamy sekyrovaly a tatove ignorovali a ze vyrosly bez sebevedomi. Vubec ne!

Sestrenice byla svou mamou naopak vychovavana k tomu, aby byla samostatna a mela zdrave sebevedomi, umela se o sebe postarat at se zivot vyvede jakkoliv, vdana, rozvedena nebo nikdy neprovdana. (je vdana uz hodne let).

Totez plati o me manzelce vyrostle v uplne jine zemi.

Jeji matka si prosla takovym detstvim, ale nevylevala si to na detech.

Když se dva nemusejí, z jakýchkoliv příčin, jsou tak přecitlivělí, že analyzují každou větu a hledají v tom kudlu do zad. Viz třeba vztah Trump a média. Cokoliv v dobré víře se pak dá vnímat negativně. Tudíž cestu ke smíru nevidím. Ze strany tchyně chybí motivace (má lásku syna a přístup k vnučce), ze strany snachy úsilí. A nevraživost se jednodušeji hýčká než přátelství.

Tady bych radila to vydržet, pomluvy a výtky ignorovat, a pohnout s opravou domku. Horší to bude, až tchán umře, tchyně bude potřebovat pomoc a budou muset řešit nějaké trvalé soužití.

Trvale soužití za těchto výchozích podmínek?

To nemyslíte vážně. To je tak na rozvod, chudáci všichni 3 v takové atmosféře

To je normální. Problém bývá i u chlapů, ale snacha - tchyně v jednom domě nemůže (většinou ani krátkodobě) fungovat. Nemůže.

Někdy ani matka, záleží na povaze dané osoby. Chlapi jsou většinou víc v pohodě, ale může to být jenom neřešením chodu domácnosti a snahou mít klid za každou cenu.

Měli by se pokusit nastěhovat do domu a být spolu. Když tam může přespávat manžel, tak to základní tam určitě funkční je.

No záleží jak je to dítě velké. Kromě toho, manžel se může klidně umýt v lavoru ve studené vodě a povečeřet rohlík se salámem, s dítětem to moc nejde.

Ale v zásadě souhlas, lepší jít do horšího než trávit čas s tchyní.