Problém je dle mého názoru poněkud jinde:

Z dětství pamatuji, jak se moji rodiče i prarodiče děsili, že "málo jím" (objektivně vzato to nebyla pravda, jen jsem prostě v situacích, když už víc nechci, přestávala jíst; možná proto, že je mi odjakživa krajně nepříjemný pocit plného žaludku).

Výsledek? S výjimkou mého otce (který se také celoživotně stravoval střídmě a jídlo bral spíše jako "palivo") měli všichni mí příbuzní mírnou nadváhu (nebyli obézní, ale štíhlí také ne).

Vodili mě po lékařských vyšetřeních, kde se opakovaně zjistilo, že jsem sice hubenější než většina vrstevníků, ale pořád v normě.

Na tom prvním ilustračním snímku je to poskládané tak, aby se nic nehnulo. Pochybuji, že dítě sní všechno najednou o jedné přestávce. To znamená, že to, co nesní, zůstane v krabičce na volno a chtěla bych vidět, jak to bude vypadat za dvě hodiny, když dítě tu napůl snědenou krabičku mrskne jen tak do tašky

Máte pravdu.

Obecně mám dojem, že dnes žijeme v době, kdy se i z takové obyčejné a základní věci, jako je příjem potravy, mnohdy dělá obrovské, zbytečné drama. U dospělých lidí i u dětí.

Na rohlíku se šunkou či paštikou (pokud je kvalitní, a ne "umělohmotná") není nic špatného.

Nicméně z dětství pamatuju, že půlka lidí stejně svačinu cestou domů vyhodila do popelnice, ať to bylo cokoli (aby se maminka nezlobila, že ji nesnědli), protože zkrátka neměli dopoledne hlad.

Jestli to "bez smradu" není myšleno na situaci, kdy si člověk zapomíná nedojezené svačiny v aktovce několik dní.

No ty lívanečky nebo minipalačinky halabala poslepované marmeládou takhle určitě nevypadají, když si je dítě vybalí z tašky, že ne? I ten chleba s máslem bude vypadat luxusně, když ho v ideálních podmínkách nafotíte :-). A už vidím, jak děti budou chodit se svačinovými boxy jako s křišťálem... To se zase někdo snaží hledat problém, kde není, a na jeho řešení se nějak zviditelnit.

Presne tak.

Jako sorry, ale to množství, který je v těch boxech, tolik já sním za celý den. Bez ironie. A dítě to má mít jen jako sváču? Takže k tomu všemu plus ještě snídaně, oběd, večeře? To snad ne.

To teda jíte málo, mně by tohle stačilo taky tak jedině na svačinu :-). A nebo já možná jím moc hodně...

To bych teda chtěla vidět, jak příprava vyfotografovaných svačin trvá deset minut. Možná nějakému eskamotérovi. O té ovesné kaši ani nemluvě.

A co se s obsahem stane, když krabička bude do tašky vsunuta v poloze na bok a ještě vystavena pár prudkým otřesům... Jediné, co uznávám, asi se obsah opravdu nedostane mezi učebnice.

Mimochodem, ačkoli jsem nosila svačiny klasicky zabalené v ubrousku a sáčku, nikdy se mi nerozpatlaly do učebnic, měla jsem je totiž v jiném "fochu". Ony ty aktovky (a později batohy), byly dělené. Dcera už nosila svačinu v krabičce a i když nebyla tak sofistikovaná jako ty z článku, pečivo s pomazánkou a vykrájené jablko v nich také přežilo bez úhony.

přesně tak, děcko 2x hodí batohem a obsah krabičky bude jedna velká "rozblemcaná" směska

Už vidím jak to dítě jí :-D U nás pokud není kus pečiva s něčím, tak se to nejí. A krabička? Ta je snad už standart ne? Nebo se paní probudila tak po patnácti letech? Navíc předchystaná svačina z večera, byť částečně, díky.. Radši ráno o pět minut vstanu dřív, neudělám to tak načančané, ale zase aspoň je to čerstvé.

Svačinky vypadají pěkně, pestře a lákavě.

Autorko článku, Vladimíro Šumberová, asi jste nosila do školy pytel. My ostatní jsme měli aktovky nebo batohy s extra kapsami na svačiny. Svačiny byly oddělené od učení, takže nic nepromastily ani nezapatlaly.

asi ste byla dokonalé dítě, protože 9 dětí z 10 hodí svačinu do batohu mezi sešity