Potřeba spanku je nejspíš geneticky daná.

Já spím těch 9-11 hodin bezne, manžel tak nějak podobně a rad si pospi i odpoledne. Syn od 2 měsíců spí 13 hodin v kuse. Nikdy jsme ho nemuseli slozite nebo dlouho uspavat.

U dítěte je to ok

Já když nemůžu usnout, kopnu do sebe jednu, dvě desítky a za chvíli jsem tuhej, jako nikdo druhej!

Článok (dosť ťažký) o spánku a ja som podľa neho zasa viac chorý .

Málo tukov - raz zle raz dobre, veľa sachardidov - zle, málo sacharidov - zle, to isté sa dá povedať aj o bielkovinách a vláknine.

Pár rokov bravčová masť - totálne zlo, teraz pomaly lieči.

Raz je slivovica liek, inokedy škodí.

Tak asi je jasné, že s pribúdajúcim vekom to bude horšie s tým spánkov, boli časy, keď sme do rána "ťahali" a o 10 hod už sa hral futbal, človek ani nepotreboval spať.

V zimě spím déle, v létě krátce, když na mne něco leze, tak klidně prospím celý den, ale na průměr 9 hodin spánku na den se rozhodně nedostanu.

Mne spis stve, ze jako mladas jsem byl schopen spat 11 hodin jak nic a cim jsem starsi, tim driv se budim :)). Ted i o vikendu vstavam v sedm, ackoli bych se mohl valet klidne do desiti. Proste uz se mi nechce spat. Pritom spanek je jedna z nejlepsich veci v zivote.

A nespavost je hnus, zazil jsem nedavno tyden, kdy jsem zaboha nemohl vecer usnout, prestoze jsem byl k smrti unavenej. Jak jsem si lehnul, byl jsem cilej. Pak jsem usnul nekdy ve 3:30 rano, v sest budicek, nadhera. Hroznej zazitek, nastesti to preslo.

Já to mám věkově furt stejně, prakticky celý život s výjimkou povinné školní docházky se přirozeně budím v 9. (Naštěstí jsem nikdy nepracoval v zaměstnání, kde by někdo trval na přesném čase pracovního výkonu). V létě zvládnu v krajním případě a nutnosti vstát v osm, v zimě je to naopak horší.

někteří i o více