Vždycky mě "dostanou" řeči typu: "Když teď nemáte co dělat..." Pracuju z domova, denně sedím u počítače od časného dopoledne. Když ho večer vypínám, už mi chybí síla vyvíjet nějakou smysluplnou aktivitu. Ty 2 hodiny času, které denně ušetřím tím, že nemusím dojíždět do kanceláře a zpátky, pořád nemůžu "dohledat". Během dne mám jen přestávku 45 minut na oběd (je s podivem, že v průběhu toho času se nedá nic moc udělat, natož se v klidu najíst). Tak nevím, kde "udělali soudruzi z NDR chybu?"

Jsem doma dva týdny, ale dělám věci do práce, paradoxně víc než normálně. Obrovská výhoda, že si ten čas řídím sám.

Mě nejvíc frustruje, že už jsem nebyl skoro druhý měsíc u holiče. Už jsem psal i holičce, protože sdílená starost je poloviční...

Já mám problémy se zády a třetí týden jsem nebyl v posilovně. Sice to trochu dobývám doma, ale moc cviků si nepamatuji a moc nářadí doma taky nemám...

Já doma být nemohu, ale brala bych to hned. Ale je pravda, že máme zahradu, takže i když je dům plný dětí, dají se vyhnat ven, zabavit a unavit.

Žena byla na adresu autorky po přečtení poslední rady vulgární. Prý si to má se třemi dětmi zkusit .

Tak náročné to je, ale žádné drama. Zvládnout se to dá, i když je to náročné.

No, musim rict, ze v tomto smeru maji vyhodu introverti. Ja treba vubec nemam pocit, ze by mi karantena lezla na mozek. Kdybych nemela deti a nekdo mi zajistoval dodavky jidla, tak v karantene vydrzim treba rok a asi se mi to bude i libit :-).

Mně zatím také neleze, dohanim resty a těch tedy bylo:), ale těšim se až dá život zase do normálu