Pro spoustu holek v tomhle věku je její společenský status ve skupině (škola, parta) ohromně důležitý. Docela si umím představit, že by jeho ohrožení vnímala takto silně...

Jenže, když si přečtete příspěvky, tak jako bychom všichni zapomněli, co bylo a nebylo za podstatné, když nám bylo 14 - 16 let.

udelat jasnou oddelovaci caru mezi skola (a zamestnani) / soukromy zivot. Snadne to neni, ale kdyz se matka bude stykat s muzem sve volby prisne mimo oblast jeho zamestnani, nejaky cas se to podari drzet v soukromi.

Pozdeji uz bude vedet, jestli ten clovek za to stoji si s nim vytvorit domacnost nebo ne.

S dcerou je ale nutne promluvit otevrene, rici ji, ze mama ma narok na soukromy zivot a vztahy a ujistit ji, ze dela vse mozne, aby se to nedoneslo do skoly. Pripadne pozvat k popovidani na pomoc nekoho tretiho, profesionalne.

Pokud se vztah pozdeji upevni, ustali, stane se tak normalnim, ze bude hloupe to nadale peclive skryvat, dcera bude proste muset ukazat dostatecnou dospelost a vyrovnat se s tim.

Tohle se snad da normalne probrat u kafe a postupne vyresit.

Doporucovala bych pani aby se na ten konflikt podivala z vysky 30 az 50ti let podle toho jak je ted stara. To uz bude v nejake polepsovne pro seniory, a bude patheticky vdecna kdyz za ni dcera jednou za mesic prijede. Radim aby nechala dcerusku trucovat a uzila si dokud muze.

Hledáte v tom moc konspirací.

Té dceři skutečně nemusí být příjemné, že její máma má vztah s učitelem v její škole, protože se obává narážek na protekci.

Ono stačí co si užijí děti učitelů, kteří chodí na stejnou školu, kde jejich rodiče (rodič)učí. A tady maminka si teprve s učitelem,z pohledu studentů, teprve začíná.

Za rok, za dva z toho vzdoru může vyrůst, A nebo to nějak přetrpí a při první příležitosti po gymlu unikne na od bydliště nejvzdálenější vysokou školu, kde bude bydlet na koleji a bude jí stačit, když jí mám včas pošle peníze.

moje mama se ve svem druhem manzelstvi provdala za ucitele, profesora mat-fyz. Nastesti pro me on byl z jineho mesta a spoluzaci naopak rikali "ty mas stesti, ze nevlastni tata ti muze doma pomoci s mat-fyz kdykoliv potrebujes"

předně bych se dcery zeptala jestli by opustila svého přítele pokud bych já proti němu protestovala

To bych nedělala, vždyť vztah rodiče a dítěte není rovnocenný až dokud dítě samo nedospěje

On se učitel líbí dceři proto protestuje. A učiteli se pochopitelně dcera také líbí více než matka, tak se nějak potřebuje dostat do rodiny, aby vztah s dcerou byl takto skryt. Nic jiného v tom nehledejme

Možná to bude znít tvrdě, ale dcera do tohohle nemá moc co kecat. Leda by s ní matčin partner zacházel nějak nepřiměřeně. Matka má svůj život a nemusí a ani by neměla ho obětovat dceři, která ji za pár let opustí, aby fungovala samostatně. Že se budou spolužáci smát? Odkdy jsou puberťáci vzorem tolerance a pochopení? Oproti ztrátě milované osoby he to malá páka. Každému se občas okolí směje a člověk se tomu musí umět postavit. Ostatně tohle není stavění zájmů matky proti zájmům dcery. Není snad úplná rodina lepší, pokud je funkční? Nepotřebuje snad dospívající dívka i mužský vzor? Nebudou snad mít v důsledku víc peněz? Netečně malichernosti.

*je a neřešme

Patnáctiletá - je na střední škole? Pokud na základce, tak tam za chvíli skončí a bude to jedno, ne?

Děvče čti : ,, jedním z oblíbených učitelů na gymnáziu. ".

Já to vidím tak, že dcera by měla být důležitější než milenec. V jakémsi "vnitřním nastavení" ženy. Tudíž je potřeba hledat kompromis, který zohlední i dceřin názor. Jako matka bych nerada riskovala vztah s dcerou kvůli šamstrovi.

Hlavně spolu randí dva měsíce! Proč se hned mluví o stěhování a společném bydlení?

Osobně bych to vyřešila tak, že se stanoví jasná pravidla, tj.mamka se neolizuje s panem učitelem před školou a nebude ho vodit dceři domů, dokud nedostuduje. V ideálním případě se to spolužáci ani nemusí dozvědět.

Navíc do září může být po všem, víme, jak to chodí.

Nicméně i puberťačka by měla pochopit, že máma má na trochu radosti ze života nárok.

Jsem toho názoru, že rodič by si neměl, kromě extrémů, nechat kecat do života dítětem. Tohle do toho patří. Neoblizovat se před školou patří do normálního slušného chování, nesestěhovat se s partnerem až do doby za 5, 6 let, jen aby dcera byla spokojená, to je teror.