Doma (na zahradě) chodím bosa. Nějaký čas jsem to nedělala (ani ne tak vědomě) a objevily se mi ostruhy. Zařazením bosé chůze zpět do užívání se bolest překvapivě vytratila... jsem tedy zastánce bosé chůze ve známém prostředí (bez střepů, výkalů...) a podporuji ji i u svých dvou synů. Je pravda, že oni běhají bosky bez rozmyslu pořád, tudíž nevypratelné ponožky bývají u nás denním chlebem

Já chodím doma nejradějí jen v ponožkách, manželka se vzteká, že je to nezdravé a že chodit po rovném hladkém povrchu naboso je špatné, ale ona chodí jen v domácích botách a má problémy s klenbou nohou, já chodím bez bot a mám klenbu perfektní. Každému asi vadí něco jiného a asi jako ve všem je těžko možné to paušalizovat.

Mne vždycky prekvapí lidé, kteří chodí bosky po městě - umělém zaplivanem povrchu. Jinak si myslím, že názor o tom, ze se může noha nějak prestimulovat, pokud člověk chodi bosky dva týdny u moře, je nesmysl. Celoletni noseni žabek je určite škodlivější.

Doma chodím jen v ponožkách, noha si opravdu odpočine od botů a asfaltu, u moře mne vyhovuje chodit podél pláže, voda po kokníky, relaxace na nohy. Přiznám se, že bosa venku i když po trávě to jsem ještě nezkoušela

já bosa nerada chodím, bolí mě z toho nohy a rohovatí kůže ;-)

Je fakt, že chození naboso je super. Ale jenom v místech, kde si můžu být téměř 100% jistá, že mi nehrozí nějaký úraz způsobený zejména rozbitým sklem. Bosky tudíž chodím hlavně doma a venku jenom tam, kde skutečně vím, že se udržuje pořádek.

A jen tak mimochodem - hned v první otázce je chyba... Správně - vzhledem ke kontextu - tam nemá být "efektní", ale "efektivní". Pro efektní běhání jsou pak totiž zapotřebí nějaké superbarevné a nejlépe na první pohled značkové boty.

I když efektní může znamenat i stylové, pěkné na pohled bez ohledu na to, co má dotyčný navlečeno na sobě.

Má pravdu v tom, že skokové zvýšení dotace bosého chození, běhání je koeldování si o úraz. Ale když to je postupně, tak to můžu jen doporučit. Je to něco úplně jiného jít si třeba zaběhat do lesa v dešti a běžet mimo cestu skrz listí, trávu, mech, větvičky, přeskakovat spadané kmeny a sakumpársk klidně přeběhnotu potok. To je pak maximální radost a všechyn smysly se vám zapnou na 200%

Matně si vzpomínám, že chození bez bot v domácnosti, kde se v koberci poměrně často ukrývala kostka Lega nebo šroubek z Merkuru a kde se kocour občas rozhodl prokázat svoji dominanci tím, že došlápne ve stejný okamžik na stejné místo jako já, bývalo také poměrně dobrodružné...