meli jsme v praci (tady v Australii) tyranou kolegyni. Marie, katolicka z prisne nabozne rodiny irskeho puvodu, se v kostele seznamila s muzem z katolicke rodiny libanonskeho puvodu. Zamilovala se, rodice to posvetili, vzali se.

V manzelstvi se on ukazal jako uplny kontrolovaci "freak". Veskerou vyplatu mu musela odevzdavat do posledniho centu a on ji kazdodenne odmeroval kapesne na jidlo. Vozil ji do prace a z prace, nakupovat chodili zasadne spolu, protoze on rozhodoval co se koupi a on platil. Podobne tak rozhodoval jak se bude travit volny cas a s kym se budou stykat. Ona nemela zadne pratele krome pratelstvi, ktera si vypestovala v praci, kde delala pisarku na stroji a dalsi sekretarialni prace ve vyzkumaku, kde jsem pracoval. Rodicum si postezovat nemohla. Kdykoliv to zkusila, vynadali ji a poslali ke zpovedi za hrisne myslenky, protoze ona si neumi vazit dobreho bydla, pecliveho a starostliveho manzela a co Buh spoji.....

Manzel sice nebyl nasilnik, ale vyhrozovat umel. Dceru zacal take kontrolovat podobne jako manzelku a to uz Marie hodne tezko snasela.

Behem nekolika let se postupne let sverila kolegum a cele jeji oddeleni se ji rozhodlo pomoci. Jedna kolegyne udelala misto ve svem dome, aby Marie s dcerou mely kde zit, nez si Marie nasetri na samostatny podnajem a zazada o rozvod. Jednoho dne v poledne se nekolik kolegu v autech vydalo k Mariine rodinnemu domku. Spolu s ni rychle zabalili co si chtela odvezt pro sebe a dceru a odvezli to ke zminene kolegyni. Marie pak zatelefonovala do skoly ze potrebuje dceru vyzvednout o hodinu driv. Jina kolegyne ji dovezla do skoly a pak spolu s dcerou do jejich noveho obydli.

Odtud pak Marie zavolala manzelovi a oznamila mu, ze od nej odesla a ze zada o rozvod. Samozrejme to znamenalo uply rozkol ve vztahu k rodicum, ale ona jim nemohla odpoustit, ze se k ni zachovali tak tvrde, kdyz potrebovala pomoc.

Zila pak samostatne ve vlastni domkove jednotce - po rozvodu dostala podil z domku, ktery mela s manzelem.

"vozil Evu do práce a večer na ni čekal"

Sbalit se a zdrhat.

Tohle říkám pořád, tyhle projevy nejsou žádná "pozornost" a "zamilovanost", ale snaha o kontrolu.

A tohle je právě jeden ze zásadních problémů ohledně domácího násilí, lidé pořád říkají že "měla si toho včas všimnout", ale už se neříká jak se to vlastně projevuje. Ne, počáteční projevy nejsou "dá ti ránu pěstí" nebo "čte si před spaním Mein Kampf".

Počáteční projevy jsou "hrozně moc se o tebe stará", "pořád chce být s tebou", "nemůže bez tebe žít", "pořád ti píše zprávy o tom jak tě má rád a ptá se jak se máš a co děláš"... a obecně vzato, samé takové věci, nad kterými tvoje kamarádky tleskají a závidí ti a říkají "no jo, ten můj šel radši na fotbal než by BYL SE MNOU" (chápeš, "byl se mnou", bez nějakého zvláštního programu) a "ani si nepamatuji kdy mi naposledy napsal něco jako AHOJ MILACKU JAK SES VYSPINKALA?".

Ty samé kamarádky ti pak řeknou, že sis toho měla všimnout dřív

Já s tím mám zkušenost v tom smyslu, že se mnou kdysi chtěl chodit jeden spolužák, ale když zjistil že mě nepřesvědčí abych upřednostnila rande před jinými aktivitami a že mu nebudu odepisovat na jeho SMSky (a naopak jsem mu řekla, ať mi nepíše pokud nepotřebuje něco důležitého), tak se taky holky divily jak jsem mohla být tak hnusná. No, tehdy to bylo spíš intuitivní, že "mě někdo chce kontrolovat, jako bych byla malý fakan" a "si myslí že nemám na práci nic jiného než s ním cukrovat nad vínem", no uběhlo patnáct let a co je mi známo tak je rozvedený právě kvůli domácímu násilí.

Tohle jsem obulela...

Té ženské držím pěsti, strašně moc...

Je to složité téma,já bych nesoudila,nemám na to právo,na ubližování vždy musí být dva a s inteligencí to nesouvisí,tihle manipulátoři mají radar.Přesně poznají oběť,nevím jak ,ale vycíti ji.Ženu,kterou dlouhodobě týrají,ona stále věří,že ho dokáže změnit.V podstatě si hraje na matku Terezu,změním ho,to je ovládaní druhého,nechápe,že nezmění.Kolik žen,si píše z kriminálníky,vrahy ve vězení,provdávají se za ně,protože věří,že jedině ona je změní,její láska ho napraví.Je to něco v ženě co je chybné,něco co prožila v minulosti.Stává se to i velice vzdělaným ženám.Mám zkušenost u dcery,přivedla si násilníka z radarem,uviděl mě a věděl,že je zle,že mě si neomotá a tak taktizoval jak se dalo.Dopadlo to dobře,při první facce po dvouměsíčním vztahu ho opustila.Ale už po měsíci začala být ovládaná,začala se měnit,začala být v jeho moci.Člověk si toho ani nevšimne,že je manipulován,okolí to pozná hned.Jenže láska je bohužel slepá.

Nezažila jsem násilí fyzické, ale psychické, troufnu si říci, že jsem inteligentní dost a přesto mě dokázal tento člověk zmanipulovat. Dokázal oklamat mě i okolí, všichni obdivovali jeho starost o dceru, to jak mi pomáhá a jaký je vlastně skvělý, na rozdíl ode mě, dokonce i má nejbližší rodina tomu věřila  až na pár výjimek. Najednou máte pocit, že ty nadávky o vaší neschopností o ošklivosti ( nyní vím, že jsem velmi atraktivní) tloušťce( 56 kg ) jsou pravdivé. čím více se snažíte, tím je to horší, nic není dost dobré. U nás to bylo podobné, jako ve filmu noci s nepřítelem. Když vážně onemocněl, kdo si myslíte, že za to mohl???? Proto nikdy nesoudím a nehodnotím a jsem pyšná, na všechny ty týrané ženy, které se tyranovi dokážou postavit a začít nový život. některé to štěstí neměly a zaplatily dokonce tím nejcennějším.

Díky za váš příspěvek. Podobná zkušenost, stejné pocity. Je potřeba o tom mluvit a rozbíjet ten nebezpečný mýtus, že je snadné se sbalit a odejít, tudíž si za to může žena sama, že zůstává. 

Oko za oko. Měl by dostat stejnou lekci. Škoda, že to nejde. Snad ho aspoň trochu zabaví spoluvězni.

... jste naivní, jediná skutečně bolestivá reakce pro tyto jedince, je... život v pohodě a bez násilí a ve vědomí, že odplata je jen plácáním klacku do bláta...

Všem, co  nerozumí tomu, proč paní neodešla. Zažila jsem to a není vůbec jednoduché odejít. Mě trvalo spoustu let, než jsem pochopila, že nejsem to co mi on říká a že jsem k něčemu a zasloužím si víc. Zkuste si najít nějaké informace o domácím násilí. Držím vám paní Evo, všechny pěsti co mám a nenechte se znechutit. Pokud lidé čtou nebo vidí příběh jako je ten "náš", reagují dost často větou, proč neodešla.

Srdecne doufam, ze tohle se nikdy neprihodi tem zenskym, co pani Evu tady tak uporne kritizuji. Ono neni jednoduche odejit z manzelstvi, i kdyz to neni kvuli domacimu nasili, natoz kdyz ten (nebo ta - deje se to i naopak), co tohle partnerum provadeji, jsou manipulatori lidskych citu prvni tridy.

Ten dotyčný by nezasloužil vězení. Je to vlastně vrah, násilník, sociopat.

Doživotní psychiatrické léčení, doživotní nucené práce (doly). 50% platu odvádět paní Evě a dětem za všechnu újmu, 30% státu za stravu, ošacení a ubytovnu, 20% si může nechat.

Žádná standardní věznice s TV, to nemá výchovný charakter, tohle jsou zvířata nehrubšího zrna.

Dala jsem plus, ale 20 % je málo... Mělo by mu zůstat tak maximálně na suchej chleba... Možná...

Překvapuje mě, kolik místních diskutérek tu nebohou paní odsuzuje, či přímo uráží... Těžko říci, proč obviňují oběť místo násilníka?

Také tomu nerozumím.

Tady se casto v diskuzích fandí násilníkum, jistý diskutér, verejne známý a s mnoha funkcemi, zde tvrdil, ze jako duvod k rozvodu není, kdyz manzel chlastá, je zene neverný, nedává jí peníze a obcas jí nejakou vrazí, protoze to prý není týrání, a to i vsechno najednou. Dával za vzor manzelku opilce, která se i s detmi pred ním obcas uchýlí k príbuzným a pak zase vse normálne funguje.

Jako nejhorsí povazuji to, kdyz ten známý internetový hrdina napsal, ze pri sexuálním obtezování detí nejde detem o zivot a dulezitejsí je, ze rodina zustane pohromade. To uz je obzvlást odporné a nevím, kam to v nasí republice speje

Zase jedna nanynka, která si nevidí na špičku nosu. Naprosto nechápu, proč se nechala mlátit, pak s ním vlezla pod peřinu, pořídila děti. Takové nány nezaslouží soucit, myslí si, že chlapa předělají, že se změní kvůli nim, nebo dětem. A ještě ho živí. Takové hovado se nezmění nikdy. Neberou ohledy na nikoho.

Aleno, není všechno tak jednoduché jak se zvenčí může zdát.