Hmm...a nebylo by lepší, kdyby se ty přírodní národy naučily něco o péči o děti od nás? Notabene my (už) nežijeme na stromech...

Neumim si predstavit, co by je z nasi pece tak mohlo obohatit. Nase deti jsou rozmazlene, sobecke, agresivni, nesamostatne, nezvladatelne, ubrecene, majici ADHD a jine zalezitosti, narozdil od deti lidi zijicich v souladu s prirodou, kteri jsou pohodari.

Nošení dětí je nejen nádherné a zdravé, ale i velmi praktické. Po zkušenosti s dcerou si šátek balím už do porodnice...

Jen k tem Indianum. Cestovala jsem po Jizni Americe cca pul roku pred peti lety. Rozdil mezi evropskym ditetem a jihoamerickym ditetem (rekneme batoletem) nosem sude na zadech matky byl lro me tehdy jako nematku dost zarazejici. Pohledy tech deti byly dost tupe, moc nejevily zajem o okoli. Kdyz se podivate do oci, dejme tomu, ceskeho batolete vidite tam ty jiskricky chteni se ucit nove veci. To jsem u malych Indianu nevidela, ale treba je v ramci kontaktniho rodicovstvi necim prirodnim dopovaly, aby ty deti byly zticha. Nevim. Taky mam jednu zkusenost, kdy jsem se vezla na korbe otevreneho nakladaku a sedela jsem mezi Indiankami s detmi, kozami, slepicemi a dalsim nakladem, bylo to v Bolivii, kde jsou v Andach velmi prasne cesty. Indianky pro deti nemely vubec zadne piti, ani pro sebe, nevyimla jsem si, ze by nejak extra kojily, nakonec jsem jim poslala svoje piti, protoze tech deti mi bylo lito. Vrhly se na lahev s vodou jako svabi na pivo. Navrat k prirozenosti je fajn, ale asi ne vse je tak ruzove, jak se v clanku popisuje. Je fajn prebirat nektere veci, ale clovek by si to mel prebrat selskym rozumem, nez tupe prebirat moderni trendy. Taky kazde dite je indicidualita, kazdemu vyhovuje neco jineho. Mam jedno dite a cekam druhe a uz se tesim, jak to druhe dite bude jine.

Ono velmi často to "přírodní - přirozené" velmi často vychází z možností a reality prostých lidí.

To co mnozí považují za geniální je jima považováno za normální neb na nic jiného nemají. Tyhle národy neznají školky jesle atd a tak i dítě musí být u matky při každodenní činnosti.

Satek jsem pouzivala, je to moc fajn, i z praktickych duvodu (nemusite v MHD zadat o pomoc s kocarkem, super na vylety do prirody)... Ale ta bezplenkova metoda? To se da zkouset tak max v lete na zahrade...

Odsuzujete nevyzkoušené.

to je krásný, s tím rozdílem, že indiánská matka ví, do jakýho prostředí vychovává a jaký tam budou panovat pravidla.

No jo. V tarantuli by riziko nehledala, ale což takhle v MHD? 

Tak já nevím... nošení dítěte v šátku má své praktické výhody, ale pro mě i nevýhody. Jako pocení se jak dítě tak matka? Pro lepší kontakt a dorozumění se s dítětem je lepší ho nosit ho v šátku NA ZÁDECH?? Co objemnější matka to aby tomu dítěti asi vykloubila nohy nebo ho měla alespoň z boku hezky čumáčkem do podpaží.. no jak říkám má to své určitě výhody, ale také nevýhody.....

ještě k bezplenkové metodě... co když je matka na instinkty svého miminka "tupá" jak poleno a než na to přijde a dorozumí se tak uběhne měsíc.. to pak jako po narození dítěte do všeho toho kolotoče neustále převléká počůrané dítě, sebe, postýlku a kdo ví co ještě a pere nebo jako jsou všechny matky super a umí to do týdne?

Já nevím, základem výchovy je vychovat samostatného jedince se sociálním chováním, tak jaké pořád kontaktní nesmysly. Kontakt musí být vyvážený se samostatností. Čehokoliv nadbytek škodí. Bohužel to si spousta zastánkyň jednotlivých metod neuvědomuje a ženou věci do extrému a tvrdí, že to dítěti vyhovuje. No jo vyhovuje mu přehnaná péče. Bohužel i ten nejmenší tvoreček není tak nevinný jak se zdá a cestou nejmenšího odporu si hledá své místo na slunci.

Myslím si, že je třeba rozlišovat věk dítěte a tomu péči přizpůsobovat. Jinak intenzivní péči a kontakt s matkou potřebuje dvouměsíční, roční, pětileté dítě... Ditě se nerodí samostatné, osamostatňuje se postupně. Co je v roce nadbytek je v půl roce standard. Předčasné nucené osamostatňování může být kontraproduktivní, dítě je pak velmi nejisté, jak dokládají i studie třeba Matějčka či Harlowa.

Na to "hlidani deti" je dobra kniha Koncept kontinua, nejde asi praktikovat stopro, ale rozhodne je inspirativni.

Mimo jine je tam i o tom, jak male deti vybiji svoje napeti a energii prostrednictvim zmen poloh na tele matky a jak jim nedela dobre jen lezet (v kocarku, v sedacce, v postylce).

Jinak nemyslim, ze kontaktni rodicovstvi je o tom, ze matka neda dite z ruky, je to spis o tom, ze  miminko potrebuje blizkost (ano, vetsinou matky, ale klidne i nekoho jineho z rodiny) a ze netravi cas kdesi ve sve ohradce nebo ve svem pokoji, atp.

A ze se konecne zacina opoustet ten nesmysl s tim, ze dite bude rozmazlene, kdyz splnite jeho zakladni potreby, ze si musi posilit plice a kdovico se jeste navymyslelo za hlouposti

No, a jinak, samozrejme neni potreba to hrotit, i ted jsou pored miminka, co radeji spi nekde volne roztazene nez v satku, miminka, co radeji kocarek nez nositko, atp. Je dobre o vsech moznostech vedet a treba je i kombinovat - bezplenkovka kdyz se zadari, latkovka na noc, vyjimecne jednorazovka na cesty nebo kdyz se vic specha.. a neni problem

Hlavní rozdíl ve výchově dětí těchto tradičních národů je, že považují existenci dítěte za samozřejmost. Ano, mají ho stále kontaktně u sebe .... při běžném životě, v práci, doma, venku ..... dítě vyrůstá neizolovaně ode všech aktivit rodiče. U nás si sice můžete omotat dítě kolem těla, ale do práce s ním jdete těžko. A to je ten rozdíl, jste pořád a stále jen kolem dítěte, věnujete mu neustálou pozornost, okamžitě přestanete dělat cokoliv, když zakňučí. Běžné aktivity s existencí mimina končí.

Foto č.4. biomatka v akci:D

Co je bio na tom nosit dítě v šátku na zádech?