taky jsem mela takovou kamaradku, problem jeste byl ze jsem pro ni pracovala, neustale volala a resila se mnou rodine problemy, kazdeho pomlouvala, nekdy ponizovala me kolegy, prodavacky, kazdeho buzerovala a to i cizi, takze to bylo obcas utrpeni, hledala chybi na kazdem a vsude , volala nekolikrat za den, manipulovala se mnou, no a jednoho dne jsem rekla dost, nezvedala jsem ji telefon a strasne se mi ulevilo, obcas mi chybi, ale zase se dostat do toho kolotoce proste nechci, proto radim radikalni rez, to uz proste nebylo pratelstvi, ale vysavani a vyuzivani toho druheho a to pratele nebavi

Mne by docela zajímalo, jak problém vidí ta její kamarádka a jak by ho popsala. Možná si pořád myslí, že ji Karin potřebuje, když jí prostě nic neřekne?

Tohle se může stát jen ženským.

Po použití zahoďte!

no nevím,hodila se k matuře a když bylo nejhůř,ted třeba je nejhůř jí...takže dobrý vezmu si a odkopnu

Že mi někdo jednou pomůže, neznamená, že jsem mu zavázaná po zbytek života a musím žít jenom tak, jak on chce.

Jednu takovou "kamarádku" jsem měla. Naštěstí jen krátce, protože po tom, co byla v mé blízkosti  a vysávala ze mně energii jako upír, jsem řekla DOST. Bylo to totiž neúnosné. Mluvila a mluvila a mluvila, o sobě, o jejích starostech a pořád dokola, neustále mě chtěla navštěvovat, bez ohlášení přišla ke mně do domu, aniž by zazvonila a už byla v pokoji......Přátelství jsem ukončila a ulevilo se mi. Jsem pro být pro mé přátele vrba, ale vše má své hranice. Stačí jen říct DOST a uvidíte, bude Vám lépe. Nebojte se jí. Tu energii, kterou Vám bere, pak můžete investovat do příjemnějších záležitostí.

Chybí mi tam možnost - poslat jí do p.dele.

Nelíbí se mi názor psycholožky, že máme odhodit každého, kdo nám už nic nepřináší. Platí to i pro děti? Odložit je do ústavu, když přestanou být roztomilí? Asi ne. 

Kamarádi jsou jedna věc, ale stejným metrem řeší i partnery. Když muži nevyhovuje stará tlustá rachejtle, je OK opustit děti a najít si mladší. Je OK vodit dětem do bytu každého půlroku nového strýčka. 

Přece jenom je rozdíl mezi "už to s ním není jako za mlada" a "dělá mi ze života peklo". Jenže moderní trend je hledět jenom na svoje požadavky. Netvrdím, že bezdětný pár má spolu zůstávat ze zvyku, ale většinou ve vztahu nejsou jenom oni dva.

to jste ale poradne necetla. Zalezi na motivaci toho, proc s nim udrzujete kontakt. Pokud je to zalozene na strachu nebo pocitu viny, je dobre vztah opustit, i kdyz to boli (vztah deti a rodice je prece jen zalozen vetsinou na necem jinem). 

Takze primarni neni nevyhovuje, primartni je DUVOD toho, proc jsem porad ve vztahu. A ano, pokud to neni zalozene na mem svobodnem rozhodnuti ve vztahu setrvat, je to osvobozujici (pro obe strany, ackoliv te jedne muze trvat, nez na to prijde).  Samozrejme zalezi na nas, jak dlouho se s tim clovekem pokousime domluvit, jestli on ma snahu, atp. Nicmene na citove vydirani stejne nic jineho nez jasna hranice neplati

Kamarádka nás neživí, tak je možné ji smrtelně urazit. Horší je, když se rozhodne mstít. To aby dotyčná změnila telefon, emailové adresy a ideálně se i přestěhovala. 

Možná by pomohlo odrazovat kamarádku postupně. Nebrat telefony, přijít na schůzku pozdě, udělat si seznam, co všechno pro ni bylo vykonáno, takže dluh je dávno splacen... Je to služba i pro ni, protože získá prostor seznámit se s někým bližším.

mně se dělo něco podobného, začala jsem dělat mrtvého brouka. nepomohlo říkat, že nemám čas, že mám manžela, barák, 2 psy, že se musím starat, že manžel jezdí na služebky a já musím venčit psy a tak dále a tak dále..nepomohlo nic, tak jsem jednoho dne přestala zvedat telefon, když ji potkám, pozdravím a hned skoro zvolám, že nemám čas a utíkám pryč..ještě to nevzdala, ale začíná to být z její strany čím dál méně časté. ještě nemám vyhráno, ale už se mi dost ulevilo.