Kromě hudby lze na základních uměleckých školách studovat i tanec nebo...

Kromě hudby lze na základních uměleckých školách studovat i tanec nebo literárně-dramatický obor. | foto: Petra Hájská

ZUŠ je český unikát. Rodí se tam umělci i publikum

  • 64
Odpoledne strávená na výuce hry na klavír nebo na kreslení v „lidušce“ patří u mnohých z nás k příjemným vzpomínkám na dětství. Dnes chodí děti do základních uměleckých škol, tradice uměleckého vzdělávání českých dětí tak pokračuje. Ve světě jeho struktura a dostupnost nemá obdoby.

„Základní umělecké školy umožňují podchytit a vzdělávat většinu nadaných jedinců a odborně je připravit na neprofesionální uměleckou činnost, případně na studium na středních a vysokých školách uměleckého nebo pedagogického zaměření a na studium na konzervatořích,“ vysvětluje Ivana Heřmánková, ředitelka ZUŠ Marie Podvalové v pražských Čakovicích.

Umělecké školy mají v Česku tradici

ZUŠ Open

30. května se ve 280 městech a obcích uskuteční první ročník celostátního happeningu základních uměleckých škol ZUŠ Open. 355 základních uměleckých škol připravilo pro veřejnost společné koncerty pod širým nebem, vystoupení dětí s profesionálními umělci či ve spolupráci se zavedenými festivaly i zkušenými filharmoniky, dílny, street art projekty či performance.

Vstup na tisícovku akcí je zdarma a nabízí lidem mimořádnou příležitost zažít umění s dětmi v ulicích a často i na atraktivních místech, jako jsou zámky, kostely, parky i náměstí, nádraží či zoologická zahrada.

Vznikem městských hudebních škol v 19. století byla v českých zemích založena tradice organizovaného hudebního vzdělávání. Počet hudebních škol se v době první republiky rozšiřoval, po druhé světové válce byl zaveden jednotný typ hudebních škol. V 60. letech 20. století se tyto školy transformovaly na lidové školy umění, tzv. „lidušky“, ve kterých postupně vznikaly další obory: taneční, výtvarný a literárně-dramatický. Novelizace školského zákona po roce 1989 vrátila lidovým školám umění jejich původní status školy (místo pouhé zájmové činnosti) a dala jim i dnešní označení základní umělecká škola. V současné době jsou základní umělecké školy součástí systému na sebe navazujícího uměleckého vzdělávání.

„Základní umělecká škola je škola se vším všudy, náročností i kvalitou. Má svůj Rámcový vzdělávací program a každá jednotlivá škola Školní vzdělávací program, kde škola popisuje svoji závaznou vzdělávací nabídku. Žáci jsou pravidelně hodnoceni,“ popisuje Heřmánková rozdíl mezi moderními uměleckými školami a liduškami tak, jak je pamatují rodiče dnešních žáků.

Zájem studentů roste

V České republice funguje 489 základních uměleckých škol, což je o 11 více než v roce 2007, a studuje v nich 247 tisíc žáků. Aktuálně nabízejí čtyři základní obory: hudební, taneční, výtvarný a literárně-dramatický. Podstatný je nárůst celkového počtu poboček, tedy míst, kde probíhá výuka. Školy dnes disponují 965 pobočkami oproti 738 místům před deseti lety, což představuje nárůst o 31 %.

Za posledních 10 let vzrostl zájem o studium na ZUŠ o 12 %. Hledat a upevňovat vztah k umění, lásku k múzám a rozvíjet dovednosti a talent dětem pomáhá 11 362 stálých a 1 053 externích pedagogů. Vzrůstající zájem o studium na ZUŠ je vidět jak ve zdaleka nejrozšířenějším hudebním oboru, kde v individuálním či skupinovém studiu studuje o 17 % více žáků než před 10 lety (konkrétně 155 360), tak v oboru, jemuž vévodí krásné slovo a divadelní múza. Literárně-dramatický obor zaznamenal v minulé dekádě největší poměrný nárůst zájmu (o 28 % na 9 750 současných žáků). Stabilní zájem je o taneční obor, kde momentálně studuje 26 766 převážně zájemkyň o tanec (95% převaha dívek). Zájem o výtvarné obory zaznamenal v poslední dekádě 11% nárůst a studuje jej 49 591 žáků. Každý rok opouští základní umělecké školy přes 15 tisíc absolventů, maximální počet 17 088 byl dosažen ve školním roce 2014/2016.

Kromě dostupnosti a rozumné finanční stránky věci jsou tahákem na ZUŠ i bývalí absolventi, kteří si i při profesionální umělecké kariéře najdou čas na mladší generaci umělců.

„Navždy budu vděčná svým učitelům, že mě podporovali, nenechali odejít a užívali si se mnou tu radost z hraní a to je to, co je už pár let i můj největší cíl v ZUŠ Charlotty Masarykové, kde učím. Nenechejme padnout naše dědictví, buďme hrdí na to, kolik dětí u nás hraje na nástroj, zpívá, tancuje, hraje divadlo nebo maluje, protože pravidelně poslouchám od dospělých, jak rádi vzpomínají na svá léta strávená v ZUŠ,“ vyzývá violoncellistka Terezie Kovalová.

Ta spolu s dalšími výraznými tvářemi českého umění, jako jsou režisérka Alice Nellis, designér Maxim Velčovský nebo tanečníci bratři Bubeníčkové, podporuje akci ZUŠ Open, na které umělecké školy prezentují své programy a úspěchy široké veřejnosti.

Nejde jen o profesionály

„Základní umělecké školy tvoří kořeny naší kulturnosti, naší lásky k umění. Ve světovém měřítku jsou zcela unikátním vzdělávacím systémem, který je třeba hýčkat, rozvíjet a podporovat,“ říká světoznámá mezzosopranistka a patronka ZUŠ Open Magdalena Kožená.

Smyslem uměleckého vzdělávání ovšem není jen odhalování nových talentů, které se časem přetaví v profesionální tanečníky, hudebníky, malíře nebo herce. Umělecké vzdělávání má smysl i pro děti, pro které zůstane umění koníčkem.

„Umění kultivuje osobnost dítěte, tříbí jeho vkus, motivuje k celoživotnímu vzdělávání, ovlivňuje chování i jednání dítěte, formuje jeho morální vlastnosti a hodnotovou orientaci. Větší část našich absolventů se věnuje umění amatérsky. To obohacuje jejich další život, mají vztah ke kulturním hodnotám a k jejich uchovávání pro další generace. Tvoří nezanedbatelnou část divadelního, koncertního a výstavního publika. Umí rozeznat kvalitu uměleckého díla,“ vyjmenovává přednosti svých absolventů ředitelka čakovické ZUŠ Ivana Heřmánková.

Svět umění je podle ní smysluplným protipólem světa virtuálního, ve kterém v dnešní přetechnizované době trávíme stále více času. Děti jsou ve společných hodinách navíc seznamovány s tím, jak spolupracovat a vycházet s ostatními, třeba při zkouškách orchestru nebo společném dramatickém vystoupení.

„Naše ZUŠKy mají propracovaný a mezinárodně uznávaný vzdělávací systém. Vedou, vychovávají a rozvíjejí děti k všestranným osobnostem a tím vlastně spoluvytvářejí naši budoucnost. Nejde jen o to vychovávat budoucí profesionály, ale celou kvalitní kulturní a vzdělanou příští generaci. A tomu by mělo odpovídat i společenské postavení ZUŠ,“ doplňuje houslista a skladatel Jiří Pavlica.

Téměř každá základní umělecká škola má partnerskou školu v zahraničí, někdy i více škol, s nimiž pořádá společné kulturní akce a vyměňuje si zkušenosti. Děti tak mají šanci poměřit síly i se zahraničními vrstevníky.

„ZUŠky se často zúčastňují mezinárodních soutěží a přehlídek na všech kontinentech. Umísťují se na předních místech. Jak by ne. Široká síť, struktura a provázanost v systému uměleckého vzdělávání nemá v celosvětovém měřítku obdobu a každá země nám tyto školy závidí,“ dodává Ivana Heřmánková.

, pro iDNES.cz