Během chvilky jste se z rozjařené holky proměnila v lítostivou uslzenou bábu.
Hned poté
Zabouchly se za ním dveře a zůstala jste sama. Nejednou jako byste nemohla dýchat, stát ani přemýšlet. Točí se vám hlava, a možná dokonce omdlíte. Vaše mysl i tělo jsou jako ze sulcu.
Právě procházíte tím, čemu se říká šok. Nikdy nepodceňujte jeho projevy a fakt, kvůli němuž k šoku došlo. To, že vám někdo oznámil, že odchází, je naprosto zničující informace. Vaše mysl i tělo mají právo cítit zármutek.
rady1. Podvolte se svým pocitům. Vykřičte se, zuřte... i to je jedna z tváří zármutku. |
* "Napřed jsem tomu nechtěla uvěřit, po tom všem, co mi nasliboval. Brečela jsem a dokola si četla jeho zamilované SMS a prohlížela společné fotky, čímž jsem se jen víc a víc rozlítostňovala. Kamarádky se mě snažily vytáhnout do společnosti, ale stačilo když jsem viděla šťastný zamilovaný pár, a měla jsem zkažený večer." (Tereza, 26)
* "Jak se za ním zavřely dveře, otevřela jsem si v zoufalství lahev vína. Opila jsem se, volala mu, brečela, škemrala, no hrůza. V zoufalství jsem si myslela, že mi to pomůže." (Renata, 30)
* "Jakmile mi rozchod oznámil, snažila jsem se ho svést, dostat do postele. Bláhově jsem si myslela, že na všechno zapomene. Ale nenechal se a já se cítila trapně." (Lenka, 30)
Týden poté
Už nejste nejspíš v počátečním šoku, ale stále se ještě brodíte po kotníky ve zmuchlaných kapesníčcích a spíte vedle telefonu v marné naději, že vám zavolá.
Smutnou pravdou je, že momentálně přežíváte v sebeklamu: odmítáte se vzdát naděje a vaši přátelé už začínají mít vašich nářků, sebetrýznění i výčitek po krk. Ve chvíli, kdy už posté zmíníte jeho jméno, nabývá jejich pohled skelného výrazu.
rady1. Nevyptávejte se stále dokola, co si celé vaše široké okolí o tomto rozchodu myslí. Místo toho se obklopte několika nejbližšími kamarády, kteří vám řeknou svůj názor citlivým způsobem a podpoří vás. |
* "Nemohla jsem vůbec nic jíst. Hubla jsem a někdy i cíleně a do toho jsem se oblékala schválně do černého, aby, až se potkáme, viděl, že může za to, že chřadnu..." (Dominika, 22)
* "Psala jsem si básničky a bulela u toho. Některé byly romantické, některé drsné, v nichž jsem ho skrz mlejnek drtila do boloňských špaget." (Míša, 32)
* "Byla jsem pořád ve střehu a vyhledávala místa, kde bychom se mohli potkat. Párkrát se to stalo, já byla úplně vyklepaná. Šel třeba s novou přítelkyní a já se na ní snažila najít, proč je lepší než já. Psala jsem mu hodně ostré SMS, vyčetla jsem mu všechno možné. Chtěla jsem, ať mi napíše, proč ona je lepší než já, proč mě najednou nechce, když mi dřív psal, že mě neopustí." (Petra, 28)
* "Po 14 dnech od rozchodu s několikaletou láskou jsem ulítla na jednu noc s klukem a myslela jsem si, že mi to pomůže, ale nemělo to samozřejmě žádnej vliv." (Eva,36)
Měsíc poté
Máte pocit, že už jste konečně schopná akceptovat, co se stalo, a pak na vás z čista jasna padne smutek, deprese a nová vlna vzteku a udělají z vás trosku, která se cítí škaredá, nemilovaná, nepřitažlivá a plná pomstychtivosti.
Porozchodová deprese je také typická tím, že změní vaše spánkové a stravovací návyky, zatímco vztek vám pomůže vydolovat z vašeho nitra zbytky vědomí vlastní přitažlivosti, což vás následně uvrhne do ještě většího smutku.
Naštěstí je tohle poslední z akutních porozchodových fází. Deprese vás přepadá proto, že jste se vzdala veškeré naděje, a vztek se vás drží proto, že je to poslední způsob, jak zůstáváte se svým milým ve spojení. Dobrá zpráva je, že v okamžiku, kdy v hlavě přestanete spřádat tragikomické představy o tom, jak a čím vším se mu pomstíte, jste z toho venku.
rady1. Zbavte se svého vzteku nějakým konstruktivním způsobem. Vyhoďte všechny věci, které vám připomínají vašeho bývalého. |
* "Rezignovala jsem. Měsíc po rozchodu se ze mě stala jen chodící mašina. Měla jsem pocit, že už budu do smrti jen a jen vyhasínat, že už se nikdy nemůžu doopravdy zamilovat. Jiní muži mě vůbec nezajímali ani jsem si jich nevšímala." (Petra, 35)
* "Když ode mě manžel odešel, teprve asi měsíc na to jsem byla schopná akce. Najala jsem si právníka a řekla si, že mu nic nedaruju." (Kateřina, 42)
* "Kamarádka vyhrožovala, že si něco udělá, bez něj to nemá cenu, říkala to jen mně. Jemu ne. Doteď máme zakázáno se o něm před ní zmiňovat, už je to tři měsíce." (Daniela, 25)
Šest měsíců poté
Snad už jste z toho venku a do vašeho mozku se vrátila na delší čas vystěhovaná logika. Stravovací návyky se vrátily do dřívějších kolejí a většinou už spíte dobře.
Občas se sice cítíte smutná, ale už se v depresích nepropadáte až na dno. I v případě, že jste mu přece jen zavolala a prosila ho, aby vám dal ještě šanci, anebo jste se dopustila nevyhnutelné "poslední vzpomínkové akce" (myšleno sexu), v hloubi duše už víte, že je to za vámi a konečně můžete jít dál.
Nepanikařte, pokud se vám čas od času ještě vrátí nostalgické romantické vzpomínky na vašeho bývalého. Je to jen důsledek toho, že jste momentálně trochu osamělá. Dobrá zpráva na každém rozchodu nakonec je: můžete se znovu zamilovat.
varováníPět důvodů, které by vás neměly nutit s ním zůstávat |
* "Po rozchodu jsem zhubla, takže později to byla dobrá příležitost se dát kompletně dohromady. Konečně jsem měla čas na kosmetiku, masáž, změnila účes a barvu vlasů. Bylo fajn pozorovat, jak se za mnou muži na ulici zase otáčejí." (Monika, 38)
* "Od té doby, co jsem před půldruhým rokem ukončila ten téměř pětiletý vztah, jsem neměla s nikým orgasmus. Přitom s tím bývalým to nikdy problém nebyl. A ti, co přišli po něm, nebyli žádní břídilové, kteří by nevěděli, co se ženskou... Ale jestli mám nějaký 'blok', nebo jak to nazvat?" (Milena, 29)
