Známe nejlepší rady do života. Tipy od našich babiček a maminek

Někdy po třicátém roce věku vyrosteme z přesvědčení, že každá rada je útok na naši suverenitu a zpochybnění naší inteligence. A teprve pak začneme těžit z dobrých rad svých maminek, babiček a tetiček. Tak jen berte, ať máte co předávat dál.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Dočkej času jako husa klasu

Postup setkání s dobrou radou je většinou stejný. Nejdřív přijde popření. Proč bych, proboha, já měla nosit teplé košilky kvůli ledvinám, když mě nic nebolí?! Nebo: Dám si ještě dvě griotky, pak ten růžový koktejl a nakonec to zelený s deštníkem a třešničkou. Po tom mi NEMŮŽE být špatně.

Rada č. 1: Když nejde o život, nejde o nic.

Člověk má zkrátka pocit, že on je nad věcí a staří a zkušení mu chtějí jen zakazovat. Košilky jsou jasný výmysl starých babek, které už nemají co ukazovat v bederních džínách a krátkých tričkách, a ten nesmysl, že se nemají míchat alkoholy! Pche! Já vydržím všechno.

Druhý krok je sbírání zkušeností. Přijde první seznámení se zánětem močových cest nebo pískem v ledvinách a zatraceně rychle si vzpomenete na babičku podávající vám košilku. Leč už je pozdě bycha honit, bolest je tady, na pohotovost daleko a co krok, to tisíc mečů.

Ve třetí etapě začnete samy, coby čerstvě evangelizované věřící, šířit svou pravdu. Tlumočit rady, nad kterými jste se dřív ošklíbala, ale které vám život ověřil a potvrdil víc než kulaté razítko od notáře. Jen nečekejte vděk. U všech mladých se logicky setkáte jen s pohrdáním a úšklebky. A jistě se také dozvíte, co si můžete s teplou košilkou a kvalitním pitím. Tak to zkrátka chodí, ale vy už víte své. Taky je čekají ledviny a kocoviny...

Zlaté pravdy o životě

* Měj vždy čisté prádlo. Nikdy nevíš, kdy tě porazí auto, a pak aby ses v nemocnici propadla hanbou.
* Každý dobrý skutek bude po zásluze potrestán.
* Pokud něco funguje, nesnaž se to měnit. (Platí v práci, doma, všude. Za přílišnou aktivitu se zkrátka trestá.)
* Než vyjdeš z bytu, tak se vyčůrej. (Zdánlivá banalita, která vám hodně ulehčí život.)
* Hlavně nohy v teple!

Ony ti to tvoje děti splatí

Oblastí, ve které se vám rady matek a babiček vrátí s jistotou dobře hozeného bumerangu, je výchova dětí. Všechno, opravdu všechno, co jste kdy provedly svým rodičům, si jednoho dne prohlédnete z druhé strany. Pokojíček připomínající minové pole, na kterém si zastepoval slon. Pozdní návraty domů, kdy "venku" je ještě kousek po desáté, zatímco doma už je dvanáct a nervy tam praskají. Výkřiky o tom, že vám nikdo nerozumí, protože máte rodiče, kterým je zhruba dvě stě let a NIKDY nebyli tak mladí jako vy.

Je zajímavé, jak se s věkem mění optika. Zatímco v patnácti vám matka vítající vás ve dveřích po návratu z mejdanu připadala jako inkvizitorka s pochodní v ruce, o několik desítek let později budete v těch dveřích stát vy a bude vám jasné, že ona byla tehdy strachy téměř mrtvá.

Rada č. 2: Chválit, chválit, chválit.

Mě osobně úplně nejvíc vytáčela nepochopitelná posedlost mojí maminky pořádkem. "Jak si v tomhle bordelu můžeš vůbec sednout a číst?" zoufala si, zatímco já se v klidu válela s knihou na gauči pokrytém několika geologickými vrstvami oblečení, časopisů a zbytků jídla. Tvrdila jsem tehdy, že přesně vím, kde co mám, a jestli mě donutí uklidit, už nikdy nic nenajdu (třeba lístek do kina založený ve starém "ábíčku" pod hromadou košilek zatížených půlkou housky).

Dneska, kdybych měla horečku čtyřicítku a smrt na jazyku, tak si doma nejdřív hezky uklidím, uvařím čaj a teprve potom si lehnu do postele a upadnu do poctivého, zaslouženého kómatu ženy s uklizeným bytem. Kdy přichází proměna bordelářky v hospodyňku? Nevím. Zřejmě někdy mezi prvním vlastním bytem a okamžikem, kdy vaše malé děti začnou dělat nepořádek.

Zlaté pravdy o dětech

* Malé děti – malé starosti, velké děti – velké starosti. (Neříkejte to matce novorozených dvojčat.)
* Děti mají být vidět, a ne slyšet.
* Když jsou zticha, nezkoumej, co dělají. (Pokud není v místnosti otevřené okno.)
* V pubertě má rodič jedinou možnost – ohluchnout a počkat si.

Inu, víš a nevíš, Pepičko!

Nedávno šel v televizi starý dobrý Otec Kondelík a ženich Vejvara. Kromě scénky, kdy oba hlavní hrdinové na Žofíně postupně popadají z lodičky do Vltavy,mám nejradši moment, kdy se maminka Kondelíková snaží radami připravit dcerušku na hrůzy svatební noci a manželství vůbec.

"Pepičko, od zítřka bude všechno jinak." "Já vím, maminko." "Inu, víš a nevíš, Pepičko. Zítra se mezi tebou a tvým manželem stanou věci, jaké jsi ještě nepoznala." "Já vím, maminko." "Inu, víš a nevíš, Pepičko. Musíš být trpělivá." "Já vím, maminko." "Inu, víš a nevíš, holka. Ale je to požehnaný stav a všechny jsme si tím prošly."

Rada č. 3: O všechno popros a za všechno poděkuj.

Tak to byla mysticky tajemná Antonie Nedošínská v roli maminky. Skutečné dnešní matky jsou ve svých radách naštěstí konkrétnější a nevěsty už taky nebývají tak nevinné a zmatené jako novomanželka Vejvarová.

Zatímco ona bledla v předtuše manželského sexu, moderní nevěsta je zhusta těhotná, nebo už se ženichem nějaké dítě má a o soužití plném kompromisů má přesnou představu.

Nejpragmatičtější manželskou pravdou, kterou jsem při sbírání rad pro tento článek potkala, je: Rozvádět se nemá cenu. Všichni chlapi jsou stejný, rozdíl je jenom v barvě trenek.

Když by se rčení o trenkách ještě vypodložilo varováním, že žádného muže nelze předělat a není dobré s ním cokoliv projednávat nalačno, máme tu dokonalý svatební projev pro oddávajícího úředníka. Rozhodně efektivnější než tak oblíbené Shakespearovy sonety nebo nesmysly o vylétávání z rodného hnízda.

Ještě nesmím zapomenout na pravou studnici dobrých rad do manželství, knihu Betty McDonaldové Vejce a já. Za všechny třeba tuhle: "Kromě toho, že se jehněčí peče na česneku a že se dáma nikdy nedrbe na hlavě a neplivá na podlahu, vštěpovala maminka mým sestrám i mně, že svatosvatou povinností ženy je dbát a pečovat, aby její manžel byl spokojený ve své práci a ve svém povolání."

A jako protiváha jedna rada od autorčiny "bábinky": "Moc se s tím nepiplejte, mužský sežerou všechno."

Zlaté pravdy o manželství

* Pod dekou se všechno srovná.
* Jaký hopkal, taků potkal.
* Ticho je občas nejlepší odpověď. (Procvičujte si počítání do deseti. Nebo do sta, je-li to nutné.)
* Jak jednou ukážeš, že můžeš, tak příště musíš. (Vztahuje se na vaření, řízení traktoru i nošení těžkých břemen.)

Citron, soda, horká voda

Jestli budete tvrdit, že jste jako malá pozorně naslouchala radám starších ohledně vaření a domácích prací, vsadím se, že lžete, jako když tiskne.

Normální holčičky praktikují metodu jedním uchem tam, druhým ven a později toho litují. Naštěstí se spousta kuchyňských rad dá najít v chytrých knížkách, o čištění skvrn a bot nemluvě. Po podrobném prostudování několika z nich mám pocit, že většinu fleků zneškodníte různou kombinací citronu a zažívací sody.

Vzhledem k tomu, že se způsob vedení domácnosti za posledních sto let změnil neuvěřitelným způsobem, změnily se i rady, které budou dnešní matky předávat svým dcerám. Například: Flekaté prádlo a děravé ponožky vyhazuj. Co se nedá upéct nebo uvařit v mikrovlnce, nestojí za tu námahu. Koupená bábovka, taky bábovka.

Komu to nevyhovuje, toho můžu utěšit, že se přesně podle pravidel přicházejících a odcházejících trendů dostává zase do módy "babičkovský" svět a s ním poctivé staré postupy, kynutá těsta a ruční práce. Dokonce si toho všimli i nejslavnější z módních návrhářů a na podzim nás v trendech čeká styl zvaný "granny chic". A až si na novém háčkovaném svetříku nebo tvídové sukni uděláte flek, tak nezapomeňte: citron a soda.

Zlaté pravdy o domácnosti

* Když je čistá a prázdná kuchyňská linka, je uklizený celý byt. (Někdy se to říká i o předsíni)
* Guláš zahušťuj chlebem.
* Do pekáče po kachně dej zapéct francouzské brambory. A nejlepší vývar je z kostí pečeného kuřete.

Na její slova vždycky dojde

Vzpomněla jste si během čtení na rady a pořekadla své maminky a babičky? Taky vám už teď nepřipadají tak mimózní, jako když vám bylo deset? Teď nezbývá než se postarat, aby to neskončilo u vás. Pilně to hustěte do svých dcer a nehleďte na to, že to ocení třeba až za dvacet let. Teď se ksichtí, ale jednou budou ony někomu vykládat: To moje máma vždycky říkávala...

A na závěr mám pro vás jednu tutovku. Je to univerzální rada, kterou dala své dceři, americké herečce Halle Berry, její maminka Judy a platí zřejmě pro všechny maminky a dcery na světě: "Než uděláš jakékoliv životně důležité rozhodnutí, zavolej mi!"