Dvojčatům Megan a Bethany Shepherdovým je jedenáct let. Ve stejném okamžiku jako ony byla počata i jejich sestra Ryleigh, která však ještě neoslavila ani jeden rok.
Všechny tři sestry sice byly počaty při umělém oplodnění ve stejný den, ale zatímco embrya dvojčat byla do těla matky implantována v roce 1998, embryo jejich mladší sestry bylo na víc než jedenáct let zmrazeno a teprve před několika měsíci přeneseno do matčiny dělohy.
Podle deníku Daily Mail jde o jediný známý případ, kdy se sourozenci z jednoho umělého oplodnění narodili s tak velkým časovým rozestupem.
V říjnu loňského roku se zase ve Spojených státech narodilo dítě z embrya, které bylo zmrazené dvacet let. Jde o nejdelší čas, po který bylo zatím lidské embryo zmrazeno, poté přeneseno do těla matky a těhotenství skončilo porodem zdravého dítěte. Matkou je dvaačtyřicetiletá žena, která IVF (umělé oplodnění) podstoupila v roce 1990.
Minus 196 stupňů
Vědci považují takzvanou kryokonzervaci (hluboké zmražení embryí) za velmi nadějnou metodu pro ženy, které chtějí otěhotnět v pozdějším věku. Kryokonzervace představuje řešení i pro ženy, které se chystají podstoupit chemoterapii nebo radioterapii, které mohou negativně ovlivnit jejich plodnost.
První dítě ze zmrazeného embrya se narodilo v Austrálii v roce 1984. V Česku se první dítě ze zmrazeného embrya narodilo 5. ledna 1993.
Zdánlivě je to jednoduché, žena, chystající se na IVF, podstoupí hormonální léčbu, která stimuluje vaječníky. V nich potom dozraje víc vajíček, která jsou odebrána a oplozena spermiemi. Ne všechna embrya se dále vyvíjí, ale některá z nich mají vývoj pravidelný a existuje u nich značná naděje na úspěšné těhotenství.
I když se v minulosti prosazoval trend implantovat do dělohy matky více embryí, v současné době se od něj spíše upouští. Vícečetné těhotenství totiž představuje větší riziko pro matku i nenarozené děti.
Úspěšně založená embrya, která však nebyla přenesena do matčina těla, se mohou uchovat pro další případné těhotenství právě kryokonzervací. Při tomto procesu jsou embrya zmrazena tekutým dusíkem na teplotu minus 196 stupňů. Tím se v buňkách pozastaví veškeré biologické děje na prakticky neomezenou dobu. Po rozmrazení dojde k jejich obnovení a embryo může být opět přeneseno do těla matky, kde se dál vyvíjí.
Zmrazení na několik let
"Zmražená embrya jsou u nás standardně skladována tři roky," říká Milan Mrázek, primář oddělení IVF kliniky Iscare. "V podstatě však záleží na rodičích, jak dlouho je embryo skladováno. Po uplynutí této doby jsou to oni, kdo rozhoduje o tom, zda bude doba prodloužena. Kvalitu embrya délka zmrazení nijak neovlivňuje, za nejrizikovější se považuje proces zmražení, který může způsobit poškození. Delší doba skladování však embryo nijak nepoškozuje a zdravé dítě se může narodit i z embrya zmraženého třeba deset let."
Ke zmražení embryí se používají dvě základní metody: pomalá kryokonzervace a vitrifikace. Vitrifikace je rychlejším způsobem mražení, kdy se nepoškozují tkáně embryí při tvorbě ledových krystalů.
K rozmrazení embryí se přistupuje několik desítek hodin před samotným transferem, kdy je možné zjistit, zda i po rozmrazení zůstal zachován růstový potenciál embrya. Vývoj po rozmrazení však ještě nemůže zaručit úspěšný vývoj až k porodu. V tomto ohledu záleží nejvíce na "vnitřním naprogramování" embrya, které zmrazení nijak neovlivňuje.
Menší rizika i cena
Výzkumy ukazují, že úspěšnost otěhotnění po kryoembryotransferu (KET) je o něco nižší než u transferu nezmražených embryí (udává se, že po rozmrazení je k transferu vhodných 75 procent embryí). Na druhou stranu při KET nemusí žena znova procházet hormonální stimulací vaječníků se všemi riziky, anestezií, punkcí a může ještě několikrát, prakticky bez rizika, otěhotnět za pomoci zmrazených embryí.
Kromě toho je KET nesrovnatelně levnější. Cena za zmrazení embrya se pohybuje v závislosti na konkrétním pracovišti od tří do pěti tisíc korun. V této ceně je obvykle obsaženo zmrazení dvou embryí. Pokud jich chcete zmrazit více, většina klinik poskytuje na další slevu.
Dále platíte za skladování zmrzlých embryí, za první rok zaplatíte od tisíce do dvou tisíc korun, za každý další rok se obvykle připlácí pět set až tisíc korun. Některé kliniky vybírají jednorázovou zálohu, která všechny tyto náklady hradí. Za kryoembryotranfer do těla matky se potom obvykle platí čtyři až sedm tisíc korun.
Zdravotní pojišťovny tyto úkony neproplácejí.
Jak vypadá zmrazené embryo a v čem přežívá? Expertka na umělé oplodnění Marisa López Teijónová nechala nahlédnout do své laboratoře:
