Čekací doby
Zdravotní pojišťovny musí od ledna 2013 hlídat, zda zdravotnické zařízení ošetří pacienta – pokud jde například o plánovanou operaci kloubů či očního šedého zákalu – včas. Pokud se tak nestane, měly by mu najít ošetření jinde, protože jinak by jim hrozila až desetimilionová pokuta.
Nemocnice však zároveň tvrdí, že je pojišťovny nutí šetřit, takže mohou provádět méně zákroků, což naopak může čekací doby prodloužit. "Pacienti se mohou obrátit na místně příslušnou pobočku VZP, která jim pomůže najít jiného poskytovatele, který jim danou péči provede v kratší lhůtě," radí lidem mluvčí pojišťovny Jiří Rod.
Ministerstvo čekací doby zkrátilo – na výměnu kyčelních nebo kolenních kloubů by se mělo čekat maximálně 52 týdnů namísto dosud možných 78 týdnů, ani to však některé nemocnice nedokážou dodržet.
U lékaře už není třeba souhlas obou rodičů Snad nejkontroverznější zdravotnická novinka loňska: povinný souhlas obou rodičů s některými zákroky u dětí, už je minulostí. Podle novely bude stačit souhlas dítěte, pokud je dostatečně rozumově vyspělé, případně souhlas přítomného rodiče. Rodič navíc může zplnomocnit k rozhodování nějakého prarodiče nebo osobu, která dítě hlídá – právě s chůvami se lékaři coby doprovodem dětí setkávají stále častěji. |
Operace šedého zákalu se dočkáte maximálně do 30 týdnů. Lidé, kteří se nemohou dočkat, mohou se souhlasem své zdravotní pojišťovny, která jim nedokáže potřebnou péči smluvně zajistit včas, odjet na některou z klinik v zemích EU.
O tisíce nemocničních lůžek méně
V rámci úspor ve zdravotnictví má během příštího roku zaniknout podle představ resortního ministerstva na šest tisíc akutních lůžek v nemocnicích. Dvanáct nemocnic skončí během roku činnost svých lůžkových oddělení úplně – jde například o nemocnice v Tanvaldu či Tišnově.
O lůžka na pojišťovnu přijdou už od ledna také některé privátní kliniky, jako je pražský Iscare či GynCentrum. Další nemocnice musí jejich počet výrazně seškrtat. Pro pacienty to znamená, že budou muset do vzdálenějších špitálů a že je například po operaci či akutním ošetření může nemocnice dříve než dosud přemístit na ošetřovatelská lůžka například na odděleních dlouhodobě nemocných, jejichž provoz je levnější.
Navíc se počítá s tím, že zatímco velké nemocnice se ještě více zaměří především na specializovanou péči, v menších nemocnicích budou provádět zejména základní lékařské zákroky. Ministerstvo zdravotnictví pacienty uklidňuje tím, že nemocnice budou sice pro některé z nich skutečně dál, ale v nemocnici, kam je dopraví záchranka, se jim dostane lepší péče.
Kratší pobyty v lázních
Lázně budou nově kratší, maximálně třítýdenní. Pobyt v lázních nebude v rámci pracovní neschopnosti. Ti, kdo mají nárok jen na úhradu procedur (příspěvkové), budou mít pobyty zkrácené ze tří nejvýše na dva týdny. Neschopenku si na ně museli brát už nyní.
Těžší také bude získání poukazu na opakovanou lázeňskou léčbu, která se rovněž zkracuje ze tří týdnů na dva. Navíc, aby mohl člověk do lázní znovu, musí dokázat, že například zhubnul či skoncoval s cigaretami. Snižuje se také počet diagnóz, s nimiž je spojen nárok na lázně.
Co se zatím odložilo
Některé plánované změny nakonec vzaly zasvé nebo se odložily. Úplně padlo avizované sloučení dvou zdravotních pojišťoven, Vojenské a Ministerstva vnitra, které přitom vycházelo z programového prohlášení vlády, jež slíbila, že zdravotních pojišťoven bude do budoucna méně. Díky tomu by měly hospodařit lépe a mít více peněz na úhradu péče. Správní rada Vojenské pojišťovny, jejíž jméno mělo zaniknout, však plánovanou fúzi zatím odmítla.
Od ledna měla rovněž platit další série nadstandardů zejména z oblasti gynekologie, urologie a ortopedie, ministerstvo však nakonec seznam nerozšířilo, protože lékaři dodali jen tři zákroky, a tak se akce zřejmě odkládá o celý rok.
Na podzim se začalo mluvit také o tom, že recepty na léky budou napříště kvůli lepší evidenci pouze elektronické, tady se však počítá se spuštěním až v roce 2015.
