V naší redakci je to půl na půl. Čtyři děti narozené po svatbě, čtyři děti vzklíčené na hromádce. Jsme ideální vzorek – v současné době se totiž zhruba polovina dětí rodí mimo manželství. Před třiceti lety by možná vdané kolegyně ohrnovaly nos nad těmi neprovdanými. Ale dnes? Nikdo to neřeší. Jana by sice mohla hrozit očistcem se svým „Žijete v hříchu“ a Lucie by zase mohla statistikami dokazovat, že manželé se dožívají vyššího věku a jsou podle průzkumů celkově šťastnější.
Jenže Ivana by ležérně prohodila „Spojují nás děti a hypotéka“. A já bych řekla: „Padesát procent párů se stejně rozvede.“ Na už celkem ohraný argument „papír stejně nic neznamená“ by manželky odpověděly otázkou „tak proč si ho nepořídíte, když o nic nejde“ a tak dále.
Diskuse na nic. Na našich „stavech“ by stejně nic nezměnila. A na takové spory se máme – díky Bohu – moc rády. Užitečnější je řešit zálivku na salát, přípravky proti vším, trojku z násobilky nebo neochotu potomstva vynášet odpadkový koš.
Čtete v magazínu Rodina DNES Konkrétní příběhy párů žijících na hromádce nebo názor právničky si můžete přečíst v pátek 6. května v příloze MF DNES Rodina DNES. |
Zkrátka realita je taková, že některé dvojice se vezmou a některé ne. Češi už o svatbě neuvažují jako o samozřejmosti, ani těhotná partnerka není důvod ke sňatku. Špatně, nebo dobře? Prostě je to tak. Pokud vás to znepokojuje, ve srovnání s Evropou jsme průměr. V roce 2014 se u nás mimo manželství narodilo průměrně 46,7 % dětí, vloni už 47,8 %. Nejméně neprovdaných matek rodí v Řecku (okolo 7 %), naopak hodně děti na psí knížku se rodí v Estonsku (zhruba 60 %) a na Islandu (65 %).
V rámci České republiky jsou rozdíly mezi jednotlivými kraji. Nad republikovým průměrem se pohybuje Karlovarský nebo Ústecký kraj, také Liberecký kraj, Moravskoslezský a Plzeňský. Relativně nejméně dětí mimo manželství se podle ČSÚ rodí v kraji Zlínském nebo na Vysočině.
Pro děti není manželství důležité
Co na to děti? Trápí děti zrozené na psí knížku, že se jejich rodiče nevzali? Všímají si toho vůbec? Baví se o tom ve školce, ve škole s ostatními dětmi? Podle psycholožky Elišky Kodyšové to spíše neřeší. Menší děti vůbec. „Je pro ně mnohem důležitější, jestli rodiče žijí spolu a jestli jsou v rodině láskyplné vztahy. A rozdílná příjmení? Ta mají dnes často i sezdaní rodiče.“
Připomíná ale, že se to může lišit podle místa, kde žijí. „V oblastech s větším příklonem k tradičním, křesťanským hodnotám (na jižní a východní Moravě) je odlišná rodina víc centrem pozornosti než třeba v Praze.“
