Jestli jste pod dojmem seriálu Sex ve městě dospěli k názoru, že sex je hlavním námětem holčičích dýchánků – zklameme vás. Je tématem oblíbeným, zvlášť v kombinaci s popíjením vína, ale rozhodně ne ústředním. Nicméně na druhou stranu platí, že kamarádky o intimním životě svých přítelkyň vědí většinou víc než jejich partner(ři). A pro někoho překvapivé je možná zjištění, že ženy o sexu mluví vlastně celkem málo a nejčastěji pouze v náznacích.
S kým?
"Když se sraz s kamarádkami hodně povede, tak někdo sex na stůl vytáhne. Ale už musíme být alespoň trochu připité. Pak se sice rozjíždíme pomalu, přes různé vlastní tragikomické postelové historky, ale nakonec to občas dospěje do zajímavých konců. Většinou se vytvoří dvě skupiny, jedna konzervativní a ta druhá taková otevřená. No a pak jsme schopné hodiny hlasitě diskutovat o tom, kdo z nás má nebo nemá rád třeba orální sex nebo jestli, ale spíš jak často předstíráme doma orgasmus," vypráví pětatřicetiletá Marie z Prahy.
A přesně tak to je. Potvrzuje to i autorka knihy O lásce a sexu Kateřina Janouchová: "Podle mých zkušeností si ženy o sexu povídají hlavně s kamarádkami."
Hlavním ženským sparingpartnerem pro sexuální témata jsou prostě opět ženy. Tradičně samozřejmě blízké přítelkyně, nicméně nově se ženy rády svěřují a radí si navzájem prostřednictvím internetových diskusí a chatů. Tam jsou pod neuvěřitelnými přezdívkami schopné obrazovce svěřit to, co zatím nikdy a nikomu.
Mnohem méně jsou ženy ochotné mluvit o sexu se svými partnery. Stud, zábrany a víra v mužskou intuici jim brání říct si, co a jak by rády. To potvrzují i zmíněné internetové diskuse. Až na pár zjevně otevřených účastnic těchto debat většina dalších přesně chápe, že "mluvit s ním o tom prostě nemůžu". Takže tazatelkám nabízejí rady, jak nejlépe naznačovat, navádět a předvádět.
V diskusi "Jak dám partnerovi najevo, že mám zájem o orální sex," třeba převažují tipy, které mají dosáhnout toho, aby "to" partnerovi konečně docvaklo – edukativní historky, i smyšlené, z blízkého okolí, zhlédnutí inspirativního pornofilmu a samozřejmě manuální metoda nasměrovat jeho hlavu na správné místo. Zdá se to v době, kdy jsou už i podvečerní seriály pro mládež plné erotického pnutí, sice trochu staromódní, nicméně ženy opravdu často nejsou schopny říct člověku, se kterým roky intimně žijí a viděl je z těch nejneuvěřitelnějších úhlů, to, co po dvou dvojkách řeknou ve vinárně kamarádce z kanceláře.
"Pokud žena ví, co ji vzruší a jak dospěje k orgasmu, dokáže to většinou partnerovi říci. Problém má jednak skupina žen, které to nevědí – ty, které nikdy orgasmus neprožily, a tudíž na otázku „co mám, miláčku, dělat, aby se ti to líbilo,“ odpovědět jasně nemohou. A pak ženy, které by to sice říci mohly, ale protože si myslí, že správný chlapík na to musí přijít sám, mlčí též. Ke své vlastní škodě," uvádí sexuoložka Hanka Fifková. A zároveň dodává, že existuje i velmi početná skupina žen, která o sexu nemluví vůbec s nikým. "Tyto ženy se to pak třeba učí u mě v ordinaci."
O čem?
Pokud jsou ženy sex ochotné řešit aspoň s někým, pak hlavním důvodem bývají problémy – domnělé i reálné. Častými tématy pak bývá nedostatečná anebo příliš častá frekvence sexu doma, neochota partnera zkoušet nové věci a naopak její nechuť některé netradiční způsoby okusit. A pak samozřejmě oblíbený námět – předstírání orgasmu. Většina těchto hovorů se hned v počátcích pozná podle věty "Je normální, že...?"
Další pohnutka hovorů s erotickým nádechem pak s tou první úzce souvisí – ženy se potřebují nechat jinými ženami ujistit o tom, že vše u nich v posteli probíhá tak, jak má, že kamarádka podobné stavy prožívá(la) podobně.
Naopak o čem ženy moc nemluví, je velikost penisu jejich partnerů – to se stává tématem jen při extrémních rozměrech. "Za všechny ty roky, co já i moje kamarádky spíme s muži, si vybavuji jen dvě dámské jízdy, kde se vůbec mluvilo o velikosti přirození partnera některé z nás. Jednou to řešila přítelkyně, kterou nadměrná velikost zaskočila a poněkud vyděsila, podruhé pak kamarádka, jejíž milenec měl velmi malý penis. Nicméně ta hned druhým dechem dodala, že to, co mu chybělo dole, více než dohnal snahou," svěřuje se čtyřicetiletá Jitka ze Slaného.
Ženy se co do přístupu k sexu dělí v podstatě na dva proudy – puritánky a experimentátorky. A pokud jsou debatám o intimnostech přítomny ty druhé, pak se řeší i praktické tipy jako ideální erotická pomůcka, výhody a nevýhody análního sexu a vztah k pornofilmu.
Jak?
Většinou více než slušně. Ženy, a to i důvěrné přítelkyně, spolu o sexu mluví hlavně v náznacích. Když hovoří o aktu, tak použijí raději výraz milování, "spala jsem s" nebo "dělala jsem to", místo vaginy řeknou nejspíš "tam dole", penisem pak bývá "on" ve všech pádech. Když jedna nejmenovaná firma dělala v Česku výzkum, jak ženy říkají své vagině – vyhrály výrazy, které byste bez ostychu řekli i před tříletým dítětem.
To potvrzuje i Hanka Fifková: "Speciálně názvy ženského genitálu jsou pro ženy problém. Mnoho z nich nepoužívá žádný název." A z praxe přidává poznatek, že ženám ohledně sexu často chybí základní názvosloví. "Když mají ženy popsat problém, musí použít nějaké termíny a tam se ukáže, že jim chybí. Často se u toho zastavíme – hledáme výrazy, které v rámci spolupráce můžeme používat. Ty by měly být emočně neutrální. A často jde také o to, komunikaci více technizovat." Takže řada našich intimních problémů možná souvisí s tím, že pokud už víme, co po partnerovi chceme, nevíme, jak to říct, protože nám chybí slova.
Oblasti, kde jsou ženy ochotné pustit do svého slovníku i silnější výrazy, jsou pak dvě. Sex jiných lidí – kdo s kým kde, tam si ženy občas servítky neberou. A pak přímo při aktu, to se týká podstatně méně žen, nicméně právě ty peprné výrazivo dostává do ideální nálady.
Připadá vám to na 21. století jaksi málo? Nebojte, lepšíme se. Přece jen jsme dnes o sexu ochotné mluvit s mnohem většími grády než třeba naše matky. A naše dcery budou možná ještě otevřenější a upřímnější a šťastnější... A nebudou už vědět, co znamenalo "předstírat orgasmus".
Pro muže: Co o vás vědí její kamarádky?
VELIKOST:
Nebojte, jenom když vybočujete z normy, ať směrem dolů nebo nahoru. Průměrná velikost ani srovnávání s jinými muži nejsou tématem
KVALITA:
Jistě, ale pouze obecně – ženy sex dělí na skvělý, dobrý, nic moc a příšerný. Speciální kategorii pak tvoří sex typu "králíček duracel" – sice dlouho vydrží, ale je monotónní
NEVĚRA:
Ta vaše bude předmětem dlouhých analytických rozborů, návrhů na řešení a úvah, co si zasloužíte. O jejím záletu bude opravdu dobrá kamarádka vědět taky, ale nepoví
FREKVENCE:
Pouze v případě, že je s ní nespokojená. Takže mezi kamarádkami můžete mít nálepku buď erotomana, nebo taťkovského lenocha
OCHOTA K EXPERIMENTŮM:
Cokoliv vybočuje z tzv. normálu – tedy misionářské pozice ve dvou – se občas stává předmětem diskusí. Čím nezvyklejší vaše touhy jsou, tím spíš
Jak si muži myslí, že ženy mluví o sexuŽeny mluví o sexu asi stejně často jako muži o těhotenství a zeštíhlovacích dietách. Řekl bych, že takhle to vidí většina mužů, pokud si vůbec připouštějí, že by příslušnice opačného pohlaví mohly sex mezi svá konverzační témata zařadit. A když už, pak to podle mužské zkušenosti s ženským vnímáním světa berou víc z té praktické stránky. Nejspíš se zájmem prodiskutují anatomické zvláštnosti a funkční rozdíly svých partnerů, aby vzbudily u svých kolegyň trochu zvědavé závisti anebo se společně pobavily, pokud je čemu se zasmát, což může být vždycky. Vymění si zkušenosti, jak na to, když… a čím víc jich u toho je, tím jdou do podrobnějších detailů. Ženy své řeči o sexu nevedou proto, aby se příjemně eroticky polechtaly v podbřišku, nýbrž proto, aby získaly praktické poznatky. Třeba o tom, který druh antikoncepce se jim nejlépe osvědčuje, při které poloze jsou nejmíň vidět tukové faldíky a který ze známých i neznámých bodů je nejvíce vzrušuje. Takovými podružnostmi se muži nezabývají. Je zajímá sex tak nějak ve své globální podobě. Nepitvají ženu na jednotlivé elementy, protože pro ně je důležité, "jaká je či jaká byla v posteli, jaké by to s ní mohlo být…" Pokud se zabývají detailem, jakým jsou například ženská prsa, pak když řeknou, že jsou krásná, mají spíš na mysli, jaké to musí být sevřít je v dlani, než rozbor jejich tvaru, barvy či pevnosti. Totéž platí o klínu, detaily nejsou důležité, ale to, jaké to s ním je, když to je. Mužské řeči o sexu patří do kategorie vyprávěnek k nočnímu ohni podobně jako historky lovců a válečníků. Jsou o dobývání a slastném pocitu vítězství, o vlastním hrdinství a šikovnosti, o tom, co bylo – neboť to zvyšuje sebevědomí a budí uznání, i o tom, co by mohlo být, kdyby… protože to navozuje pocit, že člověk jako chlap ještě není úplně vyřízený. Mužské mluvení o sexu je poslední chlapáctví, které mužům ještě zbylo, protože o lovu a válčení už většinou nemůže být řeč a blábolení o vlastních pracovních úspěších nikoho nezajímá. Mgr. Vladimír Vymazal, psycholog |
