Vůbec nezáleží na tom, jestli jste nebo nejste technický typ. Do přístroje či nástroje se můžete zamilovat, ať jste si odmalička hrála s hmoždinkami a šroubováky, nebo si pod slovem nulák představíte maximálně nultý ročník vysoké školy.
Svrtáme i zvrtáme
Kdyby muži tušili, kolik českých žen plane čistým citem k akuvrtačce, asi by zírali. Alespoň mezi těmi, které jsem zpovídala, to byla jasná favoritka. Johnny Depp mezi nářadím. "Třeba ta rychlost, s jakou šrouby zafrčí dovnitř nebo případně zase ven, když to zvořeš a musíš to předělat... A ta svoboda nebýt závislá na chlapovi, co má větší sílu..." vyznala se čtyřicetiletá Markéta, která prý normálně po nezávislosti ani tak netouží, ale co jí zbývá, když domácí opravy a instalace jsou pod rozlišovací schopností jejího partnera. "Takže mě nezaskočí, když muž zaremcá: Ten můj novej stůl se ti nějak kejvá. Přitáhnu šroubky akučkou a je to!"
Naprosto ji chápu. Když jsem obyčejným šroubovákem smontovala celou knihovnu zrcadlově obráceně a zadní díl rubem ven, i já jsem propadla kouzlu akuvrtačky. Přístroj bzučí, šroubky vyjíždějí samy ven, díky magnetu ve vrtáku nikam nepadají a knihovna je přemontovaná dřív, než si někdo všimne, že jsem byla líná otočit návod ležící na zemi vzhůru nohama.
Jsi moje, tak poslouchej
Co se domácí techniky týče, nebývá láska k ní úplně nezištná. Během pěti minut se může náš vztah například k pračce změnit z cituplné vděčnosti na "Funguj, mrcho líná!". Stačí, když bez zjevného důvodu přestane konat své povinnosti. Ještě dřív, než povoláme opraváře, přijde na řadu vlídné slovo. Vsadím se, že v učebním oboru opravář praček to v osnovách nenajdete, ale hodně drobných poruch vyřešíte slovní domluvou a trochou citového vydírání: "No tak! Teď ne, neblbni! Za dva dny jedem na dovolenou a doma nejsou jediný čistý džíny!" Přístroje jsou taky jenom lidi a za dobré slovo šly by světa kraj. Nebo ještě aspoň jednou vypraly.
Než byly mobily
Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet, a možná ještě dál - v dobách, kdy saka byla fialová a trvalá vytrvalá - se zrodily první mobilní telefony. S tím, co nosíme po kapsách a kabelkách dnes, už nemají nic společného a hádejte, co milují ženy na mobilech nejvíc? Není to telefonování ani zprávy, ať už textové nebo obrazové. Jsou to vychytávky a blbovinky, bez kterých lze jistě dobře žít, ale v lásce přece nejde o to, co potřebujeme, ale o to, co chceme.
"Já mám super služební telefon a je fajn, že se přes něj podívám do mailů, ale kdybych měla říct, co na něm miluju nejvíc, tak to jsou prostinké hry s praskajícími bublinkami nebo padajícími diamanty," přiznává se manažerka Dáša. Další nadšená uživatelka, Linda, je na mateřské a zároveň pracuje: "Miluju svůj Blackberry, hlavně proto, že můžu zmizet s dítětem na písek, aniž by prudiví klienti zaznamenali mou absenci."
Digitální technika od mobilů přes hudební přehrávače po počítače má skoro tolik obdivovatelek jako akuvrtačka, a to je co říct. A taky by se dalo vypozorovat, že ve světě počítačů ženy fandí spíš Apple než PC. I mé srdce patří jablíčkářům, ale protože v práci už šestým rokem sedím na PC, zapomínám některé klávesové zkratky. Když jsem pak u kamarádky nad jejím Macintoshem zaváhala u pokynu "jabko C - jabko V" osočila mě z písíčkářství, jako kdyby šlo o cizoložství.
A teď první liga
Na závěr jsem si nechala Šárku, která popírá všechna zevšeobecňující tvrzení o ženách a technice: "Odmalička jsem tíhla k techničtějším hračkám. Lego, merkur, autíčka a hlavně vláčky, ty já moc ráda. Dobře si pamatuju, jak jsme se s klukama ve školce tahali o součástky," říká třiatřicetiletá marketingová manažerka, která postavila za pět let vlastníma rukama dům a jediné, čeho se "bojí", je mafl (okružní pila) a rozbruska.
Jistě uznáte, že jsem si nemohla lépe vybrat, na kom si vyzkouším svou teorii, že ženy zacházejí s technikou jako s živým tvorem. Je to pravda? "Určitě přistupují k nástrojům srdečněji a citlivěji. Neznám ženu, která by se svým pomocníkem švihla, když se něco nepovede. Spoustu neživých věcí mám pojmenováno a povídám si s nimi, chválím, jak jsou šikovné, že pomáhají (třeba takové bourací kladivo vs. majzlík - jak by se člověk nadřel!), a po práci i spoustu z nich při uklízení tajně pohladím."
A tak to s námi a technikou chodí. Trochu jinak než u mužů, ale zkuste říct, že nám něco z těch báječných vynálezů nepatří do ruky!
