Ona
Dítě, nemluvně, novorozenec - ilustrační foto

Dítě, nemluvně, novorozenec - ilustrační foto - Dítě, nemluvně, novorozenec - ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Žena porodila v 54 letech zdravé dítě, lékaři žasnou

  • 40
V pražské nemocnici u Apolináře nedávno porodila zdravé dítě čtyřiapadesátiletá žena po umělém oplodnění cizího vajíčka. Většina oslovených lékařů však mateřství v tak pozdním věku nedoporučuje: nese to velká rizika pro matku, dítě i dárkyni vajíčka.

V jejím věku už mají ženy vnoučata. Ona se však rozhodla, že porodí dítě. Co všechno musela čtyřiapadesátiletá žena podstoupit, než si mohla v náručí pochovat vytoužené miminko?

Tak především musela projít řadou zdravotních vyšetření, aby se vůbec mohla nechat uměle oplodnit. Prodělala náročnou hormonální terapii, aby její tělo bylo schopné přijmout cizí oplodněné vajíčko a dítě donosit. Umělé oplodnění je například tabu pro diabetičky nebo jinak chronicky nemocné ženy.

V okamžiku, kdy matce lékaři oznámili, že skutečně otěhotněla, čekala ji i plod další sada testů. Například takzvaná amniocentéza, při které se zjišťuje, zda dítě nebude trpět Downovým syndromem. Právě s touto nemocí, zahrnující tělesné i mentální postižení, se rodí až třetina dětí matek starších padesáti let.

Desetitisíce za těhotenství
V pokročilém věku už nefungují ženám vaječníky, a proto musí shánět vajíčka vhodná k oplodnění od cizích dárkyň. Není to levná záležitost. Do čtyřiceti let proplácejí neplodným ženám umělé pokusy o těhotenství pojišťovny.

Pokud však překročí čtyřicítku, umělé oplodnění si musí zaplatit samy. I to nejlevnější přijde na 35 tisíc korun.

"To je ale ta úplně nejnižší částka. Vždycky záleží, jaké léky a jaká metodika se použijí," připomíná primář centra asistované reprodukce v Hradci Králové Jiří Štěpán.

Ženy podle jeho slov obvykle volí účinnější, a tedy i dražší léky, takže cena za otěhotnění se může vyšplhat až na pětašedesát tisíc korun.

Zátěž pro peněženku je jedna věc, ale profesor Zdeněk Hájek z pražské porodnice u Apolináře zdůrazňuje zejména zdravotní rizika, se kterými musí matky po čtyřicítce počítat.

"V tomto věku už mají ženy řadu zdravotních problémů a těhotenství je pro jejich organismus vyčerpávající. Ta zátěž je opravdu obrovská," konstatuje Hájek. Matky ohrožuje vysoký krevní tlak nebo onemocnění ledvin.

"Nejde v žádném případě o přirozený proces, je to proti přírodě. Já bych svým pacientkám doporučil jako věkovou hranici k umělému oplodnění maximálně čtyřicet let," říká lékař.

V každém případě jde o rizikové těhotenství. "Takové ženy rodí téměř vždy předčasně, a to císařským řezem," zdůrazňuje Hájek.

Žena, která nedávno ve čtyřiapadesáti letech porodila u Apolináře, neměla komplikace a dítě je také v pořádku. Její starosti však obtížným těhotenstvím a porodem zdaleka nekončí. Když totiž její ratolest půjde do školy, bude ona už v důchodovém věku.

"Je otázka, jestli se zvládne o dítě postarat až do doby, než mu bude patnáct a bude schopné to dělat samo," uvažuje lékař.

Babička, nebo máma?
Problémem je také sám vztah starých rodičů k pozdnímu dítěti. "Co až dítě bude v pubertě a matka bude stará paní? Vcítit se do dítěte ob generaci je velmi těžké," namítá Dagmar Pohunková, která učí etiku na I. lékařské fakultě UK.

Nemají z tohoto důvodu centra asistované reprodukce "černé svědomí", když starším ženám plní sny i za cenu toho, že vytoužený potomek osiří v nízkém věku?

"Člověk vždycky musí znát okolnosti. Často jde o páry, které tragicky přišly o jediné dítě," říká Jiří Štěpán. A dodává: "Jestliže takový pár přijde a já vidím, že žijí aktivním životem, neodmítám je. Žena však musí být zdravá."

Porod před důchodem


RIZIKA TĚHOTENSTVÍ STARŠÍCH ŽEN


Pro matku: Ženy po přechodu, které otěhotní s pomocí darovaného vajíčka, musí podstoupit náročnou hormonální terapii, aby byly vůbec schopné plod donosit. Těhotenství je pro ženy nad čtyřicet let velkou fyzickou zátěží. Musí být naprosto zdravé. Po čtyřicítce by žena neměla kojit, protože jí hrozí riziko rakoviny prsu.

Pro dítě: Starší matky riskují, že jejich potomek bude trpět vrozenými vývojovými vadami. Dětem hrozí například Downův syndrom, rozštěpy nervové trubice, které postihují páteř, Edwardsův syndrom (kombinace různých vývojových vad).

Pro dárkyni vajíčka: I dárkyně nese zdravotní rizika. Musí podstoupit hormonální přípravu, narkózu a operaci, při níž jí vajíčka odeberou.

REKORDY VE SVĚTĚ

Nejstarší matkou na světě je Rumunka Adriana Iliescuová. V roce 2005 porodila v 67 letech holčičku. Otěhotněla po umělém oplodnění cizího vajíčka. Čekala dvojčata, ale druhé dítě zemřelo (více zde). Před ní rekord držela Italka Rosanna Della Corteová (63 let), které se v roce 1994 narodil chlapec.